Hned po prvním poslechu cédéčka jsem byl zcela unešen, ať texty, hudbou nebo Prokopovým zpěvem. Pár měsíců na to se mi do rukou dostala další tři, tentokrát starší a možná klasičtější, alba Kolej Yesterday, Město Er a Nic v dobrým, nic ve zlým, kterých jsem se opět nemohl nabažit. Když jsem pak zjistil, že se chystá koncert v Novém Boru, tak jsem už nemohl odolat a musel se ho zúčastnit.
Hudba kapely kolísá někde mezi žánry rock a blues a nejinak tomu bylo i v pondělí 12.11.2007 na koncertě, kde hráli v obsazení:
Michal Prokop
Luboš Andršt
Jan Hrubý
Jan Kolář
Zdeněk Tichota
Pavel Razím
Jiří Šíma
Roman Kubát
Koncert začínal v 19:00 a na úvod si kapela nemohla vybrat lepší písně než z legendární Koleje Yesterday (1984). Zahájili stejnojmenným hitem následovaným Blues o spolykaných slovech (zmiňovaní funebráci v nadpisu) a chytlavou Bitvou o Karlův most. Poté se Prokop přivítal s diváky a řekl, že sice tyto staré písně hrají rádi, ale to že není důvod, proč po 17 letech křísit skupinu. Smyslem bylo nové studiové album Poprvé naposledy, k němuž se váže tato Live 60 tour (loni oslavil M.P. šedesáté narozeniny velkým koncertem v pražské Lucerně a od té doby se kapela objevuje opět poměrně často).
Po úvodních třech písních právě následovalo téměř celé nové album (2006) zahájené opět titulní písní Poprvé naposledy. Zahráli také 64, Leteckého inženýra, Virtuální realitu, Láska je protijed, Loučení, Popěvek (výborně se vztahující k danému počasí: „Už zase prší sníh…“), Tullamore Dew, Vedro nad Prahou a Prokopovy oblíbené Zloděje času (jen je škoda, že se nepustili i do Hotelu u přístavu).
Na závěr koncertu oživili bluesové skladby, se kterými Prokop kdysi poprvé vystoupil před publikem - Boom, Boom, Boom a I’m Your Hoochie Coochie Man. Každá z nich trvala téměř čtvrt hodiny, ale dokonalá sóla (hlavně houslí - Hrubý, saxofonu - Šíma i kytary - Andršt) diváky neunavila, ba naopak. Do druhé zmiňované písně se zpěvem zapojilo i celé publikum (opakování předzpívaného Haaaooo…). Myslím, že tyto kousky si nejvíc užívali i samotní umělci.
Poté se s námi rozloučili a odešli, ale aplaus je přinutil k přídavku a zavzpomínání na další hit - Noc je můj den (Město Er- 1971), pak tento nádherný večer skončil.
A kdybych měl hodnotit? Jedním slovem ÚŽASNÉ. Skvělá hudba, výborný zpěv, smysluplné texty - co víc si přát? Těžko by se zde hledaly nějaké chyby, a proto je velká škoda, že divadlo nebylo zaplněné (asi třetina míst zela prázdnotou). Ale my, co jsme se koncertu zúčastnili, jsme určitě moc rádi a dlouho na něj budeme vzpomínat.
Takže ještě jednou: MNOHOKRÁT DĚKUJEME!!!
--
Foto: Ilona Rejholcová