Z informací získaných na okresním soudu i v samotných obcích se dá usuzovat, že hlavní příčinou je leckdy přístup samotných odsouzených, kteří tzv. alternativní trest obecně prospěšné práce (OPP) nevykonávají tak, jak jim bylo uloženo, přestože by se na ně po splnění tohoto trestu pohlíželo jako na netrestané. Soud pak musí přeměnit trest OPP na trest odnětí svobody, což způsobuje nejen další zatížení soudu, ale následně i státního rozpočtu náklady na zajištění výkonu trestu odnětí svobody.
Přímý požadavek na poskytnutí odsouzených k OPP si zatím letos podala jen Česká Lípa, Nový Bor a Jablonné v Podještědí. Někde totiž mají s takto odsouzenými špatné zkušenosti, nebo pro ně nejsou schopni zajistit potřebný druh práce. Přitom se její náplň dá srovnat s veřejně prospěšnými pracemi, které jsou u obcí stále oblíbenější. Podle sdělení trestní kanceláře se ale nedá mluvit o tom, že by se obce výkonu OPP zásadně bránily, dosud prý k dohodě vždy došlo.
Zkušenosti České Lípy, která umožňuje výkon alternativních trestů díky iniciativě minulé vedoucí správního odboru MÚ již od roku 1996, brzy ukázaly, že výkon alternativních trestů je pro město i finančním přínosem. Např. jen na úklidu náměstí tehdy město ušetřilo 160 tis. Kč, které by jinak muselo zaplatit úklidové firmě. Počet zaměstnaných odsouzených k OPP se v České Lípě postupně zvyšuje a tak, na rozdíl od jiných měst, kde se jedná vždy jen o několik osob, mohlo by zde letos tento trest vykonat opět až 50 odsouzených
V loňském roce bylo uloženo v okrese Česká Lípa 144 trestů obecně prospěšné práce, přičemž nejvíce jich bylo k výkonu v České Lípě (54), Mimoni (27), Stráži pod Ralskem (13) a Cvikově (10). Jednotlivě pak v Provodíně, Žandově, Sosnové, Novém Oldřichově, Zahrádkách a Blíževedlích. Kolik z nich bude nakonec přeměněno na tresty odnětí svobody se zatím nedá určit, protože u všech odsouzených ještě neuplynula doba povolená k výkonu tohoto trestu.
Od nového roku platí nový zákon o probační a mediační službě, která zajišťuje většinu administrativy a jednání. Místo a druh práce odsouzených jsou určovány na základě dohody mezi obcí, probačním pracovníkem, soudem a odsouzeným. Není neobvyklé, ale je to respektováno, že odsouzený nechce vykonávat OPP v místě svého bydliště. Pak ale musí nabídnout jiná obec, že mu výkon tohoto trestu umožní. Práce se přiděluje i s ohledem na dovednosti odsouzených tak, aby výkon trestu měl praktický užitek v kvalitě vykonané práce.
Čím se liší obecně prospěšné práce od veřejně prospěšných, neboli VPP?
VPP vykonávají evidovaní nezaměstnaní na základě dohody uzavřené mezi obcí a úřadem práce a pobírají za ni mzdu, kterou do určité výše hradí včetně odvodů pojistného úřad práce.
Obecně prospěšné práce v rozsahu od 50 do 400 hodin jsou trestem, který může udělit soud v případě odsouzení za trestný čin, u něhož horní hranice trestu nepřevyšuje 5 let a jestliže je oprávněný důvod se domnívat, že výkon tohoto trestu bude mít stejný účinek jako trest odnětí svobody. Odsouzený nepobírá v tomto případě za svou práci žádnou mzdu.
V obou případech se však jedná o práce ve prospěch obce při údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, nebo jiné obdobné práce sledující obecný prospěch.
Trest obecně prospěšné práce lze kromě uvedených důvodů uložit pachatelům méně závažných trestných činů, u nichž také nepostačuje nebo není vhodné uložit samostatný peněžitý trest. K trestu této práce může soud ještě uložit, aby odsouzený vedl po dobu výkonu trestu řádný život a aby podle svých sil nahradil škodu, kterou svým trestným činem způsobil. Povinnost OPP ve stanoveném rozsahu musí odsouzený splnit do jednoho roku od dne, kdy mu byl výkon trestu nařízen. Pokud uložený trest nevykoná, přemění jej soud na trest odnětí svobody v rozsahu jednoho dne za každou i započatou neodpracovanou hodinu.