Při těchto diskusích jde totiž více méně jen o to, kolik korun zaplatí občané za svoz a likvidaci odpadů ze svých peněženek, tedy o částky, které si umí každý představit. Nejedná se vůbec o koncepcích jak dál, když odpadků přibývá a jejich likvidace je drahá.
Není se tedy co divit, že navržené zvýšení poplatku o 9 Kč vyvolalo u českolipských zastupitelů větší odezvu, než poslední zvýšení částky z rozpočtu města na svoz a likvidaci komunálního odpadu o statisíce.
Dotovat svoz odpadu paušálně z městského rozpočtu, nebo náklady na tento svoz rozpočítat mezi obyvatele, je jako z deště pod okap. Ani při maximální možné výši 41 Kč/os/měsíc/ by se likvidace komunálního odpadu neobešla v České Lípě bez téměř 2 mil. dotace z městského rozpočtu. Při 35 Kč, které byly schváleny, bude nutná dotace minimálně 4,2 mil. Kč.
Podle mínění mnohých nový poplatek stejný pro všechny, ať již odpad třídí nebo ne, odrazuje od třídění využitelných složek odpadu. Jeho výhodou má být to, že již nebude vznikat tolik černých skládek, protože když každý za odpad zaplatí, proč by jej měl vyvážet do lesa. Do skutečného řešení problematiky odpadů má však tento poplatek daleko, stejně jako mnozí z nás mají daleko k tomu, aby odpad třídili jen proto, že se to má.
Při jednání českolipských zastupitelů o výši tohoto poplatku konstatoval zastupitel Jaromír Štrumfa, že udělali velmi málo pro to, aby množství odpadu klesalo. Nelze než souhlasit, ale i to je málo. A návrh klubu KSČM, aby byl poplatek 420 Kč, tj. 35 Kč za osobu měsíčně a nikoli maximálně možných 500 Kč, lze považovat pouze za populistický. Nenásledovalo totiž žádné usnesení, co v této oblasti město dál podnikne.
Černý Petr, jak dál s komunálním odpadem, tak zůstává místostarostovi Pazourkovi, který má odpadové hospodářství ve svých kompetencích, odboru životního prostředí a konec konců i zastupitelům. Do jisté míry ale i těm, kteří nejen v této době vánočních nákupů nosí domů množství zboží v množství obalů.