Co se dělo ve světě erasmáckých dobrovolníků Farní charity Česká Lípa v posledních čtrnácti dnech? Polovina prázdnin téměř za námi a zahraniční dobrovolnice strávily týden s pěstounskými dětmi. Jaké to bylo? Co je překvapilo? Co zažily?
„Není to snadné nás po osmi měsících v České republice něčím překvapit (smích), ale co mě překvapilo, byl velký zájem dětí o angličtinu,“ říká Kate z Ruska.
„Mě nejvíce překvapily samotné děti. Jak se k nám chovaly, spousta objímání a úsměvů. Nikdy jsem neměla prázdné ruce, pokaždé se mě někdo držel a já vypadala jak maminka, která má hodně dětí,“ říká s úsměvem Nataša z Ukrajiny. „A také mě překvapilo, jak rychle jsme byly s dětmi schopné najít společnou řeč, navzdory tomu, že naše čeština je velmi chabá,“ dodává Nataša.
„Pro mě osobně byla největším zážitkem návštěva zámku v Zákupech," říká Kate. Byla to pro mě, jakožto pro učitelku dějepisu, skvělá příležitost dozvědět se něco nového. Miluji historii. Také zámecký park byl krásný.“
(zleva) Nataša, Nina, Kate, Petra a děti z Centra pro pěstounské rodiny
„Také jsem si opravdu užila výlet do Pekla," říká Nataša. Nádherná příroda, až mystická. Měla jsem chuť fotit každý kousek. Také jsem si nasbírala borůvky, a s dětmi jsme si potom udělaly skvělý piknik." (smích)
"Cestou do Pekla se nám stala taková milá příhoda. Jedna paní z domku, okolo kterého jsme šly s dětmi, nás nechala natrhat jablka z jejího stromu. Musím říci, to to bylo nejlepší jablko, které jsem letos jedla,“ dodává k výletu do Pekla Kate.
Opékání buřtů v pekle.
Pěstounská péče ve své současné podobě je v Česku relativně nová. Jak je postaráno v Rusku a na Ukrajině o děti, které nemají rodiče, nebo mají, ale rodiče se o ně nestarají?
„V Rusku donedávna nebyl žádný systém pěstounské péče. Dokonce i dnes mnoho sirotků nebo dětí, o které se rodiče nestarají, žijí v dětských domovech. Mnoho Rusů stále věří, že se dítě v instituci dětského domova má lépe, protože získá vzdělání a je strukturovaně vychováváno. Pěstounská péče v Rusku nyní existuje, ale mnoho o ní nevím,“ říká Kate.
„Na Ukrajině je to podobné. Dětské domovy jsou mnohem populárnější. Pěstounská péče je nerozvinutá, ale i stav v mnoha dětských domovech je tragický. Hodně charitativních organizací se snaží pomoci, ale zdaleka to nestačí,“ dodává smutně Nataša.
Co vám osobně a co dětem, tento týden strávený společně přinesl?
„Děti se hodně rozvinuly v jejich sociálních dovednostech a spřátelily se s jinými dětmi. Trávily každý den v pohybu, různými hrami a aktivitami, které zažívají jejich vrstevníci žijící ve vlastních rodinách. Pro nás, dobrovolnice, to byla skvělá příležitost naplnit léto smysluplnou aktivitou,“ odpovídá na otázku Kate.
„Pro mě tento tábor znamenal obrovské množství emocí, které jsem nezažila mnoho let. Významným přínosem pro děti bylo, že zažily pocit přátelství a důvěry. Užívaly si otevřené a vstřícné atmosféry. Tento tábor nám pomohl zamyslet se nad druhými, dozvědět se něco o druhých, a také zjistit, jak dobří lidé jsou, ať jsou jakékoliv národnosti. A my s Kate jsme se také dozvěděly mnoho o české historii a poznaly krásy přírody v okolí České Lípy,“ zakončuje naše povídání Nataša.
A kdo tento tábor pro pěstounské děti organizoval? Dvě pracovnice Centra pro pěstounské rodiny, Nina a Péťa. Tedy obrovské díky za děti i za naše Erasmačky.
Krásné léto všem přeje Dobrovolnické centrum Farní charity Česká Lípa.