V tento roční čas již obyčejně myslivci nepřikrmují a spíše se věnují jen sčítání zvěře po zimě. Letos je tomu ale úplně jinak. „Stále chodíme dvakrát týdně přikrmovat jadrnými krmivy a zvěři předkládáme i seno. Soustředění zvěře, především srnčí, kolem krmelců je značné,“ uvedl Ramiš.
Při běžné zimě v tomto mysliveckém sdružení zkrmí 15 metráků ovsa, 10 metráků sena a kolem 20 metráků řepného chrástu a siláže. Letos to však jsou prý množství dvojnásobná. A je pochopitelné, že tahle zima se myslivcům pořádně prodraží.
„Seno si sušíme sami, ale ostatní krmivo nakupujeme. Vzhledem k téměř metrové sněhové pokrývce všechno taháme na zádech nebo saních. Auty nikam do revíru nezajedeme,“ poznamenal Ramiš.
Zmínil se však i o dalších problémech, které dlouhá zima přinesla. Myslivci již nalezli několik uhynulých kusů srnčí zvěře, která vysokým sněhem trpí nejvíce.
„Jde často a slabé kusy, což může být ku prospěchu chovu. O to více nás mrzí nalezená uhynulá zvěř, kterou mají na svědomí toulaví psi. A také psi, které lidé volně pustí po revíru. Ti, aniž si toho třeba majitel všimne, proženou zvěř. Ta sice před nimi uteče, ale ve vysokém sněhu se snadno vyčerpá a potom zajde třeba na zápal plic. Další zašlou zvěř jsme nalezli poraženou od aut,“ postěžoval si myslivecký hospodář.
O tom, jak je zima k lesní zvěři krutá, prý svědčí i nález dvou mrtvých selátek divočáků.
„Mohla být pětidenní a nejspíše nevydržela mráz. Bachyně kladou mláďata již od února,“ zauvažoval Ramiš.