A co takhle o výstavách?

Verze pro tisk |

JAROMÍR RYBÁK

V galerii České Kooperativy můžeme od listopadu 2017 do 31.3.2018 vidět nádhernou výstavu akademického malíře, sochaře a sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka, pořádanou spolu se S.V.U. Mánes k jeho pětašedesátinám.
Jaromír Rybák se narodil v r.1952 v Plzni. Studoval na SUPŠ sklářské v Železném Brodě a v letech 1973-79 na UMPRUM v ateliéru skla u prof.Libenského. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha našich a světových muzeích i soukromých sbírkách.Působil i jako pedagog v zahraničí-od Francie,Španělska po Kanadu,USA nebo Australii. Výstava v ČK čítá asi 70 prací,jak plastik,tak obrazů a kreseb,které jsou zapůjčeny z velké většiny ze soukromých sbírek,ale samozřejmě též z muzeí. I polokulovitý tvar výstavního prostoru jakoby přirozeně rezonoval s jedním z inspiračních zdrojů autora, kterým musí být nepochybně fascinace zakřiveným nekonečnem ,tajemnými dálkami nebo podmořskými světy existujícími od nepaměti. Ozubení tvorové obývající hlubiny připomínají obrazy silurských moří,které jsme my starší vídávali ve školních třídách nebo kabinetech a na kterých mistr Burian neuvěřitelně zobrazoval různé prvohorní potvory jako lilijice,ostnokožce aj.
Jaromír Rybák je ve světě moderní skleněné plastiky proslulý zejména spojením bronzu a skla,a to nejen v plastikách menších rozměrů,které jsou zde vystaveny,ale i v takových dílech, jako je známý několikatunový Betlém z let 2000-2004. Betlém byl původně vytvořen pro barokní kapli zámku v Bezdružicích,kde byl několik let umístěn,nyní se ale nachází v muzeu v Pardubicích a v Bezdružicích můžete dnes místo expozice skla „obdivovat“ vycpaná zvířata a lovecké trofeje..
J.Rybák pracuje ale i s jinými materiály. Na výstavě můžeme vidět dvě ukázky spojení nekonečného skla a kamene (šedého a černého mramoru) v plastikách Hvězdný prach a Smršťování. Již výše uvedenou inspiraci tajemnými hlubinami moří a času pak autor zhmotnil do skleněných objektů jako Jeskynní ryba,Hlubinná ryba,Rejnok nebo do úžasných plastik Zlaté ryby a Růžového rejnoka.Nejvíc tajemně a zneklidňujícím dojmem ale působí plastika Tvor,opět kombinovaná ze skla a kovu a vyvolávající představy prvotního strachu z něčeho živého, neznámého,tajemného a nevyzpytatelného….
Neméně impresivní je ale i Rybákova tvorba malířská.Vystavené obrazy jako Peklo,Velká vlna, Podmořský svět nebo Laguna již svými názvy odkazují na zdroj inspirace.Naproti tomu dva obrazy Modrá a zejména Růžová planeta z r.1992 svou poetikou mi připomínají planetu Melancholii ze slavého Trierova filmu,který byl ovšem natočen mnohem později.
Vřele doporučuji tuto výstavu navštívit a na vlnách fantazie vyplout do imaginárního světa osobitého výtvarníka Jaromíra Rybáka. A pokud Vám jeho plastika Vejconoš bude jako mně připomínat postavy z Boschových obrazů,tak možná nebudeme daleko od pravdy.Tělo-vejce jakoby vytvořil nějaký starý holandský mistr a nožičky o pár století později velký sochařský mág Alberto Giacometti…
A ještě praktické informace. Výstava je otevřena od úterý do neděle,denně od 10-18, vstup zdarma.
Budovu Č.Kooperativy najdete na adrese Pobřežní 665/21, kousek za Florencem, tramvaj č.3,8-stanice Karlínské náměstí .U výstavního prostoru funguje v pracovní dny příjemná kavárna, kde je možné posedět a občerstvit kromě ducha i tělo.V so a neděli dostane návštěvník v recepci kartu na vstup. A další výstava,kterou tato galerie chystá od dubna, bude výběr z díla Františka Kavána.
Na výstavu srdečně zve MUDr. Lenka Šepsová

Přehled témat Nové téma

Komentáře

Re: A co takhle o výstavách?JOSEF LADA

Výstava SEDMIČKY JOSEFA LADY ,koncipovaná ke 130. výročí narození a 60.výročí úmrtí Josefa Lady,se koná pro někoho možná v místě trochu netypickém , a to ve výstavních prostorách galerie Tančícího domu na Jiráskově náměstí. Ale jistě nejde o náhodu, vždyť v nedalekém Podskalí v dnešní Ladově ulici prožil umělec podstatnou část svého života.
Tato expozice jeho laskavých obrazů a kreseb v počtu přes 400 exponátů nám umožní přenést se zpět do krajin dětství, do hlubin bezpečnosti,které tak geniální malíř světového formátu uměl zachytit.Jeho měkký, příjemný hlas promlouvá na výstavě z reproduktorů a návštěvníkům krom jiného sděluje,jak prvními obrázky, na které si pamatuje, že je jako dítě uviděl,byly hrací karty. A vzpomíná dál,jak v sedmi letech došlo k osudovému setkání,které ovlivnilo celý jeho život. Na výstavní loterii v Senohrabech uviděl plakát s kresbou Mikoláše Alše. Na krajinku s chaloupkou a kouskem zasněženého obzoru hleděl jako očarovaný a obrázek se mu vryl natrvalo do paměti.Kreslil na vše,co mu přišlo pod ruku. Možná,že k jeho originálnímu idiosynkratickému vidění světa přispělo i nešťastné poranění jednoho oka otcovým knejpem a tím zúžení zorného pole. V evropském kontextu jsou jeho malby a kresby srovnatelné např.s Celníkem Rousseauem, Gauginem nebo ze starších autorů s P.Breughelem.Stejně tak,jako u Breughelových obrazů se vnímaví pozorovatelé vrátí do dětství,tak u Ladových se promění ve šťastné bezstarostné děti. Lada děti miloval a rozuměl jim.Pro ně psal a ilustroval nejen své Veselé učebnice,ale i další příběhy a pohádky,které není třeba všechny jmenovat, stačí připomenout jenom kocoura Mikeše nebo Bubáky a hastrmany. Na této výstavě jsou vystaveny např. ilustrace ke knihám Vodní živočišstvo, Savci, Brouci a hmyz a dále k jeho autorské prvotině Moje abeceda z r.1911 nebo ke Kalamajce z r.1913. Samotným knižním ilustracím děl jiných autorů se Lada věnoval již od r.1906,kdy nakreslil ilustrace k Pohádce o Honzíkovi a zlatovlasé Isole od Jaroslava Havlíčka. Následovaly ilustrace knih známých i méně známých autorů-např.J.Seiferta,Vladimíra Neffa, Marie Majerové,Jana Drdy,Z.Matěje Kuděje a samozřejmě knih dvou největších autorů českých národních pohádek, a to Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena.
Ovšem nejznámějšími a světově proslulými jsou bezesporu i zde vystavené originály (ze soukromé sbírky) ilustrací k románu Osudy dobrého vojáka Švejka.Genialita obou autorů, neb Haškův román je dle mého soudu dílem geniálním,se šťastně spojila a vznikl skutečný poklad. Přesně to vystihly věty spisovatele Borise Polevého,který v r.1962 prohlásil: “Myslím,že Jaroslav Hašek, i kdyby obešel celý svět,nenašel by pro sebe lepšího ilustrátora než Ladu. A další hodnocení z r.1966,které můžeme na výstavě číst je stejně trefné,ač stylisticky mírně poplatné době :
„Spojité nádoby kultury slovesné a výtvarné znají několik vrcholných zázraků tvůrčí pospolitosti.Zde nad Švejkem si podali ruce dva Češi, dva přátelé,vrstevníci,dva umělci téhož bytostného a lidového citu a skrze svého společného Švejka i stejného světového ohlasu.“
Je známé,že Ladu obdivoval např.i Pablo Picasso a další světoví umělci.
V další části je vystaven velmi zajímavý osvětový cyklus Bez vody není života z r.1937,který je v majetku Pražských vodovodů a kanalizací.Obvykle se zřejmě nevystavuje, návštěvník má tedy ojedinělou možnost toto zajímavé dílo zhlédnout. Nechybí ani kostýmy a scénický návrh k filmové realizaci Drdovy pohádky Hrátky s čertem. A několik dalších výstavních prostor nabízí další poklady a pohlazení na duši-české krajiny, zejména pak zimní s tiše padajícím sněhem. Do jedné z místností se vchází kolem obrazu Narodil se Ježíšek z r.1948. Málokterý umělec dokázal tak srozumitelně vyjádřit prostou lidskost a něhu celého výjevu a zázraku narození -a že těch umělců byly tisíce…
Výstava v Tančícím domě je záslužná i proto,že v expozici nejsou opomenuty Ladovy nadčasové černobílé karikatury. Lada přispíval do různých časopisů už před válkou a po vzniku republiky tím více. Dodnes trvá platnost jeho kreseb a textů,a je tomu přitom už skoro 100 let, co byly napsány!! Neb,co si např.pomyslet u obrazu Volby do zvířecího shromáždění z r.1920 nad větami jako např.: A čtyři diety byste nechtěl brát,když máte čtyři žaludky?(vůl). Nebo : Ministrem pošt se nestanete,protože jste odborník (holub). Doufám,že jako poslanec budu imunní! ( klíště). Tasemnici zvolte ministrem vnitra!...
Anebo u obrazu Očkování státních úředníků též z r.1920,kde v řadě za sebou stojící muži jsou do ramene očkováni Antikorruptinem..

A nebyl by to Lada,aby nás téměř na konci výstavy neodměnil nejen Hastrmanem kouřícím svou pověstnou dýmku (posledního namaloval v prosinci 1957, několik dní před svou smrtí),ale hlavně krásnou osvobozující hospodskou rvačkou.Prototypem všech těch typických českých hospodských strkanic,které ho tak právem proslavily, je nádherný obraz s názvem Panorama bitvy U zeleného věnce Léta Páně 1911 v tu neděli před svatým Havlem. Nad změtí hlav , končetin,pejsků a obličejů venkovských bab a jiných čumilů se skví nápisy.“V praní a jedení je naše spasení“ nebo „Našemu konání buď Boží požehnání „.
Ano,Josef Lada byl Bohem požehnaný umělec . Výstava trvá už jen do 1. dubna,ale ještě je čas ji vidět. A jelikož samosebou i jinými požitky živ je člověk, doporučuji nejen všem milovníkům Švejka po shlédnutí výstavy dojít kousek na Karlovo náměstí,nasednout na tramvaj směr Nusle, vystoupit u Nuselské radnice a dojít necelých 100 m k hospodě U Bansethů. Tam,jak známo, byl Švejk bit, když byly skvrny na Slunci a jednou,když se odtud vracel,ho pro změnu přetáhli přes hlavu. Hašek v románu používá název U Banzetů, nynější název je údajně ale správný, historický.Co ovšem není ani za mák historické ,jsou výtečné vyhlášené pečené čtvrti kachen plněné lokšemi se zelím za cenu 129 Kč (v Praze!), na které se sem chodí , a skvělé plzeňské pivo z tanku. V restauraci je stále stůl, u kterého Hašek s kumpány sedával. V hospodě chybí všudypřítomná plochá TV obrazovka a nejapná reprodukovaná hudba , lidé se baví mezi sebou, netahají mobily a je tam všeobecně vybraná společnost. Oba dva,Hašek i Lada ,by z ní určitě měli radost.
Na výstavu zve MUDr. Lenka Šepsová

Nahoru

Re: A co takhle o výstavách?

V muzeu v Rumburce se připravuje výstava o finanční stráži.

Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi ve spolupráci s muzeem Rumburk pořádá výstavu o finanční stráži.
Výstava mapuje historii sboru finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek od jeho založení v roce 1843 až do likvidace v průběhu roku 1949. Finanční stráž je dnes již polozapomenutý ozbrojený sbor, který v rámci rezortu ministerstva financí střežil státní hranici. Výstava připomíná historii finanční stráže a její organizační vývoj ve Šluknovském výběžku. Je zdůrazněno i zapojení finanční stráže do struktur Stráže obrany státu a boj na obranu republiky na podzim roku 1938 proti německým teroristům. Dnes si už ani neumíme a vlastně většinou již ani nechceme představit, co vše museli v pohraničí, sami a opuštěni, vytrpět. A přesto nepolevili.
Na výstavě najdete ale i informace o obnově finanční stráže v roce 1945, i o likvidaci sboru v roce 1949. Na výstavě jsou i ukázky stejnokrojů z různých období historie sboru finanční stráže. Současně je možné na výstavě zakoupit publikace se vztahem k finanční stráži a československým ozbrojeným sborům. Nabídka publikací je zajímavá i z hlediska regionální historiografie, neboť v nabídce jsou i knihy připomínající historii finanční stráže v Lužických horách.

Výstava bude otevřena v neděli 15. července slavnostní vernisáží a potrvá do 1. listopadu 2018. V rámci výstavy se budou konat v sobotu 29. září i dvě doprovodné akce. Tou první bude od 10,00 hodin vzpomínkový akt u pomníku čsl. hraničářů na hraničním přechodě Dolní Světlá - Waltersdorf. Následně od od 16,00 v prostorách muzea proběhne přednáška o historii finanční stráže.

Všichni jste zváni :-)
http://www.csol-mb.net/files/invitations/legionari.jpg

Na činy našich předků, na jejich hrdinské odhodlání nebát se bojovat za svobodu a demokracii, za samostatný Československý stát, nesmíme zapomínat. A dnes je tento odkaz možná důležitější víc, nežli jindy. Odkazu prezidentů Masaryka a Beneše věrni zůstaneme.

Nahoru

Re: A co takhle o výstavách?

v muzeu v Rumburku se již vše připravuje, přijďte se podívat :-)

http://mbbb.sweb.cz/1EE7F193-113A-42C3-B605-2C7BD0B316C8.jpg
http://mbbb.sweb.cz/4DFC2DE7-DBD7-44A8-88AD-35EF04095E08.jpg

Nahoru