České firmy totiž neumí zpracovat rudu až do podoby jaderného paliva. Vzhledem k ekonomické náročnosti takové výroby to ani nemá smysl, zaznělo dnes v Liberci na semináři věnovaném právě problematice těžby uranu.
Odběratelem veškerého českého uranu je ČEZ. "My ho dodáváme do závodů, kde se z něj vyrábí palivo," uvedl ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež. Diamo provozuje jediný činný uranový důl v ČR, který se nachází v Rožné na Žďársku.
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže společnost i tak větší část uranu nakupuje v zahraničí. "V posledních letech ale ceny uranu na světových trzích strmě rostly. Jakékoliv množství, které přibude na trh, je vítáno," řekl. Z hlediska energetické bezpečnosti je podle něj přínosem těžba každé energetické suroviny v tuzemsku. "Ale to už je spíš záležitost státu," míní.
Česká energetika se podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Galla bez českého uranu klidně obejde, a není proto nutné devastovat těžbou krajinu a zdraví lidí. I moderní metody těžby přírodu ničí a my jsme se podle něho stále nedokázali vypořádat s důsledky, které těžba přinesla v minulosti. "České elektrárny potřebují ročně kolem 460 tun jaderného paliva, které stejně musí nakupovat ze zahraničí," poznamenal Sequens. Ročně podle něho palivo pro elektrárny přijde na zhruba pět miliard korun.
Poradce ministra životního prostředí pro oblast jaderné energetiky Dalibor Stráský k tomu dodal, že český průmysl umí sice rudu vytěžit, ale zpracuje ji jen do fáze chemického koncentrátu s obsahem uranu kolen 60 až 70 procent. Ten ale musí prodat k dalšímu zpracování do zahraničí. "Výroba jaderného paliva je velmi náročná, proto se jí věnuje jen několik firem v USA, Rusku, Francii a Velké Británii," dodal Stráský. Česko by se podle něho mělo v oblasti energetiky zaměřit především na úspory a teprve pak hledat spásu v rozšíření těžby uranu nebo uhlí.
Podle konzultanta zdravotních rizik Miroslava Šuty ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj navíc nemá těžba uranu zničující vliv jen na krajinu, ale také na zdraví lidí. "Podle statistiky Státního zdravotního ústavu byly v letech 1991 až 2006 tři čtvrtiny všech zhoubných nádorových onemocnění z povolání diagnostikovány u pracovníků z oblasti těžby a úpravy uranových rud," řekl ČTK lékař. Těžba ale podle něho poškozuje i zdraví běžných obyvatel, kteří s rudou do styku nepřijdou. Obrovským zdrojem znečištění jsou hlavně odkaliště, z nichž se uvolňuje prach. "Právě prach je v současné době nejvýznamnějším problémem v zemi, proniká do plic, způsobuje dýchací problémy, zvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění a může vést k infarktu či mozkové mrtvici," dodal Šuta.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem, kde se ho vytěžilo celkem 25.000 tun, což představovalo zhruba čtvrtinu produkce České republiky.
Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. V podzemí jsou tam na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu z ekonomických důvodů zastavilo.
O obnovení těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem na Českolipsku a o zahájení těžby v nedaleké Osečné a také na dalších místech v zemi se začalo mluvit v posledních dvou letech, kdy prudce vzrostly ceny uranu na světových trzích. Cena za kilogram uranu se vyšplhala ze 600 až na 4000 korun. "Růst ceny ale nebyl dán nedostatkem uranu, ale spekulacemi a nyní už cena postupně klesá," řekl Sequens, který je přesvědčen o tom, že za současné situace se investice do těžby nevyplatí.
V Rožné podle rozhodnutí vlády může těžba pokračovat, dokud se to bude ekonomicky vyplácet. Podle dosud provedených průzkumů to mohlo být nejméně do roku 2015. Letos má být vytěženo přes 220 tun kovu. Tamní samosprávy pokračování hornické činnosti podporují kvůli zaměstnanosti - v uranovém dole pracují stovky lidí.