Utajenost koncertu však byla nechtěná, bohužel totiž totálně selhala propagace akce. V klubu Spirála se tedy sešlo asi jen šestnáct lidí, z nichž se většina rekrutovala z řad příbuzných a přátel muzikantů a páru nezávislých publicistů…
To se však ukázalo nebýt tak velkou překážkou, protože akustickému provedení koncertu Obří Broskve taková komorní atmosféra jen slušela. Za svitu svíček se jali Broskve hrát jak nové, tak i starší písně v akustickém kabátu, které však ne vždy vyzněly úplně nejlépe. Nejvíc mi chyběly klasické úpravy u starších písní, ty novější se ale poddaly výborně. Příjemnou a vřelou atmosféru koncertu jen umocňovalo bezprostřední vystupování muzikantů a nenuceně pomalé tempo koncertíku. V posledních dvou písních si s houslemi zahostoval i Stano Paluch z následující kapely.
Slovak trio je trojice z pěti doprovodných muzikantů Roberta Křesťana, kteří se do České Lípy dostali vlastně náhodou. Jeden z koncertů šňůry Roberta Křesťana odpadl, a tak napadlo jejich kolegu Martina Ledvinu, hrajícího současně i v Obří Broskvi, přizvat je ke koncertu Broskve. Slovak trio je také velmi netypickou sestavou: zmiňovaný Stano Paluch na housle a mandolínu, Juraj Griglak – baskytara, Peter Solarik – bicí.
To už dává tušit, o co se hudebně může asi tak jednat- jazzové improvizace, ambient; prostě jeden velký nářez ! Věřte, takové pány muzikanty Lípa už hodně dlouho nepamatuje. Třeba taková baskytara, která ačkoli je víceméně nástrojem nevystujícím do popředí, se v rukách Juraje Griglaka proměnila v sólový nástroj. A to nemluvím o houslích…Několik přítomných muzikantů opravdu nestačilo zírat a po skončení koncertu běželo s pláčem domů cvičit.