V době nepříliš přející rockovým akcím působí účast více než stovky posluchačů téměř jako požehnání. Na Znouzi přišly stovky dvě. To jen dokládá stálou oblíbenost této punkové, ale dnes občas i do jiných žánrů zabloudivší party.
Znouzectnost nežije jen ze slavné punkáčské minulosti a proto mezi již zavedenými kousky, jejichž texty umějí nazpaměť i stále přibývající mladí fandové, můžeme sem tam zaslechnout výlety do další vlny pop-punku, který posledních pár let stále omílá MTV. Fanoušci ale stejně nejvíce kvitují staré fláky, na které se nejlépe skotačí a protože se před muzikanty vytvořil více než slušný kotel, sází do nic ZNC jednu punkovici za druhou. Kapela si fanoušky již zcela podmanila, klasičtí punkáči i nepunkáči pogují, sál klubu se již dávno proměnil v saunu. A když se začal hrát velehit Hasiči, bylo všem jasné, že se blíží konec. Ještě pár přídavků a fanoušci už museli kapelu propustit. Jinak by se hrálo až do rána…