Akce měla voliče seznámit nejen s názory politiků, ale také ukázat, s jakou podporou mohou odpůrci těžby v budoucnu od krajské reprezentace počítat.
V Liberci se dnes sešli lídři a zástupci ČSSD, Koalice pro Liberecký kraj, ODS, Starostů pro Liberecký kraj, Strany pro otevřenou společnost a Strany zelených. Shodli se na tom, že pokud se dostanou do krajského zastupitelstva, udělají vše proto, aby snahám obnovit těžbu uranu v Podještědí zabránili. V kraji kandiduje celkem 14 stran, organizátoři pozvali kromě KSČM strany, které mají reálnou šanci ve volbách uspět.
"Připadá mi absurdní, že ještě neskončila sanace škod po minulé těžbě a už se začíná mluvit o nové," řekl za všechny lídr kandidátky Starostové pro Liberecký kraj hrádecký starosta Martin Půta. Stejně jako on i zástupce Koalice pro Liberecký kraj českodubský starosta Jiří Miler považuje za nepřijatelné, že obce neměly možnost se vyjádřit k ochraně ložiskového území uranu. To v dubnu vyhlásilo ministerstvo životního prostředí v lokalitě Osečná - Kotel na žádost Státního podniku Diamo. Ochrana ložiska byla vyhlášena na základě zákona z doby socialistického Československa, a v praxi znamená stavební uzávěru v dotčení oblasti.
Lídr kandidátky ODS a náměstek libereckého hejtmana Radim Zika upozornil, že kraj má nástroje, jak těžbě zabránit. "Je to především EIA a my toho rozhodně využijeme," řekl. Dodal, že ani surovinová politika kraje s obnovou těžby uranu ani jiných surovin nepočítá. Podle Josefa Jadrného ze sdružení Naše Podještědí by ale měl kraj především iniciovat změnu zmíněného zákona. "Sami už ve spolupráci s odborníky novelu horního zákona připravujeme, s jejím předložením ale může kraj pomoci," řekl Jadrný.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu a dodnes je tento způsob těžby noční můrou tamních obyvatel. V podzemí zůstaly na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Toto podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun.
V Hamru se sice těžilo klasickou hlubinnou metodou, ale i ta krajinu těžce poznamenala. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Nyní se ale začíná mluvit o její obnově. Cena uranu na světových trzích totiž v posledních letech vzrostla více než sedminásobně. V oblasti Stráže leží podle odhadů pod zemí 115.000 tun rudy, což v současných cenách představuje 400 až 500 miliard korun, v Osečné je to dalších 20.000 tun. "Je to velké bohatství a jeho těžbu nelze do budoucna vyloučit, to by bylo nezodpovědné," řekl letos na jaře při své návštěvě v Ralsku ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Právě síly peněz v rozhodování o těžbě se obává lídr kandidátky zelených Jan Korytář.
Přestože ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených) ujišťoval starosty i místní obyvatele, že žádnou těžbu nedovolí, nikdo tomu příliš nevěří. Odpůrci těžby nyní usilují o to, aby byla ochrana ložiska zrušena. "Naším cílem je, aby byly zásoby uranu, který je v zemi, definitivně odepsány," řekl Jadrný. Dokud k tomu nedojde, nemůže si být podle něho region přes veškeré ujišťování jistý, že tamní obyvatele těžba skutečně nehrozí.