Cestou jsme ještě přibrali našeho druhého kameramana, který dělá u Č
Celý další den jsme putovali po placaté krajině našich severních sousedů a odpoledne jsme dorazili k běloruským hranicím. Odbavení v Terespolu už nebylo tak v pohodě, ale nakonec se vše podařilo. V Brestu nás překládali na širokorozchodnou kolejnici, což zabralo asi dvě hodiny. Náplní celého dne byl zpěv, hraní na kytaru a samozřejmě
karty. Další den ráno jsme dorazili na Běloruské nádraží v Moskvě.Tam jsme si metrem přestěhovali bágly na druhé moskevské nádraží a to Jaroslavské. Vydali jsme se na Rudé náměstí, které ovšem bylo obehnáno zátarasy a hlídáno vojáky (nejspíše se báli teroristických útoků ), takže nás tam stejně nepustili. Došli jsme si aspoň k chrámu Krista Spasitele (nechyběly tu tradiční kopule typické pro pravoslavné křesťanství). Obešli jme pár místních obchodů a vydali se zpět k naší bagáži. V 16:30 jsme nastoupili na vlak do Krasnojarska. Zde jsme se setkali s naším prvním průvodcem Sergejem.
Cesta tímto vlakem trvala 3 dny, takže hraní a zpívání jsme si užili opravdu dost.
Vlak vypadal asi takhle: otevřená kupéčka se čtyřmi lehátky a na chodbě naproti nim další lehátka. Celý vlak měřil asi půl kilometru. Cestou jsme stavěli na různých nádražích, kde ruské babušky prodávali to, co doma udělali ( pirožky – s masem, párkem, kapustou, brambor
y, marmeládou ) a zmrzlinu. Cena pirožků se pohybovala od 5 do 8 rublů ( cca 5-8 Kč ).Autobus nás bleskově přemístil na letiště, protože chvíli po příjezdu
nám startovalo “letadlo” do Vanavary ( azbukou BAHABAPA ). Stroj spíše připomínal starou českou Karosu. Let trval asi hodinu a čtyřicet minut a jeho vzdálenost byla 540 km. A pak jsme vystoupili…