Předposledním koncertem hlavní koncertní řady pokračoval ve středu 18. října 22. ročník MHF Lípa Musica v Děčíně. Místní Městské divadlo se stalo dějištěm jednoho z mimořádných dramaturgických počinů poctě Leonardu Cohenovi s titulem Den se Suzanne. Po jedenácti letech se do festivalového centra v Ústeckém kraji vrátil původem americký, dnes v Německu žijící loutnista a zpěvák vlastnící přitažlivý sametový bas, novodobý trubadúr Joel Frederiksen. Tentokrát vystoupil společně se souborem Ensemble Phoenix Munich v dámském obsazení složeném z další zpěvačky a loutnistky Emmy-Lisy Roux a dvou gambistek Hille Perl a Giovany Baviery. Večer věnovaný tématu šanson v důmyslném propojení jeho renesanční a takřka současné podoby ukázal nejen neobyčejnou myšlenkou blízkost a filosofickou hloubku písní stvořených v 15. až 17. století Orlandem di Lasso, Josquinem des Prez nebo třeba Henrym Purcellem a těch, které bychom spíše označili za populární a které vzešly z dílny kanadského skladatele a zpěváka, jehož život se uzavřel v roce 2016, Leonarda Cohena. Interpretačně vynikající a myšlenkově bohatý intimní večer v podání originální umělecké osobnosti Joela Frederiksena a jeho souboru děčínské publikum uchvátil a vysloužil si dlouhotrvající nadšené ovace.

V ZŠ a MŠ Jižní se dva pavilony ještě letos dočkají nových oken a opravy střechy

Dobrovolní hasiči z Dobranova mají nový vůz

22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica dospěl do finálového týdnu své hlavní koncertní řady, v němž představí ještě dva programy. Ve středu 18. října se v Městském divadle v Děčíně uskuteční projekt s názvem Den se Suzanne, pocta Leonardu Cohenovi, který připravil basista a loutnista Joel Frederiksen se svým souborem Ensemble Phoenix Munich a ve kterém představuje výjimečný dialog Cohenových písní s šansony francouzské renesance a starou anglickou hudbou. V sobotu 21. října se hlavní koncertní řada 22. festivalového ročníku uzavře v bazilice Všech svatých v České Lípě. Tento slavnostní večer nabídne výjimečné spojení novodobé světové premiéry motet „českého Bacha“ a údajně nejkultivovanějšího kontratenorového hlasu na světě. Proslulý německý kontratenorista Andreas Scholl provede společně s orchestrem a sborem Czech Ensemble Baroque moteta Františka Ignáce Tůmy. Poslední vstupenky na oba večery začínající v 19 hodin jsou ještě k dispozici. Letošní Lípu Musicu na začátku listopadu čeká ještě epilog ve spolupráci s českolipskou Základní uměleckou školou a uměleckou garantkou, klavíristkou Jitkou Čechovou.

Muzeum láká na novinky, představí také nový vizuál

Jan Jakubíček člen klubu karate SPORT RELAX zaznamenal v poslední době vzestupnou formu. 

V sobotu 14. října pokračovala Lípa Musica poslední letošní německou zastávkou. Ta se premiérově odehrála v saském Seifhennersdorfu, klavírním městečku nedaleko českého Varnsdorfu, které je od roku 1992 sídlem klavírní manufaktury Carl Bechstein z Berlína. Nová koncertní lokalita nebyla vybrána náhodně, ve festivalového roce klavíru zde svůj recitál provedla umělecká garantka festivalu Jitka Čechová. Ta rozehrála místní koncertní křídlo C. Bechstein ryze českým programem. Sálem v budově, která kdysi sloužila jako supermarket, zněla postromantická klavírní literatura. Jitka Čechová záměrně zvolila nesmetanovský program, aby vystoupila ze “škatulky”, do které ji zařadila její kompletní nahrávka Smetanových děl a erudovaná péče, kterou opomíjenému Smetanovi na klavírní scéně věnovala. Večerem tak zněly skladby Nováka, Páleníčka, Janáčka, Suka a Ježka ve výsostné interpretaci naší první dámy klavíru. Česko-německé publikum si je vychutnalo v naprostém soustředění a s vřelým dlouhotrvajícím povděkem, který Jitka Čechová odměnila dvěma přídavky.

Těmito dvěma slovy by se dal shrnout koncert, který ve čtvrtek 12. října měla Lípa Musica na programu při své ústecké zastávce. Ta se konala premiérově na teplickém zámku, který je sídlem Regionálního muzea. V místním Rokokovém sále proběhl jeden ze šperků letošní klavírně laděné programové řady. Představil předklavírní klávesové umění v podání světové cembalové hvězdy Mahana Esfahaniho. Vyprodáný sál vyslechl úžas vzbuzující interpretaci dvou zásadních děl cembalové literatury, Buxtehudeho a Bachovy variace. Esfahani je hráčem, který brilantně snímá z cembala nálepku poněkud zvukově limitovaného nástroje, pod jeho prsty kopie nástroje Michaela Mietkeho z roku 1710 doslova zpívá. Poslední žák legendární Zuzany Růžičková jistě kráčí v jejích šlépějích a svou neochvějnou technikou, plností tónu a zvukovou barevností, vznosným i vervním projevem získal bez váhání srdce festivalového publika. Vřelé dlouhotrvající ovace prošpikované výkřiky bravo odměnil v češtině uvedeným přídavkem od Purcella…

Kraj opět představí obnovené brownfieldy. Veřejnost se může přihlásit na vyjížďku

Pekelské údolí láká nejen na bledule