Auto – moto - revue
Sobotní dopoledne jsem využil k výletu do Hradčan, abych okoukl ten první evropský auto-moto-truck-veletrh.
Asi bych měl napsat, že nejsem nějaký velký fanoušek motorů. Auto mám proto, abych byl tu a tam někde rychleji, pohodlněji a svobodněji. Přesto mě pach benzínu, řev motorů a nablýskané kapoty občas vzruší. Navíc jsem s sebou vzal syny a ty zmíněné přednosti aut a motorek vzrušují ještě o něco více.
Na první pohled jsem byl zklamán relativně malou účastí vystavovatelů i návštěvníků. Také atrakcí bylo v tiskových zprávách průběžně rozesílaných médiím více než na hradčanském letišti. (Jsem zvědav, jaké číslo se objeví zítra v denících, neboť ČTK před chvílí vydala zprávu, že akci navštívilo patnáct tisíc lidí a sedmdesát vystavovatelů). Přesto jsme se vydrželi bavit asi tři hodiny. A mít v sobě více ochoty k utrácení, bylo by co dělat celý den. Kluci si postupně vyzkoušeli, jaké je to řídit minimotorku (a nezkusili si motokáru), vylezli si na cvičnou horolezeckou stěnu. Společně jsme obhlédli všechny vystavené vozy, včetně těch, které se účastnily slavného Dakaru.
Synové také kvitovali, že viděli lidi z televize - Zounara, Berkovce, Kaštana a Lopraise. Ochutnali jsme jitrnici, kozí sýr. Kdo byl trpělivý a vystál si frontu, mohl se svézt ve vystavených vozech anebo na vyprošťovacím tanku. Kdo byl movitější, mohl si zalétat vrtulníkem - deset minut za tisíc korun.
Čarodějnice
Určitě mě veletrh nadchl více než čarodějnice. Poslední dobou mi připadá, že jakýkoliv svátek, ať křesťanský, pohanský, přišlý ze západu anebo z východu je dobrý akorát tak k tomu, aby se do lidí nalilo co nejvíce lihu.
Zastavil jsem se včera odpoledne v Novém Boru ještě před započetím tamějších "oslav". Horko těžko jsem se vyhýbal skupince ožralů roztažených napříč ulicí. Večer petardy, hasičská siréna - zpěv opilců ještě ráno, když jsem vstával po sedmi hodinách spánku. Docela by mě zajímalo, jaké zkušenosti máte vy, čtenáři. Klidně pošlete i nějaké fotografie, rádi je uveřejníme.
Cožpak o to, vy fotografie posíláte, ale já je vždy nestíhám uveřejňovat. Aspoň se zpožděním nabízím dvě fotografie Kuby Sedláčka z dubnového koncertu Tatabojs v Crystalu.
Také mám cédéčko fotografií z úklidu staré stružnické silnice. Některé opravdu stojí za prohlédnutí, a tak z nich udělám samostatný fotožurnál. Dnes jen „lákačka“.
Na poslední chvíli mi ještě přišly poštou dvě fotografie z oslav 1. máje, které pořádali na Škroupově náměstí komunisté. Potěšilo mě, že tam kromě pár důchodců a Romů nikdo jiný nebyl. Teda byl – ty děti na fotografii.
Přiznám se, že kdyby někdo donutil mé dítě vystupovat pod podobným heslem, vážně uvažuji o změně zájmového útvaru.
e-learning
V rychlosti jsem dnes psal článeček pro náš školní časopis Stop o svých pokusech z e-learningem. Jelikož i-noviny čte hodně učitelů i z jiných škol, zrecykluji některé jeho pasáže i na tomto místě.
Na stránkách, o kterých píši, si může svůj kurz zaregistrovat jakýkoliv českolipský učitel a vnést tak do své práce nový a hlavně moderní impulz.
Mít webové stránky, ze kterých by si studenti mohli stahovat protokoly laboratorních prací, písemky nanečisto, fotografie a další materiály … To byla dlouho má představa o tom, jak kvalitu výuky posunout zase o kousek dál. Vždyť se vzděláváme ve dvacátém prvním století. Navíc se mi stávalo a stává, že každý večer ťuká na mém icq i několik desítek studentů. Znamená to, že velká část z nich je již k netu připojena i z domova. Doslova mě proto nadchl program, který umožňuje „vyučovat“ na dálku bez znalosti programování. Zdaleka jsem ještě nepochopil všechny jeho funkce a již nevěřím, že všechny jsou pro mě použitelné. Nicméně nechybí mu nic z toho, co potřebuji.
Zatím jsem experimentoval s těmito činnostmi:
1. Diskuse – vyučující může zadat téma a nadefinovat, jakým způsobem se o něm bude diskutovat (jestli studenti mohou přidávat podtémata, kolikrát se mohou zapojit, atd).
2. Testy –kupodivu asi nejoblíbenější činnost studentů, je možné připravit testy s výběrem odpovědi, doplňovačky, přiřazování, poznávačky s fotkami atd. Lze nadefinovat, jestli se studentům zobrazí odpovědi, body, kolikrát mohou test udělat, jestli se k vám dostane nejlepší výsledek, první výsledek, průměrný výsledek. Program umí vyhodnotit kvalitu otázky v závislosti na počtu správných odpovědí … zkrátka čekají vás všechny možné statistiky.
3. Ankety – ty se prozatím moc nechytly, ale klasicky lze k různým tématům vymyslet anketu s jednorázovou odpovědí od každého účastníka.
4. Chat – je fajn věc za předpokladu, že se určí pevný čas, kdy se bude konat, vynikající třeba pro konzultace se studenty, kteří dlouhodobě chybějí ve škole.
5. Stahování různých textů – už neřeším, když si někdo polije protokol na chemii kyselinou. „Stáhni si to z netu,“ řeknu mu. Tuto službu oceňují ti žáci, co už skoro zapomněli psát ručně a používají na všechno počítač. Stejně tak lze studentům nabídnout další texty jako cvičné písemky, své přípravy atd.
6. Odevzdávání – v programu je i modul umožňující odevzdání práce. Využívám ho pro laboratorní práce. Od řady studentů výsledek vypadá lépe, navíc lze protokoly vylepšit fotografiemi, grafy atd. Dokumenty lze podle definované velikosti nahrát i do diskuse a pak lze diskutovat např. nad seminární prací apod. Obzvlášť, když přibývá učeben s datovým projektorem.
7. Fotogalerie – jsou pro mnohé studenty lákadlem. Fascinuje mě vždy to napětí ve tvářích studentů, když laborují. Navíc některé pokusy jsou opravdu efektní, proč si je nevyfotografovat a nekochat se nad nimi společně.
8. Odkazy na webové stránky – na webu je v současnosti několik stovek periodických tabulek s kvanty informací o prvcích, své stránky mají držitelé Nobelových cen i amatérští chemici, atd. Na vše lze z moodlu odkázat.
9. Bodování – takřka u každého úkolu lze nastavit bodování, takže celou práci na e-learningu lze pochopit jako soutěž v jejich sbírání (rozlučte se předem s myšlenkou, že testy mají velkou vypovídací hodnotu., řada studentů je umí oblafnout).
Samozřejmě jsou i důvody, proč se v e-learningu neangažovat. Práce navíc, stále ještě nejsou k netu připojeni všichni, atd. Proto jsem si nedovolil účast v e-learningu nějak direktivně nařídit, zároveň však dělám vše pro to, abych studenty na stránky nalákal. Na rozdíl od některých dalších aktivit vidím v této budoucnost.
Pokud jste učitelé a učitelky a chcete si udělat rovněž svůj kurz, napište mi na barta@i-noviny.cz, vše zařídím. Jste-li studenti, zkuste se zaregistrovat do některého z kurzů na www.elearning.ceskalipa.org (zpravidla jsou chráněny klíčem, takže musíte rovněž napsat mně anebo jinému učiteli, který se už nechal přesvědčit). Každopádně já jsem svůj zkušební kurz na několik dnů zpřístupnil i hostům bez klíče – přímý link naleznete zde.
Jen ještě poznamenám, že se jedná o jeden z komunálních projektů i-novin na doméně .ceskalipa.org a nebude žádným způsobem uživatelům zpoplatněn.