Narazili ale na nepřekonatelnou překážku: hudba Jakuba a Obří Broskve je v podstatě nezařaditelná. Padala sice přízviska jako pop-rock, jazzík, alternativa, kytarový brit-pop či dokonce rockový šanson, ale ačkoli nejsou taková pojmenování nepravdivá, uvedená charakteristika je pořád na hony vzdálená skutečnosti. Ale vlastně proč škatulkovat, že? Pokud si chcete udělat vlastní obrázek, nezbývá než navštívit jejich koncert - aktuálně 23.11. v Clubu 2000 v České Lípě.
A i to je příležitost k malému rozhovoru ( uskutečněnému přes e-mail) se zpěvákem, kytaristou, textařem a vůbec vůdčí osobností Broskve Jakubem Königem.
Ještě malé info: skupina vznikla zhruba v polovině devadesátých let v České Lípě, současná sestava je: Jakub König Pavel Zlámal saxofon, Tomáš Obermajer bicí, Marek Čermák baskytara
Diskografie: Demosnímek (1998), živé album Déšť po nás (1998), Společnost z pokoje č 9 (1999), maxisingl Čtyři věci (2000)
Pavel Zlámal na koncertě v Jiráskáči v jednom ze svých proslovů prohlásil, že Broskve jsou tvá autorská kapela. Do jaké míry je to pravda? Těžko si představit, jak nad kluky stojíš s karabáčem a ubíjíš veškeré jejich tvůrčí
snahy:-)
Je fakt, že donedávna jsem dělal většinu muziky já, přinesl jsem písničku skoro hotovou a dohromady jsme pak přemýšleli nad aranží a zkoušeli ji pořád dokola, dokud to nebylo ono, nebo dokud jsme ji nepřestali hrát. Často se ale taková písnička se v průběhu toho zkoušení a hraní změnila k nepoznání. Takže ani tehdy se nedalo mluvit o autorské kapele, už tehdy byly změny v těch skladbách podstatný. A poslední třeba rok už některé písničky děláme všichni najednou a vznikají přímo ve zkušebně. Nebo kluci nosej vlastní věci a já dělám už jen text. Takže Pavel spíš ... no jestli bude vykládat takový nesmysly, dostane zase karabáčem.
Je pravda že Zlámoš učí na ZUŠce?
Je to pravda, ale nechce nám vyprávět žádný veselý historky z vyučování a vůbec to moc nevytrubuje. Máme ale důvodný podezření, že si tajně trénuje jazzovej dechovej orchestr a až ho vytrénuje, odjede s ním do Ameriky a tam
udělá kariéru.
Z nahrávek je patrné, že jste se vždy snažili vyvíjet, neustrnout. Novým prvkem ve vaší hudbě je hra smyčcem na kytaru, prý poslední dobou posloucháš Sigur Ros..: )
Nedomnívám se, že je zrovna hraní smyčcem natolik důležitý prvek. Používáme jej jen ve dvou maximálně ve třech písničkách a i tady jde spíš o nepříliš tradiční způsob vytváření zvuku na kytaře, než o nějak závažnou novinku.
Je pravda, ze nás zrovna Sigur Ros ovlivnili. Myslím si ale, že nebylo možné aby nás taková kapela neovlivnila, je to jako ... kdyby nám teď někdo pustil postupně všechny desky Beatles - a řekl neopičte se. Nesmíte použít
jediný nápad. Hledejte si vlastní způsoby vyjádření. Samozřejmě že to jde. Ale asi ne tak, že vyloučíme vše co už někdo dělal před námi. Zatvrzelá snaha po neopičení může mít, podle mne, pro tvorbu daleko horší
účinek než přijetí věci, na které sice přišel někdo jiný, ale z kterých ty můžeš vytvořit něco nového, nějak jinak je uchopit a využit. Je to, podle mne...no neznám žádného hudebníka který by nebyl ovlivněn něčím, nebo někým.
A přitom spousta z nich vytváří geniální a originální věci. Které inspirují zase někoho jiného. Inspirace je ... součást tvorby. Alespoň si to takhle myslím já.
Vývoj kapely s tím čerpáním nových zkušeností a objevováním nový hudby samozřejmě hodně souvisí. Zkoušíme nový věci, některý použijeme, některý nám prostě neseděj a tak zase zkusíme jiný. A vymejšlíme písničky.
A ty hrajeme. Pokud je na tom znát i pro posluchače vývoj, jsme rádi:)
Čím nás překvapíš příště?
No když to teď prozradíme, už to nebude překvapení.
Kdy se fanoušci dočkají nového alba? Některé věci z něj už hrajete, jaké jsou reakce u publika?
To bychom také rádi věděli. V současnosti pomalu ale jistě mícháme koncert ze Šlechtovy restauraci v Praze a hned jak získáme nějaké peníze, pustíme se i do koncertu z Jiráskáče. Obě vystoupení měla podle nás dobrá i špatná
místa, ta dobrá bychom chtěli vybrat, pracovat na nich a pak je dát na jedno album. Přesnější informace ale nejsme schopni poskytnout, protože oba dva koncerty se zpracovávají jinde a jiným tempem, na Jiráskově divadle ... no
zatím jsme ho vlastně ani neslyšeli, Šlechtovka už má hrubou míchačku za sebou. Takže uvidíme, přemýšleli jsme, že do léta bychom mohli mít všechno za sebou, ale máme spoustu nápadů a plánů, takže se všechno uvidí. Myslím, že všechny písničky budou případní posluchači znát z koncertů, určitě tam bude třeba Katynka, Podzimní pes, Nebe, pravděpodobně živá verze Přizraků a bůh ví co jestě.
Reakce u publika jsou ...,co můžeme posoudit, většinou vstřícné, párkrát se někdo sice ohradil, že bychom se měli držet starýho kopyta a víc hrát starší věci, ale většina, myslím, změny a nové písničky přijala skvěle. Občas mne překvapí jak je lidi znají (ty nové písně) , když řada z nich nebyla nikde nahrávána, nebo se moc nedostala z našich rukou. Až teď, v říjnu vypálil Ctirad Bastl na CD koncert z roku 1999, kde se spousta nových písní objevuje také, ale zatím jsem tu nahrávku neslyšel, tak nevím. Prý si ji ale už pár lidí objednalo, takže je na světe první bootleg Obří Broskve. Jsem na to docela zvědavý.
Snažíte se sehnat vydavatelskou společnost nebo počítáte s vlastním šířením CD?
Přemýšleli jsme o tom poslední dobou hodně, rádi bychom, kdyby nás vydávala nějaká malá společnost, která by nám sice nedělala reklamu a necpala by do nás peníze, ale umožnila by nám za dobrých podmínek natáčet desky. Což je sen každý kapely, nebo každý kapely, kterou znám. Jedna z možností je vydat si CD sám, ale omezený finance brání tomu, abychom celou věc mohli nahrát v klidu a tak, jak si to představujeme. Pokoj číslo devět vznikal jeden den, víceméně přes noc se vším všudy. Čtyři věci jsme natáčeli přes víkend. Bylo to super, ale mít víc času, mohla by to být třeba ještě větší legrace.
Prý se chystá i videoklip........
To je zase taková trochu spekulace, překvapuje mne, jak se tyhle nedůležitý věci dostávají ven z kapely, přitom se o tom bavíme na zkouškách nebo jen s pár lidmi kolem. Pravda je taková, že bychom rádi. Zatím ale nemáme potřebnou techniku a čas a nejsme si jisti, jestli takovou věc sami zvládneme. Ale rádi bychom to zkusili. Jedině čeho máme přehršel jsou nápady:)
Jak došlo ke spolupráci s Martinem Ledvinou (kytarista Druhé Trávy-pozn.autora)? Bude s vámi hrát i nadále? Nedovedu si např. "Katynku" představit bez jeho efektů.
S Martinem Ledvinou se známe dlouho, znali jsme se ještě předtím, než přisel do kapely Tomáš, Pavel nebo Mári. Máriho nám dokonce Martin doporučil, hrávali dříve spolu. Když jsme Obří Broskev stavěli znovu, měli jsme na to prázdniny od amfiteátru, kde s námi hrál ještě Martin Anděl a Vojta Holub. První koncert v nové sestavě byl na křivoklátském filmovém festivalu na konci prázdnin. a tam s námi Martin hrál. Hodně nám pomohl asi přes ty prázdniny a víceméně po celou dobu trvání nové Obří Broskve byl někde nablízku a občas si s námi zahrál. Společné koncerty ve Vlčím Dole a v Clubu 2000 byly pro nás všechny skvělé, výborně jsme si dohromady zahráli, bylo to ... dobrodružný a plný příjemnýho napětí.
Pokud bude mít Martin čas, pravděpodobně si s náma ještě někdy zahraje,na to, aby se stal stálým členem kapely, má však svých závazků poměrně dost.
Můžeme Společnost z pokoje č. 9 považovat za koncepční album?
No... můžete. Je to víceméně koncepční album. Písničky na něj vznikly v docela krátkém období, některé nezávisle na sobě. Jiné závisle. Všechny ale měly podobnou atmosféru, nebo se jejich texty točily kolem podobných věcí.
Dohromady tvořily hodně volně svázaný pásmo. Určitý souvislosti měla Společnost... i s povídkovou sbírkou She Is A witch, kterou jsem v tý době psal. Ale pro lidi, který neměli k povídkám přístup nebyly tyhle vazby
nezbytně důležitý. Chtěli jsme, aby Pokoj číslo 9 působil jako volně provázaná pomalá deska. Ale zároveň jsme se snažili, aby každá písnička obstála sama o sobě.
Ve svých povídkách často odkazuješ i na konkrétní písně JOBa-je to jen zpestření nebo plnohodnotná součást děje?
V některých jsou ty písničky součástí děje, někdy jen takový zpestření jak říkáš. Ale myslím, že se to netýká žádné z povídek co jsou například v Požírači duší. Kus písničky Strach je použitý ve stejnojmenné povídce ze souboru Ahorr, který se ještě na internetu neobjevil (v době rozhovoru na internetu opravdu nebyl, ale nyní je již volně k dispozici na oficiálních stránkách skupiny Jakub a Obří Broskev, pozn. autora) a myslím že tu povídku četlo pár lidí všehovšudy. A tam se objeví jen pár veršů ... ale třeba v závěrečné povídce Požírače duší, kde se objevuje text Vesmířanky, je ta písnička důležitá a je součástí povídky. Povídka by bez ní asi nebyla. A v
She, první části Požírače duší je variace na text k She is a witch. Písnička jako taková však vznikla až několik měsíců po dopsání povídky. Takže odpověd' není úplně nejjednoznačnější:). Někdy jde o součást děje někdy jen o dotvořeni třeba ... nálady.
Do jaké míry jsou tvé povídky autobiografické?
Často ty povídky vycházejí z konkrétních situací, které jsem prožil, nebo které mi někdo vyprávěl. Většinou jsou ty situace různě změněné, postavy jsou pomíchaný dohromady, ale často se mi stává, že lidi, kterých se
to týká, se poznají. Ale zatím si nikdo nestěžoval.
Jak se stalo, že máte v Bramborově čajovně čaj Obří Broskef?
Brambor byl u toho, když jsem přišel do čajovny říct ostatním svůj nápad, že by se kapela mohla přejmenovat ze Stringbreakers na Jakub a Obří broskev. Původní název Stringbreakers už nám všem lezl krkem a hledali jsme nějaký novější a lepší. Na křivoklátském filmovém festivalu jsem měl to štěstí a viděl jsem úžasný animovaný film James and Giant Peach. Napadlo mne, že by to mohlo být ono, a když jsem to říkal ostatním, stál nad náma čajovník
Brambor a nalejval nám svůj novej čaj, experiment. Celou diskusi poslouchal a pak prohodil, že kdybychom se jmenovali Jakub a Obří broskeF, pojmenoval by ten čaj po nás. No my nechali nakonec na konci V. A tak ten čaj Brambor vlastně nepojmenoval po nás. Ale inspirovali jsme ho:))