Co se dělo ve světě erasmáckých dobrovolníků Farní charity Česká Lípa v posledních sedmi dnech? Sally z Gruzie se účastnila akce Prague International Marathon.
“V minulém týdnu byl den, kdy jsem cítila, že život je úžasný, vzrušující, aktivní, barevný,” začíná popis svého zážitku z nedělního pražského maratonu Sally z Gruzie.
“Prague International Marathon – úchvatná aura nádherné Prahy a zhruba 10 600 běžců z 96 různých zemí.” K tomu připočítejme stovky dobrovolníků, desítky organizátorů, lékařské vozy s lékaři a zdravotními sestrami a nakonec tisíce fanoušků. To vše byla nedělní Praha zalitá sluncem, hudbou, emocemi, adrenalinem i endorfinem.
“Organizace celého závodu byla pro mě neuvěřitelným zážitkem. Každý detail, drobnost, na vše bylo myšleno a se vším počítáno. Neuvěřitelné množství vysoce motivovaných lidí, někteří, jak jsem si všimla, i třikrát starší nežli já. A já se styděla sama před sebou, že jsem nebyla na jejich místě.”
“Na tomto maratonu jsem byla jako double dobrovolník, protože jak víte, jsem EVS dobrovolníkem v České Lípě a minulou neděli jsem byla ještě dobrovolníkem pro mé dva přátele, bežce. Měla jsem velmi zodpovědný úkol, který byl pro mě zároveň plným emocí. Když jsem se setkala se svými přáteli poprvé na 15. kilometru dlouhého maratonu, byla jsem šťastná, že jsem je mohla podpořit.”
“Myslím si, že takovýto den může být obrovskou motivací pro každého. Pro mě osobně rozhodně byl! V cíli jsem byla nejen šťastná, ale i pyšná na své přátele. Dosáhnout osobního cíle činí člověka šťastným, a to se stalo i mým přátelům. Byl to pro mě velmi důležitý den. Nikdy bychom neměli přestat hledat motivace, osobní cíle, usilovat o jejich splnění a k tomu přidávat ještě kus sebe pro potřeby druhých,” zakončuje své vyprávění Sally.
Zahraniční dobrovolnice Sally byla dobrovolně v Praze pomáhat dvěma přátelům, kteří si maraton přišli zaběhnout již po druhé. Jeden z nich je český dobrovolník organizace Farní charita Česká Lípa, který svou dobrovolnickou činnost pro změnu přináší právě zahraničním dobrovolníkům, tedy také Sally. Jak se mu běželo s podporou Sally?
“Ohromně jsem se těšil, až se potkáme na 15., 24. a 34. kilometru a Sally nám předá posilující občerstvení. To bylo pro mě velkou motivací. Přestože tato setkání trvala v součtu 5 až 10 vteřin z celého 4 hodiny a 10 minut dlouhého závodu. (smích) A protože to bylo pokaždé pouhých pár vteřin, v davu jásajících fanoušků jsem ji poprvé málem nestihl. Ona vlastně málem nestihla mě! (smích) Ještěže jsem zahlédl gruzínskou vlajku a zakřičel "Sally, vodu!". (smích) Tomu se říká oddaná dobrovolnice. Na první setkání čekala více než hodinu a půl, aby nás povzbudila na 2 vteřiny! V podobném duchu to bylo i podruhé a potřetí. Čekání v davu s gruzínskou vlajkou a natáhnout ruku. My pak běželi dál. Sally věnovala svůj víkedendový volný čas, aby nás podpořila, čehož si moc vážím. Sally je nyní můj nejlepší kámoš,” říká s úsměvem a nadšením Pavel, erasmáky s úsměvem přezdívaný The Godfather, který v projektu Evropské dobrovolné služby působí jako dobrovolník.