Většina lidí putuje sem a tam po světě, aby něco zažili, získali, ztratili, dostali. Málokdo – na festivalech jsou to samozřejmě účinkující – putuje také proto, aby něco dával. A to už mě přivádí k závěrečnému naladění na RES. To je tvořeno tím, co si lidé myslí a nahlas říkají – vedle vás v publiku nebo při tanci, v pivním stanu, v čajovně a hlavně na pódiu. Co nám hudebníci, MCs a perfomeři všeho druhu vlastně přivezli, co říkali, co si mysleli?
Celý festival provázelo silné a jednohlasné LEGALIZE IT! Z úst několika interpretů zaznělo také slavné trojsloví Mír, jednota, porozumění, často jste také mohli v písňových textech zaslechnout slovo láska. Společně se slovy respekt, I (já), riddim (rythm-rytmus), vibe (něco jako vibrace) a nepřeložitelným Get Hight (doslova dostaň se vysoko – myslí se do vyšších stavů vědomí) představují tato slova pozitivní stránku reggae kultury. Ta tedy spočívá v hledání společného, osvíceného, sjednoceného stavu mysli, který znamená uznávání jedinečnosti všech bytostí a lze ho sdílet i díky hudbě. Již Bob Marley pochopil, že konopí je fajn, ale že masově šířené informace, v tomto případě hudba, ovlivní snáze mnohem větší množství lidí.
Vůbec nejčastějším výrazem, který se dal v textech všech různých písní a projevů zaslechnout, však bylo slovo Babylon. Babylon, jak je známo, označuje v podstatě vše, co je pro rastafariány z duchovního a politického hlediska nepřijatelné a špatné. Babylon je samozřejmě město, kde byla lidem zmatena řeč, protože se pokoušeli stavět moc velkou věž. Ok, ale co to má společného s dneškem? Nejlépe bych vzhledem k tomu, co jsem viděl a slyšel, překládal Babylon jako Systém. Reggae kultura v mezinárodním pojetí, kterého jsme byli svědky na RES, má totiž nepochybně levicové a anarchistické prvky – odpor ke státu, ke kapitalismu, k vládě peněz, odmítání státem organizované politiky a životního stylu, snaha odlišit se a nepodporovat zkorumpovaný systém vládnutí, požadavek respektu ke všemu odlišnému a menšinovému. Netroufám si říct, jestli byl žizníkovský festival v těchto ideových otázkách pravověrně jamajský nebo ne. A ono o to snad ani nejde. Myslím ale, že jsme mohli na RES pozorovat boj mezi dvěma slavnými rastafariánskými městy. Na jedné straně Babylon se svými zátarasy před pódiem, ochránci pořádku, povolenými a nepovolenými drogami, zábavním průmyslem a spoustou peněz, které umožňují podobný festival vůbec uskutečnit. Na druhé straně Zion čili jakýsi rastafariánský Jeruzalém, zaslíbené město, kde vládne pouze LOVE, PEACE and UNITY. V kterém z těchto dvou měst jste se v Žizníkově ocitli, to už posuďte sami.
