V oficiální zprávě na stránkách Městského úřadu se pouze říká, že v souvislosti s několika jednáními ohledně devastace městského parku za poslední období se město rozhodlo vydat provozní řád.
Jde totiž o to, odkud pocházejí informace o obavách a potřebách obyvatel tohoto města. Konkrétně je třeba vědět, které informace a od jakých osob nebo z jakých zdrojů vedly k vytvoření provozního řádu.
Tady to vypadá, že to byly informace pouze od policie. A kdo vlastně provozní řád napsal, tj. kdo byl příjemcem oněch informací. Představuji si to tak, že nějaký úředník nebo zastupitel dostává zprávy od policie, čte místní noviny, baví se se svými voliči o jejich názorech, studuje, jak se s podobnými případy, s nimiž se setkává on, dokážou vypořádat jinde.
Jak to probíhá doopravdy v České Lípě, k tomu by se musel vyjádřit ten, kdo provozní řád sestavil. Jenže i kdyby se ukázalo, že takhle přesně nebo ještě lépe to probíhá, nezbavíme se tím důležitějšího problému. Jakou vlastně máme jako občané kontrolu nad vydáváním podobných řádů?
V některých příspěvcích v diskuzi o provozním řádu je město zmiňováno jako suverénní autorita, jako jakýsi nadosobní vládce, který stojí nad námi. Šlo o vyjádření ve smyslu: „Město si přece může se svými parkem udělat co chce, provozuje ho, tak si tam vydá svůj řád. A my ho budeme pěkně poslouchat!“
Ale co je to vlastně Město? My všichni, zastupitelé, starostka? Do jaké míry může současný systém rozhodování vůbec nabídnout možnost takové věci, jako je provozní řád městského parku, ovlivnit? Další věc, která mě zajímá a souvisí také se systémem tzv. nepřímé demokracie, která je v našem státě tak úspěšně provozována, jsou motivy a celkový přístup městských (a státních) úředníků. Tady musím opakovat otázku: Na základě čeho se při své práci rozhodují?
Ale teď mě nezajímá způsob získávání informací, ale jejich obsah. Co, kromě potřeby přežití města, tj. zachování jeho základních funkcí, ovlivňuje a inspiruje naše zastupitele v jejich práci? Myslíte si, že u nich převládá snaha zajistit městu prosperitu a dobré jméno, že se snaží o jeho všestranný rozvoj a podporují všemožně aktivity svých občanů? Nebo se snaží spíš o to, aby si lidi moc nestěžovali, aby jim do jejich rozhodování moc nezasahovali, aby si s městem mohli dělat, co je napadne?
A teď k provoznímu řádu. Večer se nesmí chodit po trávě a k altánku, tedy od setmění do rozednění. A to je od kolika do kolika? Hm, to zřejmě určí četník, který vás zrovna vyhodí.
Je zakázáno pohoršující povalování, popíjení alkoholu a další činnosti. Zejména výraz další činnosti je opravdu zajímavý. Zajímalo by mě, jestli máme v našem státě nějaký zákon, který stanovuje, co je pohoršující. Nepochybuju, že se nějaký najde. Takže se nemůžu v parku natáhnout na trávu ani ve dne, když budu mít s sebou láhev piva nebo vína. Kouřit zřejmě taky nebudu moct, protože to je výrazně pohoršující činnost. Tak se asi s přáteli sebereme a pojedeme do jiného města, kde si pak zajdeme na večeři a utratíme tam nějaký peníze. Co v České Lípě, když se tu ani nedá zajít do parku, že?
Takže. Kdo nebo co je to vlastně město? Jsou to všichni jeho občané a jejich majetky, potřeby a touhy, o nichž společně rozhodují, nebo jenom několik zvolených či dosazených úředníků, kteří vše řídí nerušeně sami? A proč ho řídí tak, že nejviditelnější projev společenského života, který se v parku v posledních letech objevil, zakáže? A jak to, že se o tom nevedla žádná veřejná diskuse, jak to, že jsem jako občan města nedostal možnost podílet se na vytváření řádu veřejného, tj. společného prostoru?
V souvislosti s mnoha událostmi tohoto roku a s jednáním Paroubkovy vlády, která sází jednoznačně na princip státního direktoriátu, mi připadá, že u nás výrazně roste podíl kontroly shora, rozhodování shora, že se nedbá na to, abychom všichni měli podíl na moci.
Město není svobodným společenstvím občanů a ani k tomu nesměřuje. Naopak směřuje k tomu, stát se prostorem, kde vzájemnou nedůvěru, podezřívání a nevraživost mezi občany zastřešuje státní úřad tím, že vydává zákony, které zabrání občanům se vůbec stýkat. Protože co jiného by vlastně mohli udělat, než se povraždit, že?
------------------------
Vít Pokorný, jak často zdůrazňuje, není nijak příbuzný se Zdeňkem Pokorným. Je jen shodou náhod, že také vyučuje na gymnáziu dějepis a základy společenských věd.