Protože zastupitelé vyhlášku schválili, aniž by o jejím znění či výši poplatků diskutovali, dá se předpokládat, že se s jejími ustanoveními ztotožňují.
Dá se totéž říci o obyvatelích města, resp. o majitelích domů? Asi těžko.
V případě "výstavby, opravy a rekonstrukcí pozemních objektů" v centru města je stanovena maximální možná částka, tj. 10 Kč/za m2/den, v ostatních částech města 6 Kč/den. Bez jakéhokoli odstupňování výše poplatku v závislosti na počtu dní, po které je prostranství užíváno a bez možnosti osvobození od tohoto poplatku.
Pro rozhodnutí zastupitelů se nabízejí následující vysvětlení. Buď chtějí plnit městskou pokladnu za každou cenu, nebo pro ně není pár tisíc žádný peníz, a proto si myslí, že stavebníka neubude. V prvním případě by ale stejně uvážlivě měli rozhodovat i o výdajích a to se leckdy neděje. Připomeňme jen loňský velkorysý příspěvek 5 mil. Kč na stavbu nové hasičské stanice. V druhém případě by měli více uvažovat v souvislostech.
Je skutečně nutné, aby byla na majitele nemovitostí uvalena městem další povinnost, z jejíhož plnění ale mají užitek všichni? Nestačí, že po celý rok uklízejí zadarmo chodník, který slouží každému? Proč mají platit za to, že opravou svého domu, která je i bez uvedeného poplatku stojí peníze, zvelebí prostředí i druhým?
Možná se objeví námitky, že poplatek má zabránit zbytečně dlouhému záboru veřejného prostranství, které omezuje práva ostatní. Pak se ale nabízí jednoduché řešení, které zvolili např. v Doksech nebo v Novém Boru. V obou městech jsou rádi, když jejich obyvatelé o své domy pečují a snaží se jim vyjít vstříc.
Výše poplatku za zábor prostranství je zde odstupňována nejen podle doby užívání veřejného prostranství, ale i podle druhu stavebních prací. V Doksech do 10 dnů a v Novém Boru do 14 dnů například tento poplatek nevybírají vůbec .