Co se dělo ve světě erasmáckých dobrovolníků Farní charity Česká Lípa v posledních sedmi dnech? Erasmáci se vydali na českolipskou neckyádu. Dva z nich pluli na lodi s příhodným názvem Titanic a třetí byla pro tento den dvorní fotografkou.
Nic takového jako Neckyáda v Rusku nemáme. (smích) Strašně moc se mi tento nápad líbil. Ty kostýmy byly neuvěřitelné. Naše dvojice Masha s Josém se přestrojili za Rose a Jacka z věhlasného filmu Titanic. Byli elegantní, krásní, jako by šli přímo na ples a ne na vodní show.
José a Máša jako Jack a Rose na pozůstatku Titanicu.
Pobavilo mě, když jsem zjistila, že účastníci na plavidlech k tomu všemu mumraji po sobě ještě stříleli vodními pistolemi, takže my, diváci, jsme si to opravdu užívali. Překvapilo mě, kolik lidí se na neckyádu přišlo podívat. A co mi přišlo na neckyádě nejlepší? Že nešlo o to, kdo zvítězí, ale byla to prostě párty na lodích, s bláznivými kostýmy, pivem a smíchem.
Pečlivě jsme se na neckyádu připravovali. Postavili loď, vybrali kostýmy. Ale když jsme spustili plavidlo na řeku, vše bylo jinak, než jsme mysleli. Téměř okamžitě se nám loď potopila! Vše, co jsme připravili, skončilo pod vodou. Naštěstí se nám s Mášou podařilo kus lodi zachránit, a tak jsme se vydali na plavbu. Tedy jako na opravdovém Titaniku! (smích)
Bylo to opravdu zábavné a dozajista poprvé, co jsem se takové akce účastnila. Ve Voroněži nic takového nemáme. Nicméně, nebylo to pro nás snadné. Nemluvíme česky, a tak jsme nevěděli co máme dělat, kam máme plout, kde se máme zastavit a tak. (smích) Takže prosíme za naše erasmácké nástupce, pro další rok prosíme překladatele! (smích) A ještě jedno doporučení, i pro nás samotné, příště si loď vyzkoušíme nanečisto! Každopádně už teď s Josém přemýšlíme, jakou loď si postavíme příští rok.
José a Máša při zdolávání cílového jezu.
Neckyádu jsem měla možnost vidět asi po 10 letech. Překvapilo mne, kolik lodí a různých organizací se účastnilo a v jakém nasazení. Bylo to vzrušující a velmi zábavné, zejména ze břehu.
Ale pro mne je to především neotřelý způsob, jak neformálně propagovat neziskovky. Moc lidí si podle mne neuvědomuje, že takovým organizacím, jako jsme my, totiž nic moc jiného nezbývá, než se snažit na sebe upozornit jakýmkoliv způsobem a to mě na tom moc baví.
Líbilo se mi, že se do plavby zapojily romské děti z našeho nízkoprahového klubu Koule, ačkoliv nedopluly moc daleko a srdnatě doplavaly do cíle bez plavidla. Ale už jenom to, že se podílely na přípravě kostýmů a lodě, je pro ně, myslím si, hezký projekt.
Naši Erasmáci si taky užili přípravu lodě a kostýmů, ale samotný fakt, že se na konec ocitli na řece a že se jim loď hned na startu převrhla, byl pro ně asi trochu šok.
Pro příští rok budu určitě přemýšlet, jak víc veřejnost upozornit, že je to hlavně PR akce Farní charity, myslím, že to je pro nás hlavní úkol, který se v tom trochu ztrácí, a samozřejmě, jak doplout do cíle. (smích)