Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let, studoval jsem dálkově a pracoval v tehdejší Vagonce Česká Lípa ( tehdy "závod Klementa Gotwalda"). Byl jsem v té době nejmladším členem Závodní rady Vagonky, vyhodili jsme v roce 1969 personálního náměstka Židlického z fabriky, rozšiřoval totiž tiskoviny okupantů.
On se cca 3 měsíce na to vrátil a vyhodil nás, tedy včetně mne. Závodní rada byla prohlášena za pravicový orgán a my jsme byli oportunisté. Odešel jsem do Teplic a nastoupil jako samostatný konstruktér do podniku Somet Teplice, kde se vyvíjely a vyráběly měřící systémy, které se vyvážely do celého světa. To bylo v roce 1970-71. Nepochopil jsem v té době, že to byla dobře organizovaná past. Nebudu rozebírat podrobnosti s nátlakem STB, ale dokázali pouze to, že po 8 měsících v Sometu jsem se psychicky položil a odvezli mne na psychiatrii v Ústí, kde jsem strávil 3 měsíce. V České Lípě jsem se znal s Láďou Lisem..., což je taky kus historie. Nicméně celou kauzu s Janem Palachem jsem pozoroval dost zblízka, navíc na Českolipsku působil kromě Židlického (člen tehdejší Národní rady a UV KSČ) také Vilém Nový a další... pravověrní. Nikdy nezapomenu, co jsem tenkrát zažil, s lidmi, od kterých bych to nikdy nečekal.
Ale proč to píši... Dnešní MF dnes, titulní strana, uveřejnila článek "Souboj o Palacha" a výklad pana Grebeníčka.
Víte, 20 let mi nadávali do pravicových oportunistů, nechci popisovat osobní vzpomínky, ale ten vývoj "normalizace" je známý. Spíš mne udivuje zkreslený pohled dneška na Palachovu oběť. Grebeníček jen takticky využil situace, kdy se oficiálně vyloženě lže. Palach se skutečně upálil na protest proti okupaci, požadoval odchod "spojeneckých vojsk", neměl ambice měnit tehdejší vedoucí roli komunistů ve vládě. Kdo tvrdí opak, je podvodník. Tehdy všichni slušní lidé požadovali vládu pražského jara a požadovali potrestání Koldera, Švestky, Biľaka, a dalších. Těžkým zklamáním byl Moskevský protokol a jeho podepsání vládními představiteli, včetně tehdejšího předsedy vlády. Lidové vyjádření tehdy konstatovalo: "Posrali se."
Každý, kdo byl postižen normalizací, to dobře ví. Zajímavé na tom je, že nikdo ze jmenovaných nebyl souzen za velezradu po roce 1989. Všichni, nebo skoro všichni bývalí "kovaní komunisté, předvoj dělnické třídy" mají dodnes vysoké penze nebo vlastní rozsáhlé majetky z privatizace atd. Okamžitě odhodili stranické rudé knížky a začali houfně vstupovat do OF. Nemá to smysl rozvádět, ale jen hlupákům dnes není jasné, jaké asi byly "dohody" mezi původní nomenklaturou a tehdejším novým vedením státu.
Ostatně, kdyby místo "sametové revoluce" přijely tenkrát opět ruské tanky, tak mnozí z těch, co dnes dělají velkou politiku, by hlásali neomylnost marxismu-leninismu. Směšné je, když v parlamentu vystoupí jakási členka parlamentu ve věku cca 20-25 let a dává k lepšímu spravedlivé rozhořčení o věcech, o kterých nic neví. Moje matka, která celou válku bydlela v Praze, a příbuzní - někteří - se účastnili odboje, říkala, že okamžitě po květnové revoluci rudé gardy (složené z lidí, kteří kolaborovali s okupanty, vesměs) věšeli na pražské lucerny ty Němce, kteří by potenciálně mohli na ně ukázat. A následně proklamativně vstoupili do nově založené KSČ. Proč se divíme, my všichni, že dle průzkumu cca 1/3 obyvatel tohoto státu tvrdí, že za bývalého režimu bylo lépe? Myslíte si opravdu, že pachatelem tohoto stavu je Grebeníček, Filip a spol.?
To dříve začnou růst na smrku hrušky.
Komentáře
Re: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
11. Únor 2013 - 19:51 | moldavit
Palach se skutečně upálil na protest proti okupaci, požadoval odchod "spojeneckých vojsk", neměl ambice měnit tehdejší vedoucí roli komunistů ve vládě. Kdo tvrdí opak, je podvodník. Tehdy všichni slušní lidé požadovali vládu pražského jara .....
NahoruNo nevím,kde jste k tomu přišel
Krátký dopis,který zanechal,neobsahuje nic o podpoře reformních komunistů.Začíná
Vzhledem k tomu, že naše národy se octly na pokraji beznaděje a odevzdanosti,
rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit svědomí národa.
Jednalo se rozhodně o morální výzvu k národu, který měl v r.1968 pár zrádců a za rok už kolaboranty v řádech statisíců.A ostatní se stávali opět mlčící většinou.
Stejně jako v r.1938,1948.Vždy to byli vysokoškoláci,kteří vyjádřili odpor.
Jinak v r.1968 to už nebylo jen o reformních komunistech,ale hovořilo se o federaci švýcarského vzoru,o neutrálním státě jako Rakousko a pod.Tam žádní reformní komunisté nebyli.
Jistě víte ,co byl KAN,2000 slov atd.
Re: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
12. Únor 2013 - 14:00 | Jan Tichý
Jsem taky pamětník, jen o 5 let starší než autor článku. Myslím, že na tu zásadní otázku si už odpověděl sám. Popsal poválečné krvavé metody rudých gard a srovnává je s polistopadovým vývojem. Který z těch extrémů byl pro další vývoj společnosti lepší?!
Ano, možná by existovala jakási ideální střední cesta, o které sice mnozí dnes meditují, ale která se dost těžce realizuje. Jak byste to tedy řešil, pane Stránský?
Konfiskací majetků komunistům? Kterým? Vynulováním jejich penzí? Převýchovnými tábory nucených prací? Politickými procesy s vysokými tresty? Striktnějším lustračním zákonem? Nebo nějak jinak? V zemi s miliony členů KSČ (během těch 40 let málem v každé druhé rodině)? V zemi s poslušnou šedou zónou, která z 99,9 % volila kandidáty Národní fronty a na disidenty pohlížela jako na podivné bytosti, které "všemulidu" ruší klid na práci?
Nevěřím na spiklenecké teorie o jakýchsi zákulisních „dohodách“ v zemi, kde se rozkecá úplně všechno. Bohužel, to se jen ekonomové nedokázali včas domluvit s právníky, aby ta zdivočelá privatizace měla rozumnější meze...
NahoruPro útěchu aspoň jeden příklad – kdysi populární herečka a dcera ministra Rázlová, dnes ji občas zaslechneme v reklamě na ledničky. Ano, zřejmě je dost bohatá, ale svoje klidné živobytí průměrného penzisty bych za její dlouholeté obavy před justicí, pád na morální dno a všeobecné opovržení nikdy nevyměnil.
Re: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
12. Únor 2013 - 19:07 | moldavit
Ještě dovětek.Bratr J.Palacha žije v Kamenickém Šenově.Na nedávnou otázku redaktorů odpověděl jasně-o komunistech a jejich straně si myslel své...
NahoruTakře pane Stránský ani reformní,ani nereformní.
Vůbec mne neudivilo,že jste si jako komunisti kroutili navzájem krky.Ono to totiž tuto ideologii doprovází od samotného počátku
Re: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
17. Únor 2013 - 13:09 | ivan stránský
Možná jsou pamětníci, kteří to vidí jinak, viz výše komentáře.někteří mne dokonce vidí jako bývalého člena KSČ, což jsem já nikdy nebyl.My jsme obecně takoví lidé, kteří hází vše do jednoho pytle.navíc po bitvě, když se mi nic nestane, jsem generál, že.Pánové, byli i mezi komunisty lidé, kteří si i dnes zaslouží úctu.rozhodně víc, než ti, co na ně dnes plivou a v bývalém režimu jim lezli do řitního otvoru.To, že nebyli dodnes potrestání darebáci typu Biľak, Kolder, Švestka a další s konfiskací majetku, není vina komunistů, ale porevolučních vlád.Totéž těch, kteří podvodně získali privatizované majetky, typu já banka ti půjčím na tvojí louku, barák, atd. miliony, ty mi část vrátíš až to bude vhodné(spíše vůbec, půjdem na plichtu), a ty si necháš sehnat akcie firmy ABC,asi tak 20 - 30 %, pak svoláš valnou hromadu, jmenuješ Frantu generálním a vytunelujete to.A to je jenom zrnko písku v celkovém obrazu dnešní situace. K vůli tomuto se jistě Palach neupálil, jak jistě uznáte.Stejně jako Karel kryl, jehož texty, ty porevoluční, se dnes nehrají ani náhodou. Proč asi?
NahoruRe: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
17. Únor 2013 - 13:25 | ivan stránský
ještě, můj otec byl členem KAN v roce 1968 a taky tak dopadl v roce 1970.A je dobré si uvědomit a přiznat, že si vlastně moc neumíme vládnout, jako národ. doporučuji četbu třeba knížky "Start Up" od izraelských autorů, je v městské knihovně, myslím.My pokud bychom nebyli geopoliticky tam kde jsme(ale třeba na blízkém východě), dávno by čeština byla vymřelým jazykem , my bychom se mezi sebou postříleli nebo jiní nás.Teď by někdo z vás mohl mne nazvat třeba sionistou, aby byla legrace.Když se podíváte na reprezentaci jednotlivých politických stran a jejich nohsledů, řekněte mi, o co jsou lepší, než ti před nimi? Používají jinou rétoriku a jejich hlavní zájem je vlastní prospěch, mnozí z nich jsou ochotni ke všemu, protože se jinak neuživí, nebo lépe, hůř.Čemu se divíte, když se podle statistiky 1/3 tohoto národa nejraději vrátila do bývalého režimu? za to že mohou komunisté? udělejte mi prosím politickou přednášku typu Havel, abych si uvědomil, jaký jsem prosťáček.
NahoruRe: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
17. Únor 2013 - 13:58 | moldavit
Někteří prosťáčci si koupili pozemky třeba v jisté obci,že pane Stránský, a pak přišli,jako by se nechumelilo s tím,aby je obec přeměnila územním rozhodnutím na stavební pozemky.Právě stylem já na bráchu,brácha na mě,nakonec jsme oba zastupitelé.
NahoruPan Doškář tvrdí ,že za socialismu byli socialní případy,totéž pan Zahradník.já měl ještě méně.
Tu jednu třetinu bych navrátil třeba do Cvikova 4500 obyvatel,jedna zelenina.A před vánoce je postavil do fronty/něco přivezli/.Po půl hodině by se dověděli,že na ně už ten půlkilogram mandarinek nevyjde.Kdyby vydržel déle, viděli by lidi z Národního výboru a další funkcionáře,jak chodí zadem s plnými taškami.
Taky bych je poslal do Severní Korey,nebo Kuby kde už jsou v budování komunismu dále.
Byl bych zvědav,jak by jejich řady prořídly
Váš Václav Havel..
Re: Jsem vlastně pamětník - v roce 1968 mi bylo 22 let
17. Únor 2013 - 21:35 | ivan stránský
Vidím, že jsem opravdu prosťáček.Sice nedělám pravopisné chyby, jako v textu výše pana Růženína, ale není pravda, že bych chtěl celý pozemek ve Cvikově proměnit na stavební.Problém byl v tom, že když se mi narodil syn, bylo mi 50 let a zemřel mi otec.S vědomím, že až mi bude 70 let, nebudu mu moc platný.Proto jsem ty pozemky koupil, tehdy.Užil jsem si s tím dost, kdy určití lidé se snažili mi tuto záležitost značně znepříjemnit. (doufám, že nejste mezi nimi)Jistě, můžete pane Růženíne namítnout, že si nemám v pozdním věku pořizovat syna.....Na vašem místě bych tak nezáviděl, není prosím co.
NahoruA proč mi stále předhazujete, že miluji komunisty, jak jste k tomu došel? Nikdy jsem s nimi nebyl, což se ví.Neschovávám se za pseudonym, jako vy, celý život se živím prací a kvůli mandarinkám - jednotlivým stromům, nezatracuji celý les, víte? Ostatně, kde jste byl, podepsal jste snad 2000 slov? Pochybuji, hrdino.