
Kdo s vyhláškou v Česku přišel jako první? Jaké s ní mají zkušenosti ve Cvikově a Semilech? Co na ni říká nestor boje proti alkoholismu Karel Nešpor?
Snahy vytvořit vyhlášky, které by omezovaly pití na veřejnosti, jsou staré asi stejně jako znalost výroby alkoholu. Nás samozřejmě zajímá historie nedávná. Vyhlášku podobnou té naší českolipské mělo dříve několik měst, ale jejich platnost většinou končila pozastavením ze strany Ministerstva vnitra. Ta ústecká skončila dokonce u Ústavního soudu, který dal ministerstvu za pravdu.
Pokud se nám podařilo zjistit správné informace, uspěla až Krupka na Teplicku. "Podle nálezu Ústavního soudu sice pití alkoholu upravují zákony, ty však sledují především ochranu lidského zdraví. Naopak obce zákazem chtějí chránit veřejný pořádek. Proto smí ve vyhláškách pití alkoholu regulovat," komentovala nález soudkyně Dagmar Lastovecká.
Protialkoholní vyhlášku schválili krupští zastupitelé v roce 2004. Chtěli v ní regulovat také nabízení a poskytování sexuálních služeb a venčení psů. Některé části vyhlášky týkající se těchto záležitostí Ústavní soud zrušil. V Krupce tak například není zakázáno volné pobíhání psů. Naopak ustanovení, kde obec zakazovala majitelům psů, aby zvířata pouštěli na dětská hřiště a pískoviště, nechal soud v platnosti.
Stručně řečeno - obec nemůže zakázat pití alkoholu na celém území obce, ale může v rámci ochrany některým míst vymezit místa, kde se pít nesmí. V Lípě je to tak nyní v okolí škol, v okolí památek apod. Touto cestou se v posledních letech a hlavně měsících vydali zastupitelé a zastupitelky velké části měst, včetně třeba Prahy, kde seznam zabírá ve vyhlášce několik stran.
Vlažným googlováním se dá zjistit, že protialkoholní vyhlášku mají například v Děčíně, Šternberku, Vsetíně, Znojmě, Jindřichově Hradci, Heřmanově Městci, Mladé Boleslavi nebo Českém Těšíně.
V našem kraji mají asi nejdelší zkušenosti v progresivních Semilech, kde ji schválili už v roce 2008. Zákaz byl vyhlášen především na náměstí a v prostorech autobusového nádraží. Bloková pokuta byla stanovena na tisíc korun, v přestupkovém řízení by se mohla vyšplhat až na 30000 korun.
Oslovili jsme starostu Semil a zároveň poslance Parlamentu Jana Farského, aby nám řekl, jak v Semilech uspěli.
"Vyhláška dala do rukou nástroj městské policii, kterým mohou znepříjemnit život obtěžujícím podnapilým. Samozřejmě vyhláška neřeší podstatu. Problémoví se jen přesunou na jiné místo, kde už tolik nebudou vidět. Alkohol pít nepřestanou, pracovat nezačnou..," řekl i-novinám.
Českolipský místostarosta Tomáš Vlček i starostka přiznali, že vzor si vzali z podobné vyhlášky, kterou schválili před zimou ve Cvikově. Tam za ní stal především místostarosta Jaroslav Švehla.
Ten k ní prozatím řekl: "Bohužel, zatím zkušenosti nemáme, protože jsme vyhlášku schválili až na zimu. Zkušenosti přijdou až v jarních měsících. Jsme ale připraveni požívání alkoholu na veřejnosti tvrdě postihovat."
Kapacitou na alkoholismus je v Čechách primář MUDr. Karel Nešpor, CSc. Nebyl problém požádat o vyjádření i jeho.
Poslal následující shrnutí:
Omezování pití alkoholu na určitých místech jistý význam má. Namátkou uvádím:
• Jestliže se jedná o školy a podobná zařízení, chrání se tak děti. A to i před fyzickou agresí opilých nebo duševními traumaty.
• Sníží se tak násilná kriminalita na místech, kde je velká koncentrace lidí.
• Zlepší se atmosféra některých lokalit. To je příznivé pro obchod i turistiku.
• Snad ubude i vandalství vůči lidem i majetku města.
Zásadní řešení to ale jistě není. To není v moci regionů, ale centrálních úřadů. A ty v prevenci nedělají nic podstatného. Pomohlo by třeba už jen to, že nealko nápoje by byly podstatně levnější než alkoholické.