Podle prvního místopředsedy ODS Petra Nečase to je jeden z kroků, kterými chce nejsilnější opoziční stana postupně zpřísňovat kvalifikační požadavky pro vstup svých členů do vysoké politiky. Stanovy kvůli změně ODS přepisovat nemusí, řekl Nečas.
Pokud se vyplní současné preference, ODS vynesou příští rok volby po osmi letech znovu k moci. V posledních dvou letech přibylo do strany 3000 členů, počet občanských demokratů tak stoupl na 25.000. Nečas nevyloučil, že část z nováčků se přidala k ODS ze zištných důvodů, většinu ale podle něj do ODS přivedla touha po alternativě současné vlády sociálních demokratů.
"Lidé mají větší chuť zapojit se do pravicové politiky," myslí si.
O zavedení přísnějších kritérií pro vstup na kandidátky začala ODS mluvit po aféře s poslancem Petrem Kottem, který kvůli opilosti nehlasoval ve sněmovně před dvěma lety o reformě veřejných financí. Po důležitém hlasování jej vyloučila ze strany jeho místní organizace v Doksech na Českolipsku a poslanec později opustil i klub ODS. Nyní patří mezi unionisty. Víc než přímo tento případ přiměla občanské demokraty ke změně principů sestavování kandidátek podle Nečase obecná snaha o zvýšení kvality lidí v politice.
V souvislosti s majetkovou aférou, kvůli které odstoupil z funkce ministerského předsedy šéf sociálních demokratů Stanislav Gross, navrhuje Nečas i další pojistky, jak předejít případným problémům. Vrcholní politici ODS by podle něj ještě před vstupem do vlády měli sepsat svůj majetek a předložit ho třeba šéfovi Senátu.