Provozuje oficiální webové stránky svazu (http://kouzla.kkp.cz), spolupodílí se na vydávání jeho odborného časopisu, vydal již sedm čísel vlastního kouzelnického občasníku, v ABC začíná od února seriál jeho článků.
Kdy a jak jste začal s kouzelnictvím?
Ke kouzelnictví mě přivedl v roce 1985 kamarád, se kterým jsem se seznámil díky svému prvnímu počítači Sinclair. Jeho zajímal počítač, mě zase to, že kouzlí. Nakonec se náš zájem otočil, on se dnes zajímá o počítače profesionálně a já zase víc o kouzla.
Jak se vyvíjela vaše kouzelnická praxe?
V podstatě jsem začínal jako každý v této oblasti, jako 90% kouzelníků, čarováním a kouzlením mezi přáteli. Potom jsem se nějaký čas vrhnul na podnikání a tolik času nebylo. Nyní ho mám trochu víc, respektive jsem zjistil, že člověk se musí věnovat i něčemu, na čem se odreaguje a tak jsem začal s výrobou kouzel a psaním knih o kouzlech. Zvýšil jsem i svou aktivitu v Českém magickém svazu.
Jaký jste kouzelník?
Musím říci, že jako kouzelník jsem naprosto průměrný. Ale mám dost velký přehled o kouzlech a jejich teorii a mám také rozsáhlou knihovnu s kouzelnickou tematikou. Jsou v ní publikace převážně cizojazyčné, ale mám také například i českou knihu vydanou v roce 1890, což je unikát.
Dá se z ní ještě dnes něco použít?
Dalo by, ale byla by to velice nákladná záležitost. Je v ní třeba návod na to, co se zapomnělo, na jedno kouzlo z oblasti mentální magie, o kterém jsem věděl, že existuje. V knize je receptura na ně dokonce v trojím provedení. Obchodní firmy v případě excelentních záležitostí tuto věc vyrábějí, ale neprozradí, jak.
V zájmu kouzelníků asi je prozradit toho co nejméně?
Na to je dvojí pohled. Jednak prozrazovat co nejméně, ale když chceme, aby mezi nás přišli mladí lidé, něco prozradit musíme. Lehké triky třeba popisují mí kolegové ve svých knihách, ale co zveřejní, si velice pečlivě vybírají a konzultují s okruhem přátel. Podstatu většiny kouzel se nezasvěcený nedoví. Tajemství čínských kruhů (kovové kruhy, které se spojují, pozn.), je například laikům neprozrazeno již cca 4,5 tisíce let.
Kde je hranice mezi trikem a kouzlem?
V některých částech kouzel hraje svou roli i mystika, ale protože v našem kodexu není uznávaná, tají to i lidé, kteří například používají hypnotických stavů a zastírají mystiku technikou. Profesionál je vázán určitými pravidly, jako je tomu i v jiných profesích a věnuje se trochu jiným kouzlům než amatér. Dělá taková, aby mu lidé za ně byli ochotni zaplatit, je to showbyznys. Amatér dělá taková, aby pobavila jeho a jeho společnost. Je ovšem pravda, že profesionálové se rekrutují z amatérů. Kouzlením se dá slušně živit, ale hlavně v zahraničí. Je to velice nákladná profese. Kvalitní kouzelnické karty stojí 200 až 800 Kč, ale například iluze vznášení od 3 do 50 tisíc, ovšem dolarů.
Existují nějaké kouzelnické kategorie?
Samozřejmě, i když jsou při vystoupení obvykle prostřídané. Mikromagie jsou kouzla u stolu. Při jevištní magii se jedná o větší akce, které mají příběh, scénickou formu, která se mi líbí. To je ten skutečný showbyznys, podívaná. U nás je například číslo s protidrogovou tematikou, které je svým pojetím drsné, až ďábelské. Tomu je přizpůsobena scéna, barvy, hudba, choreografie, je to vysoce profesionální představení, které se bez spolupráce s odborníky z jiných profesí neobejde.
Pak je to komická magie, manipulační magie, ke které se používají především karty a parketová magie, které se také říká kulatá práce. Při ní kouzelník nevystupuje na jevišti, kde má krytá záda, ale diváci jsou kolem něj. Název je převzatý z cirkusu, z usazení diváků kolem cirkusové arény, kde před sto lety vlastně kouzelníci začínali, až potom přešli do varieté.
Každé tři roky se koná mistrovství světa v kouzlech a moderní magii. Tam jsou kategorie pevně dané, a mají i své podskupiny.
Jaký je rozdíl mezi kouzelnictvím a klasickou magií?
Kouzla jsou o manipulaci, šálení, klamu a hlavně o zábavě, magie o mystice. V našem slovníku to rozlišujeme, neříkáme mág jako kabalisté, ale magik.
Co vás baví v kouzelnictví nejvíc?
Psát literaturu. A také mikromagie.
Máte zájem o rozšiřování počtu kouzelníků, nebo jste přísně uzavřenou skupinou?
Samozřejmě máme zájem o rozšíření počtu členů Českého magického svazu. Jakou platformu svého uplatnění si pak každý najde, je už jeho záležitost. My mu můžeme dát školu a přístup ke koupi kouzel a rekvizit, pak záleží na něm, kam se dostane. Z naprostého začátečníka se může dostat k profesní dráze při intenzivní denní práci za 3 až 5 let.
Existuje něco jako kouzelnická škola?
Ano. V Praze ji pořádáme pětkrát ročně a pak jsou malé školy v rámci klubů, kde se spíš učí samostatná manipulace, protože je zde více času na to věnovat se každému adeptovi samostatně. V Praze se učí spíš lehké jevištní triky jako objevování šátků, provazy, velké a malé karty, je to vlastně kombinace mikromagie a parketu. První rok je každý adept, členem svazu se může stát až po roce. Pořádáme také soutěže a festivaly, protože máme zásadu, že pokažený trik na festivalu není prozrazené kouzlo divákovi. Jejich účelem je soutěživost, ale i zvykání si na publikum a na jeviště i na trému.
Jste vůči sobě kritičtí?
Myslím, že ano a hodně. Laťku máme postavenou vysoko, protože vedle sebe máme Německo, kde mají minimálně třetinu mistrů světa. V posledních dvou letech máme velmi kvalitní juniory, na evropské úrovni. Zvláštní je, že mezi kouzelníky je málo žen a děvčat. Jejich magie je trochu jiná, ale právě proto, že jich je málo, mají větší předpoklad se prosadit. Ale třeba mistrem v karetní magii, která je mužským oborem, je právě žena.
Zaznamenali jste v souvislosti s Harry Potterem zvýšený zájem o kouzelnictví u dětí?
Ani ne. Kromě toho,děti se snadno nadchnou, ale jejich zájem brzy opadne. Vydrží až ti starší, třinácti, čtrnáctiletí, kteří se již chtějí nějak odlišit. Mám teď v úmyslu založit v České Lípě klub právě pro tuto věkovou kategorii, který by měl kmenový stav osm až deset lidí. Věřím, že se zájemci přihlásí.