Po osmdesáti letech se na jeden den vrátí život do zaniklé Olšiny
Po osmdesáti letech se do zaniklé obce Olšina v bývalém vojenském prostoru Ralsko na jeden den vrátí život. V neděli 30. srpna 2026 zde Národní geopark Ralsko uspořádá vzpomínkové setkání Proměny 2026, jehož hlavním tématem bude příběh zaniklé obce a proměny krajiny v čase. Součástí programu bude také slavnostní představení nově opraveného kamenného sousoší Nejsvětější Trojice, jednoho z posledních hmotných svědků někdejší Olšiny.
Obec Olšina zanikla na konci roku 1946 v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Její historie přitom sahá více než šest století do minulosti. Pravděpodobně již na přelomu 13. a 14. století zde vznikla ves v souvislosti s kolonizací území náležejícího cisterciáckému opatství v Hradišti nad Jizerou. Po obyvatelích a jejich domech dnes v krajině zůstávají jen nepatrné stopy – a několik málo drobných památek.
Všechno začalo před dvěma lety nenápadným nálezem. Na kraji bývalé vševojskové střelnice Židlov ležel povalený kamenný pomník, téměř celý ukrytý pod mechem a vegetací. Nebylo jasné, komu byl věnován, kdy vznikl ani jaký příběh se za ním skrývá. Národní geopark Ralsko pomník obnovit a zachránit jej jako jednoho z posledních hmotných svědků života v Olšině. K opravě významně přispěla dotace Libereckého kraje, ale také veřejná sbírka, v níž se od jednotlivých dárců podařilo shromáždit téměř 30 tisíc korun.
Z nenápadného pomníku se podařilo odhalit příběh
„Dlouho jsme o pomníku téměř nic nevěděli. Z části vystupujícího podstavce se nám podařilo přečíst datum 1871, jinak se však nedochovala žádná fotografie ani další informace. Pátrání po historii podobných památek je vždy trochu jako detektivní příběh. Bohužel žádný materiál neměli ani rodáci či potomci původních obyvatel Horních Vsí. Díky skvělé spolupráci s odborníky z Národního památkového ústavu se však podařilo v archivních dokumentech dohledat cenné informace. Z nich vyplynulo, že se jedná o sousoší Nejsvětější Trojice, které bylo zřízeno u domu čp. 39. Pomník tak můžeme alespoň zasadit do konkrétního historického a časového kontextu,“ vysvětluje ředitelka Národního geoparku Ralsko Lenka Mrázová.
Podle archivních dokumentů nechali sousoší Nejsvětější Trojice zřídit Franz a Marie Anna Müllerovi, majitelé domu čp. 39, na základě testamentu předchozího vlastníka Wenzela Müllera. V dokumentu ze 16. července 1871 se manželé zavázali k vybudování sousoší k poctě Nejsvětější Trojice u cesty poblíž domu a zároveň k jeho udržování v dobrém stavu. Tento závazek se vztahoval také na všechny budoucí majitele nemovitosti. Sousoší bylo následně 18. září 1881, v 15. neděli po Duchu svatém, vysvěceno farářem Johannem Bernardem. V roce 1904 prošlo renovací.
Olšina v proměnách času
Právě příběh pomníku ukazuje, jak složité může být hledání stop po zaniklých obcích. „Olšina není jen místem, kde kdysi stály domy. Je to krajina, která v sobě stále ukrývá příběhy lidí, jejich každodenního života i hospodaření. Naším cílem je tyto příběhy postupně odkrývat, dokumentovat a přibližovat veřejnosti,“ doplňuje Lenka Mrázová.
Setkání Proměny 2026 nabídne vedle slavnostního odhalení opraveného pomníku také odborný program. Setkání se zúčastní hejtman Libereckého kraje Martin Půta, ředitel divize Mimoň Vojenských lesů a statků ČR Roman Vohradský a ředitelka Národního geoparku Ralsko Lenka Mrázová.
Historik Miroslav Kolka z Národního památkového ústavu představí příběh zaniklé Olšiny, Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR a Jiří Chmelenský z Národního památkového ústavu v Praze se zaměří na historické vodní hospodářství a vodovody v zaniklých obcích.
Na odborný program naváže komentovaná prohlídka zaniklé obce Olšina a odpolední terénní exkurze věnovaná historickému vodnímu hospodářství a vodovodům. Trasa bude pokračovat do zaniklé obce Křída a údolí Zábrdky.
Setkání doprovodí hudební vystoupení Jana Řepky a Honzy Bartoška, kteří zazpívají vybrané písně o trávě a vodě. Připraven bude také doprovodný program v podobě tiskařské, land-artové, výtvarné a pískovcové dílny.
Akce se koná na území spravovaném státním podnikem Vojenské lesy a statky ČR, s. p., v prostoru Obory Židlov. Vzhledem k omezené kapacitě místa je na akci nutná registrace prostřednictvím www.visitralsko.com.
Setkání Proměny 2026 pořádá Národní geopark Ralsko ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Etnologickým ústavem AV ČR, Libereckým krajem a Vojenskými lesy a statky ČR.
Kontakt pro bližší informace: Lenka Mrázová, Mobil: 739 354 701 E-mail: lenka.mrazova@geoparkralsko.cz; www.visitralsko.com
Zdroj historické fotografie: Hons O.: Zaniklé obce kolem Ralska. Ralsko, 2014. Zdroj letecké fotografie: CUZK
Informace:
Šest století historie ukončilo několik poválečných let
Olšina vznikla pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století během kolonizace území cisterciáckým opatstvím v Hradišti. O středověkém původu obce svědčí její charakteristický půdorys okrouhlice. Život v Olšině nikdy nebyl jednoduchý. Největší překážkou rozvoje obce byl nedostatek pitné vody. Obyvatelé ji po staletí museli dovážet z nedaleké Křídy a právě tento problém byl pravděpodobně
hlavním důvodem, proč ještě 18. století žilo v Olšině pouze jedenáct hospodařících rodin. Teprve vybudování vodovodu v roce 1893 znamenalo zásadní změnu. Díky dostatku vody se rozvinul chov dobytka a v roce 1908 vznikla družstevní mlékárna. Na přelomu 19. a 20. století se Olšina stala přirozeným centrem okolních obcí. Fungovala zde pošta, četnická stanice i několik hostinců. Ve 30. letech minulého století získala obec novou dominantu – kostel sv. Floriána.
Osud obce se změnil po druhé světové válce. Po odsunu převážně německého obyvatelstva bylo území již v roce 1946 začleněno do vznikajícího vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Opuštěné domy se staly cíli vojenských cvičení československé a později sovětské armády. Během několika let obec zanikla.
Dnes bývalou vesnici znovu pohlcuje příroda. Místy rostou olše, které jí s největší pravděpodobností daly jméno, a mezi stromy lze stále nalézt pozůstatky cest, sadů či sklepů.
Obnova paměti krajiny
Obnova pomníku je součástí dlouhodobých aktivit Národního geoparku Ralsko zaměřených na dokumentaci a interpretaci zaniklých obcí bývalého vojenského prostoru. Cílem není pouze zachování jednotlivých historických objektů, ale především připomínání příběhů lidí, kteří zde žili, hospodařili a spoluutvářeli podobu krajiny po staletí.
