Pode mnou tekla Chušma a nad ní se tyčily dvě chatky, vedle kterých stály čumy ( něco jako týpí, ale pokryté dřevem ). A naproti byla vykácená plocha asi 100 x 100 metrů a uprostřed pár prken do čtverce
Vše proběhlo hladce, rychle jsme vyházeli bágly a zásoby, vrtulník nám zmizel z dohledu a my zůstali odkázaní sami na sebe. Zásoby jsme odnosili do jedné ze dvou chat, která se stala naším domovem na da
lší 3 noci.Začali jsme počítat a rovnat zásoby: několik pytlíků těstovin, dva sáčky rýže, pytel brambor, které jsme si ve Vanavaře nakopali (já byl taky jedním z kopáčů), pytel sušeného mléka, krupice, jáhly, pohanka, mnoho hovězích konzerv (
zvaných tošonka), spousta chleba, sucharů, bonbónů, čokolád, cibule, česneku a soli.A odpoledne byl čas na projekty. Každý z mladých účastníků si totiž ještě před odjezdem stanovil projekt, na kterém tu bude pracovat. Můj projekt se týkal lišejníků. A tak jsme se všichni po skupinkách “rozutekli” do blízkého okolí. A to byl náš první styk s tajgou. Představte si les rozsáhlý několik tisíc kilometrů, ve kterém jsou jen modříny a pár borovic a bříz. Mnozí si mylně myslí, že převážnou část porostu tvoří smrky. A země byla porostlá lišejníky a mechy. Takže práce jsem tu měl habaděj. Ale pro nedostatek času jsem stihl prozkoumat pouze jeden strom s lišejníky. Další den dopoledne se situace opakovala.
Odpoledne se konal výlet na vodopád Čurgim a horu Kaskádnaju. Bylo to opravdu nádherné. Vodopád je vysoký asi 10 metrů a po jeho pravé straně jsme se vyškrábali nahoru. Dále byl prudký stoupák na Kaskádnaju, kde i dnes byly ještě známky tunguzské katastrofy v podobě ulámaných stromů. Z vrcholu byl nádherný výhled do kraje
i na místa, kam jsme se další den vypravili. Taky se tu vyskytovaly druhy lišejníků, které jsem nikde dole předtím neviděl. Poté jsme se vrátili zpátky do Pristaně a večer se konala opět baňa, která ani v těchto odlehlých končinách nemohla chybět.Ráno jsme stávali brzo a vypravili jsme se do Kulikova tábora…