Od loňského prosince se jich na pěti protestních akcích vystřídalo více než 1000. ČTK to řekl pořadatel mítinků Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí. Vzniklo na záchranu malebné krajiny před těžbou.
"V Podještědí se pod zemí ukrývají celoevropsky důležité zásoby pitné vody a těžba uranu by je ohrožovala. Na dnešní demonstraci jsme pozvali mezinárodně uznávaného australského odborníka na dopady těžby uranu na životní prostředí Gavina Mudda. Vyprávěl o problémech z Austrálie, kde těžba uranu ohrožuje zásoby pitné stejně jako u nás," dodal Jadrný.
Podle Jadrného získalo Naše Podještědí od Mudda informace o tlacích těžebních společností a způsobech, jakými se proti nim brání lidé v Austrálii.
Na dnešní demonstraci sehrál ochotnický soubor Vojan z Českého Dubu alegorické představení Voda nad uran a ukázal, jak by krajina mohla vypadat po těžbě uranu.
Ministerstvo životního prostředí vyhovělo letos v dubnu žádosti státního podniku Diamo a vyhlásilo v Osečné chráněné ložisko. Nedalo tam ale souhlas ani k průzkumu ani k těžbě uranové rudy. Cílem Našeho Podještědí ovšem je, aby ochrana ložiska byla zrušena a zásoby uranu v podzemí navždy odepsány. "Vyhlášení chráněného ložiska omezuje rozvoj oblasti v okolí Osečné - Kotle," řekl Jadrný. V chráněném ložisku o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží odhadem 20.000 tun uranové rudy, což v současných cenách představuje kolem 120 miliard korun.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. V obou lokalitách však v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Nyní se ale začíná mluvit o její obnově. Cena uranu na světových trzích totiž v posledních letech vzrostla sedminásobně.