Život a dílo varnsdorfského rodáka připomene nová výstava s názvem Svědek své doby. Život tiskaře Antonína Ulbrichta (1880 – 1969) ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Vernisáž se uskuteční v muzeu ve středu 23. října v 16.30.

Sto let uplynulo v loňském roce od založení samostatného československého státu. V letošním roce si naše republika připomíná další významné výročí, a to třicet let od roku 1989. Tedy od roku, ve kterém se naše republika vymanila z komunistické nadvlády a společnosti začala vládnout svoboda a demokracie.

Malí a drzí, sešli jsme se tu dnes, abychom společně oslavili první den 43. ročníku Českolipského divadelního podzimu. Symbolicky v den pohřbu herečky Vlasty Chramostové, kterou jsme měli tu čest přivítat na festivalu i s jejím manželem Stanislavem Milotou před dvěma lety, odstartoval historicky první šestidenní divadelní podzim představením Funus pražského souboru Bratři v tricku.

Své podzimní kolo má za sebou na Krajském úřadu Libereckého kraje sbírka staršího šatstva pro sociálně slabé, nazvaná Dejte věcem druhou šanci. Sbírku organizuje odbor sociálních věcí pod patronací náměstka hejtmana Pavla Svobody. V pátek 11. října se podařilo nashromáždit na 180 pytlů staršího oblečení, hraček a drobností do domácnosti.

Předposlední festivalový týden nabídne dvě koncertní setkání. Prvním bude vykročení za hranice klasické hudby v písňovém večeru s Lenkou Novou a Petrem Maláskem. Hudební spojení těchto dvou výrazných osobností zaznamenalo velkou pozornost a nadšení publika. Lípa Musica tyto umělce představí premiérově v pátek 18. října v kině Hvězda v Kamenickém Šenově. V sobotu 19. října je na programu návrat na dokský zámek, který prošel dílčí rekonstrukcí, a festival zde představí významnou osobnost soudobé violoncellové generace původem z Německa, Juliana Steckla. Ten měl na festivalu vystoupit již v rámci Špačkova sextetu ve Waltersdorfu, pro zdravotní indispozici jej však zastoupil Gabriel Schwabe. O to více je potěšitelné, že tuto svrchovanou osobnost na poli klasické hudby bude moci festivalové publikum poznat v sólovém recitálu složeném z děla Bacha, Dutilleuxe a Kodályho. Poslední vstupenky na sobotní koncert jsou ještě v prodeji.

V neděli 13. října pokračoval osmnáctý festivalový ročník dalším ústeckým zastavením. V kostele Nanebevzetí Panny Marie přímo v Ústí nad Labem zazněl dialog lidských hlasů a strun v podání Scholy Gregoriany Pragensis a violoncellisty Jiřího Bárty. Rezidenční ansámbl, jenž je bytostně spjat s festivalem od jeho počátků, tentokrát v zaplněném kostele se šikmou věží představil svůj projekt, ve kterém ke spolupráci přizval renomovaného a populárního violoncellistu Jiřího Bártu. Oktet mužských hlasů tak doplnil sonorní zvuk nástroje, který se lidskému hlasů blíží ze všech nástrojů nejvíce. V důmyslně vystavěném programu zazněl jak gregoriánský chorál, tak hudba barokní, ale rovněž kompozice, které světlo světa spatřily až ve 20. století. Zvláštní niternou atmosférou oslovilo zejména soudobé dílo Sofije Gubajduliny Píseň o duši. Vokálně mistrovsky provedené plochy v podání Ebenovy Scholy dotvořily violoncellové skladby a improvizace, jejichž vrcholem byla sugestivní Pärtova skladba Fratres. Publikum se tak setkalo s celou řadou hudebních horizontů v působivém dialogu zvuku i staletí, který přítomné směle vybídl k meditaci, reflexi a usebrání... Ve své výjimečně soustředěnosti návštěvníci odměnili umělce nadšeným potleskem. Ústecký koncert tak byl třetím úspěšným pokračováním letošní festivalové kapitoly spadající do prestižního programu Rodinné stříbro Ústeckého kraje.

Liberecký kraj převzal v roce 2007 od státu část vojenského prostoru Ralsko. Nyní se v něm nachází ještě několik desítek objektů v havarijním stavu. Kraj i letos bude pokračovat v jejich demolici, protože chce z tohoto prostoru vytvořit bezpečné a čisté místo. V roce 2019 vyšly bourací práce doposud na necelých 6 milionů korun. Do konce roku kraj zbourá ještě dalších 10 nevyhovujících budov za téměř 9 milionů korun. Celkem jsou letošní náklady na likvidaci zchátralých objektů bezmála 15 milionů.

Říjen utíká strašně rychle. Včera jsem si uvědomil, že už je tady ten týden, co proběhne Českolipský divadelní podzim.

V pátek 11. října pokračovala 18. Lípa Musica vyprodaným koncertem v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku. Na programu bylo koncertní zastavení představující další z řady německých hostů. V důsledku nedávného úmrtí herečky a disidentky Vlasty Chramostové byl večer věnován uctění její památky, neboť tato osobnost byla s Pryskem bytostně spjata a zasadila se i opravu místního kostela. Preškavský večer nabídl zajímavé vystavěný program kombinující hudbu barokní s argentinským tangem. Zazněly Růžencové sonáty Jindřicha Ignáce Františka Bibera, rodáka z nedaleké Stráže pod Ralskem, coby mysteriózní díla v duchu barokní křesťanské estetiky. K nim Julie Schröderová spolu s Lautten Compagney Berlin v kontrastu postavila argentinské tango z pera jeho buenosairského průkopníka Astora Piazzolly v interpretaci na dobové nástroje. Tedy díla jež myšlenkově nevedla láska k Bohu, ale spíše fyzická a smyslová přitažlivost mezilidská. Oba světy s espritem propojené hloubkou emocí a vynikající interpretací odhalily publiku mystérium lásky, víry i života resonující i v mottu večera od Stefana Zweiga vypůjčeného z pamětí Chramostové, které říká, že "opravdu žije jen ten, kdo osud prožívá jako tajemství". Třináctý večer letošního festivalového ročníku nabídl originální, kreativně vystavěné hudební propojení v bravurní intepretaci, za něž interpreté získají v neděli 13. 10. v Berlíně prestižní cenu Opus Klassik. V Prysku si umělci vysloužili nadšené přijetí a dlouhé ovace vstoje.

Která školní hřiště jsou otevřená veřejnosti? Kde přibydou kamery? Kolik bylo nominovaných na Poděkování starostky?