Ještě jednou k CzechTeku
Jsem asi nepoučitelný. Do minulého deníku jsem v podstatě z vděčnosti ke stálé čtenářce zařadil fotografie z Czechteku. Vybral jsem jen ty, které mi kvalitou přišly aspoň trochu vhodné. Vzápětí jsem byl nazván cenzorem za to, že jsem nezařadil ty nejbrutálnější. Abych předešel spekulacím, předkládám dnes čtenářům fotografie, které jsem nezařadil minule.
Samozřejmě jsem si své schytal i za svůj postoj k Czechteku. Tak jako je rozdělený národ, jsou rozděleni i moji přátelé. Kolikrát jsem si na základě věty v minulém deníku musel vyslechnout, že tohle ode mě nečekali - jako že budu na straně policistů. Jenže já nejsem na straně nějakých zakomplexovaných policejních mlátiček. Jsem jen na straně těch lidí, kterým patří louky, z kterých se rádobypříznivci techna rozhodli udělat smetiště. Jsem na straně pořadatelů obdobných festivalů, kteří pracně splní všechny hygienické, oznamovací a jiné povinnosti související se snahou něco podobného zorganizovat. Jsem na straně těch, kteří se každoročně koncem července třesou, jestli technaři nezamíří zrovna k nim za humna.
Nemůžu to komentovat více, protože jsem tam nebyl. Dokonce jsem odjel z Čech chvíli potom, co se akce odehrála, a nemohl jsem ani sledovat její další vývoj. A jak už jsem napsal, nechci se problému více věnovat i z toho důvodu, že nesouvisí s rajónem i-novin.
Babičky
V průběhu týdne jsem dostal kratičkou zprávičku, že v České Lípě se v letošním roce dožijí krásných 99 let dokonce tři její občanky. 15.srpna pogratulovala jedné z těchto oslavenkyň, paní Anně Koudelkové, starostka města Česká Lípa Hana Moudrá.
Ne, vůbec se tady nehodlám navážet do starostky, že se jen pokouší shánět předvolební body a hraje to na city. Vím, jak mou babičku ohromilo, když za ní nedávno přišly úřednice z města a přinesly jí gratulaci od starosty jejího města. Dokonce bych měl vlastně Hanu Moudrou pochválit, že si najde čas, nikam neposílá úředníky a zastaví se sama.
Ale kvůli tomu jsem tento odstavec psát nezačal. Moje babička měla po mnoho let v občance napsáno něco v tom smyslu, že je to občanský průkaz s neomezenou dobou platnosti, jinými slovy: do konce jejího života. Jenže najednou je vše jinak, občanky se mění, dokonce i ty doživotní. A bez průkazu se dnes neobejde už ani ten, kdo vlastně neopouští své dvě místnosti. Jenže - jak novou občanku získat? Úředníci se ještě dají nějak ukecat, aby vymysleli nějaké nestandardní řešení, ale na občanku je potřeba fotografie. Nebudu vás obtěžovat popisem víkendového převozu imobilní babičky k fotografovi, ale zkusím hned zítra napsat dotaz tiskové mluvčí, jak se podobné situace řeší v Lípě, jestli zdejší úředníci jsou třeba ochotní opustit svůj úřad a vyjít vstříc těm našim oslavenkyním.
Pár fotek na závěr
O tomto víkendu se uskutečnilo opět několik akcí. Prozatím mám jen dvě fotografie z koncertu Druhé trávy a jednu ze Zahrádečkách slavností od Jiřího Škrlety, tak vám je urychleně nabízím, abyste viděli, jak to tu žije :o)). Pokud seženu další, určitě vám je ještě předložím. Pokud máte nějaké vy a chcete nechat nahlédnout i ostatní, tak nám je pošlete. Budeme moc rádi!
