Do Nepálu jsme dorazili poměrně pozdě, koncem října. Turistická sezóna na Everest treku touto dobou končí, na Anapurna treku je ještě asi o měsíc déle.
Mount Everest leží v národním parku Sagarmatha National park, v oblasti Solukhumbu. Solu je níže položená část, z Jiri do Lukly, Khumbu je z Lukly nahoru, nad Luklou začíná Národní park. Dostanete se tam dvěma způsoby: z Kathmandu do Jiri za nějakých 12 hodin autobusem (v Jiri silnice končí) a dále pěšky, nebo si za cca 95 dolarů koupíte letenku z Kathmandu rovnou do Lukly (2800 m.n.m.).
Cesta z Jiri do Lukly je nechutná houpačka, trvá přibližně týden, když se šlape. Na hranicích jsme hlasovali o dalším postupu, nechtělo se nám platit za letadlo, ale čím později jsme měli dorazit nahoru, tím více hrozil sníh a zima. Nakonec jsme se do letenky rozhodli investovat já a Zdeněk. Ostatní se shodli na tom, že raději půjdou pěšky.
1.listopadu jsme přistáli v Lukle. Místní letiště je známé tím, že je takové moralové. Je poměrně krátké (zato dost klopené) a končí kolmou stěnou - letadlo to prostě musí ubrzdit. Také tam létají pouze malá letadýlka, dvě řady sedadel, každá u okna, a uprostřed ulička. Nic většího tam nepřistane, maximálně ještě vrtulník. Navíc není elektronicky naváděné, stroje přistávají metodou "kouknu a vidím", takže se létá pouze za dobré viditelnosti, tedy dopoledne. Jsou-li mraky, lety se prostě zruší a turisti musí počkat, až se vyjasní. Třeba do druhého dne. Dále je zde poměrně hustý provoz, letadla přistávají a startují jedno za druhým, někdy se tu tvoří i zácpy.
Letiště v Lukle už ovšem zažilo výraznou inovaci - asfaltový povrch. Ještě před několika lety bylo travnaté a místní obyvatelé na něm pásli jaky. Když se blížilo letadlo, začali je vyhánět, což někdy trvalo i půl hodiny. A milý aeroplán musel čekat, až se tato pomalá zvířata uráčí odkráčet, a kroužit, nebo letět jinam.