Filmový klub Nový Bor zve

Verze pro tisk |

27. října 2016 bude v novoborském kine promítán v rámci Ozvěn 42. Letní filmové školy v Uherském Hradišti film L.Viscontiho GEPARD

Luchino Visconti di Modrone, hrabě z Lonate Pozzolo,příslušník staré italské šlechty/ mimochodem tomuto milánskému rodu udělil vévodský titul král Václav IV./ ,se narodil 2.11.1906 a zemřel 17.3.1976. Na letošní rok připadají tedy kulatá výročí narození i úmrtí tohoto velikána světového filmu,který za svůj život natočil "jen" 14 celovečerních filmů,ale jakých !!!.
Visconti byl umělecky velmi nadaný.Studoval hru na violoncello, psal,zajímal se o hudbu,ale také trénoval koně. Osudným se mu stalo nejen setkání s pařížskou avantgardou jako s Manem Rayem nebo J.Cocteauem,ale hlavně setkání s režisérem Jeanem Renoirem. Pomáhal mu jako asistent režie při natáčení jeho Výletu do přírody a dalších filmů.
Visconti na Renoira vzpomíná takto : " Můj pobyt ve Francii a poznání člověka jako Renoir mi ukázaly mnoho věcí v pravém světle... Skutečně se mi tenkrát otevřely oči: přicházel jsem z fašistické země,kde se člověk nemohl nic dozvědět,nic číst,kde nemohl mít ani vyhraněné osobní zkušenosti.Když jsem se vrátil do Italie,byl jsem skutečně velice změněný." Od Renoira dostal také k přečtění knihu Jamese M.Caina Pošťák vždycky zvoní dvakrát. Námět Visconti zfilmoval ve svém prvním díle Posedlost/ 1942/ a do hlavní mužské role angažoval mladého Massima Gitottiho,pozdější hvězdu italského filmu,který fyziognomicky připomínal klasické římské sochy.Film ,který neztratil na svých kvalitách i po 74 letech, změnil tvář nejen italské,ale i světové kinematografie. Zarytý odpůrce Mussoliniho a člen IKS kvůli němu ke konci války málem přišel ve vězení o život. Cenzoři film téměř zničili,ale nový styl,který se svými spolupracovníky nazval neorealismem,ten se udolat nepodařilo.
Visconti natočil pak další zásadní dílo italského neorealismu, syrový epos o lidské bídě na motivy knihy Giovanniho Vergy Dům u mišpule.Děj přesadil na Sicilii a vznikl hraný dokument Země se chvěje.
Styl vyprávění typický pro neorealismus pak Visconti opustil a ve svých dalších filmech hledal způsob,jak spojit literární a filmové vyprávění. Inspiraci literaturou,zejména romány Thomase Manna najdeme např.u filmů Rocco a jeho bratři ( Josef a jeho bratři) ,Soumrak bohů ( Buddenbrookovi), Smrt v Benátkách nebo A.Camuse (Cizinec) či Giuseppe Tomasiho di Lampedusy ve filmu

GEPARD ( r.1963)
Tato filmová adaptace je mimořádným uměleckým dílem po všech stránkách. Způsob přenesení literární předlohy na plátno, práce s mizanscénou a herci je skutečně dechberoucí.
Film zachycuje bouřlivá léta 1860-1861,kdy G.Garibaldi s tisícovkou věrných po pádu poslední bourbonské bašty Gaety dobývá Království obojí Sicílie a je vyhlášena sjednocená Italie (4.3.1861), ačkoliv Řím a Benátsko nebyly ještě její součástí. Visconti Lampedusův román adaptoval i z osobních důvodů. V příběhu knížete ze Saliny viděl idealizovanou verzi poměrů ve své aristokratické rodině. Obdivoval Lampedusovu preciznost v práci s historickými prameny i jeho skeptický náhled na v Italii nedotknutelné Risorgimento ( Znovusjednocení).Musíme mít stále na zřeteli,že Visconti byl přesvědčený marxista a salonní komunista ,a tak jeho filmové pojetí lžirevoluce a vznik novodobé "šlechty" složené z povrchních zbohatlíků , je neúprosnější než v literární předloze. Stárnoucí kníže ze Saliny ztělesněný vynikajícím sošným Burtem Lancasterem se snaží vyrovnat s tím,že jeho generace gepardů a lvů odchází a je nahražována generací vlků a hyen. Nikdo neuměl a dle mého soudu ani doposavad neumí tak nádhernými obrazy vyprávět o zániku a zkáze jedné dějinné epochy.Nikdo nedokázal nezachytit atmosféru mizejícího času tak, jako Luchino Visconti.
Závěrečná legendární plesová scéna,kdy kníže tančí s mladičkou Angelicou v podání nádherné Claudie Cardinalové,trvala v jednom sestřihu 48 minut. Kníže ze Saliny prochází jednotlivými sály , stárne před očima a mizí stejně tak,jako celá jeho generace.
Film bude promítán v digitalizované verzi a filmový fanoušek by ho neměl vynechat. 186 minut uplyne jako voda. Na LFŠ jsem zhlédla Viscontiho Ludvíka Bavorského se stopáží 238 minut a ani jedna minuta nebyla prázdá na rozdíl od mnoha filmů,kde už od úvodní scény tušíte,že to nebude to pravé ořechové,diplomaticky řečeno.
Všem,kdo přijdou,přeji krásný filmový zážitek !!
Za FK Nový Bor zve do kina MUDr. Lenka Šepsová

Přehled témat Nové téma

Komentáře

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Omlouvám se divákům za podstatnou chybu,která by se neměla pro příště stávat- chybné datum.
Film Gepard bude uvedenv Novém Boru DNES, 27.9.2016 od 20 hodin. Omylem jsem napsala 27. října.
Přeji hezký den!

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Pozvánka na další filmy:

1.11.2016 V 20. HOD TONI ERDMANN (SRN, Rakousko 2016)
Tento film provázejí nadšené kritiky, ceny a ovace zhusta i vestoje. Nejinak tomu bylo při uvedení v Karlových Varech.Dlouho jsem nezažila v našlapaném Velkém sále hotelu Thermal takovou atmosféru,tolik uvolňujícího smíchu mísícího se s porozuměním, neboť každý z nás našel v hlavních postavách kus sebe. . Tříhodinový opus uteče jako voda. Osobně bych napsala,že jde o velký film o životě určitých, zejména mladých příslušníků střední třídy a jemném předivu rodinných vztahů.Není to obvyklá odlehčená komedie,která se chce dotýkat vážných věcí,ale nejde pod povrch,protože by třeba ztratila diváky. Část by jemný humor stejně ani nepochopila. Režisérka a současně autorka scénáře nám nabízí neuvěřitelně přesná pozorování chování lidí pracujících v korporátních společnostech, o kterýchžto (těch společnostech) jsou někteří přesvědčeni,že umějí přece zajistit dokonalý život a nahradit všeliké požitky, a to vždy s úsměvem. Maren Ade (39 let) za tento film obdržela v Cannes cenu FIPRESCI. Za svůj film Všichni ostatní dostala v r.2009 Stříbrného medvěda -ex aequo s argentinským filmem Gigant. Hledání ztraceného pouta mezi téměř dokonalou byznysmenkou a neřízenou střelou-otcem si nenechte ujít. Osobně se velmi těším na scénu oblékání šatů před domácí slavností.Přední mimové by to nezvládli lépe. Výkon obou protagonistů,jak Petra Simonischeka v roli otce,tak Sandry Hüller jako dcery Ines,jsou úžasné.

Koncem měsíce října se bude v novoborském kině promítat film ANTHROPOID (27.10-31.10 od 20.00)

Film o statečnosti a strachu. Je to také film,který se snaží filmovými prostředky ukázat každodennost života těch,kteří byli vysazeni na naše území s úkolem zabít Heydricha a kteří věděli,že celá akce může skončit jejich smrtí.Museli někde bydlet,musel se o ně někdo starat.Měli své lásky(Kubiš se skutečně chtěl ženit), své rozmíšky mezi sebou,svoje nálady aj. Umíme si dnes představit,že bychom žili v době,kdy se za pomoc nebo slovo trestalo smrtí?Jak bychom se v takové situaci chovali my? Pomohli bychom jako stovky vlastenců,kteří za pomoc zaplatili životem ? Nebo naopak ze strachu udali sousedy jako stovky jiných?
Tento film,natočený poodle skutečné události,jak stojí v anotaci, může všem divákům v jakékoliv zemi ,kteří o této akci nic nevědí, přiblížit bezesporu největší odbojovou událost 2. světové války. Heydrich byl považován za druhého muže v nacistické hierarchii a v žádné jiné zemi se nepodařilo tak vysokého nacistického pohlavára odstranit.Zastupujícím říšským protektorem se stal 27.9. 1941 . V lednu 1942,konkrétně 20.1. ,se účastnil konference ve Wansee nedaleko Berlína,kde nacistické špičky jednaly o organizaci a technickém provedení . tzv.konečného řešení židovské otázky,jehož praktickým strůjcem byl právě on.
Dle svých vlastních slov se režisér S.Ellis na tento film připravoval mnoho let. Scénáři určitě prospěly konzultace s našimi historiky a zejména účast české produkce,která krom jiného zajistila i dobovou věrnost reálií, např. vybavení bytů, oblečení atd.

Výsadek Anthropoid ve složení Jozef Gabčík a Jan Kubiš ( nahradil zraněného Karla Svobodu) byl vysazen na třetí pokus dne 29.12.1941. Za ním byl vysazen desant Silver A a kolem 03 ráno Silver B. Na přípravě atentátu se podíleli i Josef Valčík ze Silver A a Adolf Opálka ze skupiny Out Distance(vysazena 28.3.1942) Členem tohoto desantu byl i pozdější zrádce Karel Čurda. Poslední bitvu v kryptě pravoslavného kostela Sv.Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vybojovali J.Bublík(desant Bioscop),A.Opálka, J. Kubiš, J. Gabčík, Jar. Švarc(desant Tin),Jan Hrubý(Bioscop) a J.Valčík .
Přestože nejde o dokument, část kritiky směřovala k nepřesnostem,které ve filmu jsou,ale pro vyprávění a celkové vyznění filmu nejsou ani podstatné, ani zásadní. Např. po seskoku nemuseli Gabčík s Kubišem zabít prvního Čecha,kterého potkali a který je chtěl udat.Scéna jen posouvá děj a divákovi naznačuje,jak bude celá akce náročná. Dále - n a místě atentátu Valčík s Opálkou nejspíše nebyli. I když se o jejich přítomnosti někdy spekuluje. Nakonec není úplně jisté, co bylo dříve,zda nejprve zaútočil Gabčík svým samopalem Sten Gun, ve kterém se vzpříčil náboj( v kanadské továrně tomuto typu zbraně říkali plumber 's nightmare,čili instalatérova noční můra ),nebo Kubiš granátem. Za nás se,pokud se to smělo vůbec probírat, tvrdilo,že nejprve střílel Kubiš a pak hodil Gabčík granát. Možná to bylo naopak. Dále např. pan Moravec nebyl pasivním pozorovatelem dění v rodině,ale aktivní odbojář. V kryptě nebojovali se steny, měli jen pistole. Ale zvolání,že Češi se nikdy nevzdávají, z krypty skutečně zaznělo předtím, než parašutisté dobrovolně ukončili svůj život.
Běžte se podívat na solidně natočený film o jednom z největších příběhů moderních českých dějin.
A nakonec je taky záhodno připomenout, že pomník Operaci Anthropoid byl v místě zatáčky bývalé Kirchmayerovy třídy v Praze-Kobylisích po velkých peripetiích odhalen až 27.5. 2009 v 10.35, 67 let po atentátu. Jeho postavení snad vybojovala tehdejší starostka a vedení radnice Prahy 8. Pražský magistrát potažmo český stát ne. Docela příznačné....

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve na Zkoušku dospělosti

V novoborském FK uvádíme 11.4. od 20 hodin další dílo dle mého soudu jednoho ze současných nejlepších světových režisérů a scénáristů Cristiana Mungia s názvem Zkouška dospělosti. Film byl uveden minulý rok na MFF v Karlových Varech v sekci Horizonty-oceněné filmy. Mungiu získal za svůj skvělý, a do morku kostí se zažírající filmový obraz komunistické společnosti,která krade lidem nejen duše,ale i životy , Velkou cenu v Cannesv r.2007.Film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je totiž jedním,který si člověk pamatuje do konce života.
V r.2012 získal tamtéž cenu za scénář za film Na druhé straně kopců(též byl uveden ve Varech). Prostředí náboženské komunity či spíše sekty v klášterní osadě v kopcích je paralelou s nedávnou rumunskou historií. A poslední film Zkouška dospělosti nastoluje otázky,které si musí klást každý,pokud nechce ztratit vlastní identitu a nemá se stydět sám před sebou. Je možné dopouštět se kompromisů a opouštět zásady,které sám dítěti vštěpujete ,aby se dítě mělo lépe ,protože jeho rodiče nestačili po převratu zajistit takové fungování společnosti,které by nekorumpovalo příliš?
Vřele doporučuji nejen tento film,ale též si vyhledat v archivu a poslechnout rozhovor z režisérem Mungiem. Byl vysílán 12.4. na stanici Vltava v 17.hod.
Po shlédnutí filmu jsem si krom jiných otázek kladla jednu-kdo z našich současných herců by byl schopen typově zvládnout roli hlavního hrdiny, lékaře z provinčního transylvánského města?Na nikoho jsem nepřišla.
Film získal na MFF Cannes v r.2016 cenu za režii.

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Prosím oprava-samozřejmě 18.4.2017v 20. hod. Hezké velikonoce!

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Já se těším na Mžitky.

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Film Mžitky důstojně završuje pozoruhodně konzistentní filmografii velkého světového režiséra A.Wajdy,který zemřel minulý rok v říjnu. .A jeho dvorní herec posledních let B.Linda je skvělý a fyziognomicky podobný skutečnému Wladyslawu Strzeminskemu. Určitě se máme na co těšit. Vzpomínám na Wajdovy filmy s D.Olbrychskim ,zejména na Zemi zaslíbenou, vynikající adaptaci stejnojmenného románu nositele Nobelovy ceny W.Reymonta. Anebo na Popel a démat s Zb.Cybulskim,který opustil tragicky tento svět ve velmi mladém věku-něco jako James Dean.A dále na na Krajinu po bitvě či Březový háj, Vše na prodej,Slečny z Vlčí.. A Katyň... Minulý rok jsem znovu viděla Kanály , a přestože jsou natočeny prakticky před 60ti lety, neztratily nic na své kvalitě....

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve do kina v nové sezóně

Než pozvu milovníky stříbrného plátna a dobrých filmů na představení, chtěla bych úvodem ještě jednou vzpomenout na přítele a výborného člověka Radovana Novotného,který odešel do filmového nebe začátkem července.
První dvě zářijová představení již máme za sebou, a to Cestu času Terence Malicka, a pak výborný dokument O.Sommerové o Soně Červené .Již toto úterý se filmoví fanoušci mohou těšit na film, na který se jen tak nezapomíná

26.9. v 20.00 O TĚLE A DUŠI - ZLATÝ MEDVĚD BERLINALE 2017

Režisérka Ildikó Enyedi(narozena 1955) má na svém kontě několik dokumentárních a několik dlouhometrážních filmů. Prvním,kterým okouzlila na festivalu v Cannes a obdržela tam v r.1989 Zlatou kameru za debut,byl černobílý snímek Mé 20.století. V r.1994 získala Zlatého lva v Benátkách za filmovou pohádku Čarostřelec.Pak následoval v r.1999 Šimon kouzelník oceněný v Maďarsku třemi cenami a letos nádherný snímek O těle a duši. Do distribuce ho 21.9. uvedla společnost Film Europe,která nakupuje na velkých festivalech a v rámci přehlídky Be2Can uvádí své akvizice na plátno.
V tomto filmu není žádný záběr zbytečný, žádná replika nadbytečná. Režisérce se podařilo neuvěřitelně silně zapůsobit filmovou řečí díky tomu,že zasadila milostnou romanci do prostředí masokombinátu,konkrétně jatek. Může se to zdát podivné,ale osamělost , křehkost a opravdovost mladé kvalitářky,introvertní až autistické Márie vynikne v prostředí, ve kterém se díky pracovnímu "zaměření" leckteré lidské charaktery vyznačují spíše svou obyčejností ,stádností a průměrností, na kterou jsou ale náležitě pyšné. A další osamělá duše je ekonomický ředitel Endre který nad svým životem už pomalu zlomil hůl,protože je po nemoci tělesně postižen.Překvapivé zjištění,že oba sdílejí totožný sen, je spojuje a přitahuje ,ale cesta k otevření jejich duší není vůbec lehká. Nádherné snové sekvence ze zimního lesa, v kterém se jelen jemně stará o svou družku,nejsou nikterak naaranžované, takto se prostě zvířata,která mají tělo i duši , k sobě chovají.
Márii výtečně ztvárňuje slovenská herečka maďarského původu Alexandra Borbély(1986).Narodila se ve Velkém Cetíne v okresu Nitra,maturovala v Komárně, dělala přijímací zkoušky na VŠMU do Bratislavy,ale pak odešla studovat herectví do Budapešti,kde nyní hraje v divadle Józsefa Katonu. Géza Morcsányi má ve svých 65ti letech prakticky nulovou filmografii, pouze 3 filmy, ale je v Maďarsku velmi známý jako divadelní dramaturg a především překladatel klasické ruské literatury .

3.10.20.00 Uvedeme film NERUDA režiséra Pabla Larraína, koprodukce Chile,Argentina,Francie,Španělsko
I přes své mládí má tento chilský režisér(narozen 1976) na svém kontě několik úspěšných filmů, s kterými soutěžil jak v Cannes ,.tak v Berlíně. Tam v r.2015 obdržel Stříbrného medvěda za film Klub,který byl uveden u nás v rámci MFF Karlovy Vary. Neruda je jeho v pořadí šestý film a věnuje se jednomu úseku života slavného básníka a nositele Nobelovy ceny Pabla Nerudy(pro dříve narozené,kteří ho ve škole neprobírali, uvádím,že pseudonym si zvolil podle našeho Jana Nerudy,jehož poezii obdivoval). V r.1948 se musel P.Neruda po nezdařeném úseku ze země více než rok skrývat a v Evropě, zasažené studenou válkou,se šířila legenda o pronásledovaném básníkovi a někteří umělci,vedení Pablem Picassem,se dožadovali jeho osvobození. Po delší době můžeme v kinech vidět charismatického mexického herce Gaela Garcíu Bernala(např.Amores perros,Špatná výchova, Motocyklové deníky, Babel) tentokrát v roli policejního komisaře.

10.10.20.00 uvedeme též vynikající film CHLAPI NEPLÁČOU, režie A.Drljevič, koprodukce Bosna a Hercegovina,Slovinsko, Chorvatsko,Německo 2017

Krutý ozbrojený konflikt,jenž začátkem devadesátých let minulého století vypukl v zemích bývalé Jugoslávie , navždy poznamenal životy lidí,kteří tam žijí. ...Filmů,které se o tomto období natočilo, je spousta.Osobně považuji za jeden z nejlepších film Hezké vesnice hezky hoří(Lepa sela lepo gore),natočený ještě za války v Bosně na území Republiky srbské a zrežírované Srdanem Dragojevičem.
Chlapi nepláčou je skvěle zrežírované drama o tom, jak i po více než 20ti letech od Daytonských dohod balkánský sud prachu stále doutná a asi nikdy nepřestane.. Děj je umístěn do odlehlého horském hotelu, v němž se na psychoterapeutickém pobytu setkává různorodá skupina válečných veteránů. Bývalí vojáci se zpočátku urputně snaží držet se svých předsudků a neobnažit před ostatními nic z toho, co je poznamenalo na celý život. Ve filmu defiluje současná balkánská mužská herecká špička v čele s charismatickým slovinským hercem Sebastianem Cavazzou v roli pacifistického terapeuta. Film byl uveden v soutěžní sekci letošního MFF Karlovy Vary, obdržel Zvláštní cenu poroty a byl zakoupen do distribuce.

Mimo klubové filmy doporučuji film Wind River- v N.Boru v úterý 3.10 v 17.30 a pak 4.10. v 17.30 a 20.00 Hlavní protagonista ,charismatický Jeremy Renner v roli stopaře Lamberta,který hledá vraha indiánské dívky, přivezl tento film do Karlových Varů.Thriller ze zasněženého Wyomingu obdržel v Cannes cenu za nejlepší režii v sekci Un certain regard a ve Varech Cenu diváků. Jeho režisér,který působí i jako herec,Taylor Sheridan (1970) , je též úspěšným scénáristou-napsal např. scénář k oceněnému filmu Denise Villeneuva Sicario:Nájemný vrah nebo k filmu Za každou cenu, nominovaném v r.2016 v několika kategoriích na Zlatý glóbus.

Přeji hezké chvíle se stříbrným plátnem!
L.Šepsová

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Od úterý do čtvrtka promítá Novoborské kino líbezný film Jana Svěráka "Po strništi bos", v němž roli dědečka ztvárnil vynikající herec Jan Tříska, jenž dnes v noci zemřel na následky zranění po tragickém pádu z Karlova mostu v Praze. Čest jeho památce!

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Tříska byl skvělý herec. Pamatuji si jako dítko čerstvě na gympl přijaté na jeho Lorenzaccia s Divadle za branou,který bolševici,jako mnoho dalších kulturních stánků, zavřeli, soubor v r.1972 rozprášili a skvělému režisérovi Otomaru Krejčovi nedovolili u nás prakticky nic.
Mně se film Po strništi bos zas tolik nelíbil,absence dobrého scénáře z filmu čouhala jak sláma z bot. Volně řazené obrazy prostě nestačí. Obecná škola je mnohem lepší, tu lze vidět stále.Ta , na rozdíl od Po strništi, vyvolá ten hřejivý pocit sounáležitost a souznění s tím, ,co se děje na plátně.Film jistě není špatný,ale u mne je průměrný a režisér Svěrák by se měl zamyslet, co nyní, na prahu padesátky, bude vlastně dál točit. Mimochodem, já za jeho nejlepší film považuji Jízdu.
Hezký den !
P.S. Vynikající je Třískova kreace Přímá linka Praha-Tokio z filmu Jedna ruka netleská. Málem bych na ni zapomněla. Doporučuji-na youtube určitě někde bude!

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve na Andreje Zvjaginceva

V úterý 23.1. v 20 hodin budeme ve FK Nový Bor dávat film NEMILOVANÍ oceněný minulý rok Cenou poroty v Cannes .Krom této ceny získal Cenu losangeleských filmových kritiků za nejlepší cizojazyčný film a Saša a Jevgenij Galperinovi Evropskou filmovou cenu za hudbu . Zvjagincevův dvorní kameraman Michail Kričman byl na stejném fóru oceněn cenou Briana de Palmy za kameru.
Osobně považuji Andreje Petroviče Zvjaginceva ( narozen 1964 v Novosibirsku) za jednoho z nejlepších současných světových režisérů. Často je zmiňován jako nositel odkazu Andreje Tarkovského. To je jistě pravda,ale kdo Tarkovského dílo zná a zná Zvjaginceva ví,že Zvjagincev není jenom nějakým Tarkovského epigonem. Jako byl Tarkovský jen jeden, je jen jeden Zvjagincev, obdivovatel Michelangela Antonioniho nebo Davida Lynche. Dalo by se říci,že to, co tak mnozí z nás oceňují u klasické ruské prózy,například u Čechova nebo Dostojevského- to obdivuhodné a neuveřitelně výstižné umění v pozorování charakterů a popisu situací- dokáže Zvjagincev filmovými prostředky v dnešní době jako málokdo. Mrazivě přesné výpovědi o stavu ruské -a samozřejmě nejen ruské společnosti- byly po zásluze prakticky všechny oceněny na mnoha festivalech. Prvním filmem,který mu otevřel dveře do světa,byl oceňovaný film Návrat,natočený v r.2003. Následoval film Vyhoštění (2007) inspirovaný povídkou W.Saroyana opět s Konstantinem Lavroněnkem v hlavní roli a v r.2011 film JELENA ,v kterém poprvé spolupracoval s Philem Glassem. Zajímavé spojení originální Glassovy hudby s režijní metodou pomalých záběrů , zejména na začátku filmu, funguje překvapivě skvěle. Jelena,postarší submisivní žena pocházející z obyčejného skromného prostředí,je poslušná manželka,která svému muži, bohatému či spíše zbohatlému Rusovi , dělá v podstatě služku,neb takový je běh života a ona je hmotně zajištěna.Služku ale dělá i svému synovi Serjožovi, typickému ruskému budižkničemovi a povalečovi s lahví - v jeho postavě odkazy na tyto klasické mužské typy fungují naprosto přesně. Scéna, ve které Jelena,dopustivší se v podstatě zločinu( záměrného podání nevhodného léku kardiakovi),aby zachránila dědictví, odváží peníze k Serjožovi,který matce trpící přece jen výčitkami svědomí sdělí,že opět čekají s manželkou dítě a že se tedy bude dále o ně starat , patří právem k vrcholům tohoto filmu. Serjožu ztvárnil Alexej Rozin,který je též Zvjagincevovým dvorním hercem- hrál pak v Leviathanu a nyní hraje v Nemilovaných.

Po Jeleně následoval v r.2014 již zmíněný LEVIATHAN ,opět oceněný v Cannes, a to Cenou za režii.
Název filmu odkazuje k dílu Thomase Hobbese vydané r.1651- Leviathan, neboli o podstatě,zřízení a moci státu církevního a občanského .Není zde místo na širší rozbor tohoto Hobbesova díla zabývajícího se strukturou společnosti (česky vyšlo v r.2010 v nakladatelství Oikoymenh),ale je nutné k základnímu pochopení filmu uvést,že Leviathan je u Hobbese absolutní autorita,suverén koncentrující moc výkonnou, zákonodárnou i soudní.Proti této moci nemá jedinec v současném Rusku( a zase nejen tam) prakticky šanci a pokud si chce zachovat lidskou důstojnost a neplazit se v bahně,musí přinést obrovské oběti. Děj filmu se odehrává v malém městě na pobřeží Barentsova moře,daleko na severu. Hlavní hrdina,Kolja, se nenechá uplatit a nechce ustoupit starostovi,místnímu Leviathanovi,který chce jeho pozemek získat pro sebe,aby se mohl postavit kostel. Mašinerie moci,která ničí nejen jednotlivce,ale i jeho okolí, se dává do pohybu. Závěrečná scéna, kdy v novém kostele stojí starosta s manželkou vedle prokurátorky a vedle zástupce ruské pravoslavné církve,která je s mocí jedna ruka, a drží za ruku svého potomka, blonďatého chlapečka s putinovskými rysy, vyvolává mrazení v zádech. Leviathan dřímá v každé společnosti (naše není výjimkou) a čeká na příležitost chopit se postupně absolutní moci tím,že se začnou osekávat občanské svobody a soudy se podvolí moci výkonné. Věčná a nevyzpytatelná krása moře narážející na útesy snímané Kričmanovou kamerou spolu s hudbou Philipa Glasse činí z tohoto díla nezapomenutelný filmový zážitek.

Poslední film NEMILOVANÍ,který bude nyní uveden v novoborském kině navazuje tématem vztahů mezi rodiči a dětmi na jeho debut Návrat.Zvjagincev nám opět s neuvěřitelně výstižným vykreslením charakterů přináší nelítostný obraz části současné ruské ( a opět samozřejmě nejen ruské) konzumní středostavovské společnosti, ve které není místo pro vřelé mezilidské vztahy,včetně vztahů k vlastním dětem. Vztahy jsou nahraženy penězi, selfíčky,sociálními sítěmi a uspokojováním vlastního ega.
Přeji všem divákům pěkný filmový zážitek!

L.Šepsová FK Nový Bor

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve na Tři billboardy

Dnes večer dáváme ve FK již avízovaný film Nemilovaní od A.Zvjaginceva,ale vřele doporučuji i představení v 17.30.,a to film Tři billboardy kousek za Ebbingem, oceněné nedávno po zásluze Zlatými glóby.
Vezmeme ho ještě jednouv březnu,tentokrát do FK, neb jde o skvělou filmařinu s vynikajícími hereckými výkony tria Woody Harrelson, Francis McDormand a Sam Rockwell.
Hezký den!

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve do kina 6.2. v 20 .hodin

FATIH AKIN- ODNIKUD

Ve FK Nový Bor bude 6.2. 2018 v 20 hodin uveden zatím poslední film renomovaného režiséra F.Akina ODNIKUD z r.2017,který nedávno obdržel na 75. ročníku Zlatých glóbů cenu za nejlepší cizojazyčný film. Fatih Akin , narozený v r.1973, pochází z rodiny tureckých přistěhovalců. Narodil se v r.1973 v Hamburku, kde též vystudoval film na Hochschule für Bildende Künste. Točil zprvu videosnímky a krátkometrážní filmy a v r.1998 debutoval celovečerním hraným filmem Krátce a bezbolestně. V r.2000 natočil film V červenci a v r.2002 Solino a pak již přichází jeho zatím nejoceňovanější dílo, vynikající milostné drama Proti zdi z r.2004. Film obdržel Zlatého medvěda na MFF v Berlíně a Evropské ceny za nejlepšího režiséra a film.Kdo jej viděl, jistě si vzpomene na famózní výkony obou protagonistů- Birola Ünella v roli Cahila a na Sibel Kekilli jako Sibel a též na skvělou hudbu Alexandera Hackeho. Z dalších filmů vyjímám např. drama Na druhé straně s kdysi dvorní herečkou předčasně zesnulého R.W.Fassbindera Hanou Schygullou nebo Soul Kitchen z r.2009 oceněný Velkou cenou poroty na MFF v Benátkách.
Hlavní hrdinka jeho nového filmu Odnikud Katja , ztvárněná Dianou Krügerovou, se ocitne zcela nepřipravena v mezní životní situaci. Stejně tak jako v nedávno u nás uvedeném skvělém a též na Zlatých glóbech oceněném filmu Tři billboardy kousek za Ebbingem, může mít Katja jistě podobné motivy pro pomstu a vykonání vlastní spravedlnosti tak, jako hlavní hrdinka Tří billboardů Mildred ztělesněná Frances McDormandovou.Ale Fatiha Akina zajímají především reakce člověka ,který se náhle ocitne ve světě plném iracionálního násilí a nenávisti a kterému zbude jenom bezútěšná existence a touha po vykonání pomsty. Diane Krugerová ,která zazářila v takových filmech jako byli např. Tarantinovi Hanební pancharti, potvrdila,že je opravdu velká herečka, a byla za svůj výkon v tomto filmu minulý rok po právu oceněna Cenou za ženský herecký výkon na prestižním MFF v Cannes.
Film byl u nás uveden na MFF Karlovy Vary v r.2017 a do distribuce ho nyní uvádí společnost Aerofilms.

Na představení FK zve filmové fanoušky MUDr. Lenka Šepsová

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve na Jana Švankmajera

Ve FK Nový Bor dáváme 20.2. od 20. hodin nejnovější a netrpělivě očekávaný film Hmyz osobitého filmového tvůrce Jana Švankmajera(narozen 1934). Název odkazuje na hru bratří Čapků, kterou na malém městě zkouší místní ochotníci. Během zkoušek se jejich životy prolnou s životy a osudy postav divadelní hry. Zkoušky se režiséru Cvrčkovi (J.Dulava),kterého podvádí žena s panem Václavem (J.Budař), nedaří,jak by chtěl. Nejen pan Borovička-Chrobák v podání Jiřího Lábuse se do své role tak vžije... Tulák leží doma s ischiasem, Chrobáčice a Larvička se zatím nedostavily na zkoušku... Ajzboňák Kopřiva coby Parazit v podání Norberta Lichého čeká ,až bude moci pro sebe schlamstnout ,co se dá... včetně té larvičky...

Jan Švankmajer natočil mnoho filmů, o kterých by se dalo dlouze psát. Můžeme se opět těšit, co nám přinese jeho fantazie s idiosynkratickým viděním světa vezdejšího a nevyčerpatelná schopnost animace. Ne nadarmo je považován za jednoho z nejlepších světových animátorů současnosti. Jeho filmografie zahrnuje množství děl již od r.1965 po současnost.
Kostýmy k tomuto filmu navrhla Veronika Hrubá,která se jako kostymérka podílela na Švankmajerových filmech Šílení z r.2005 a a Přežít svůj život z r.2010.

Sám režisér o svém filmu říká: Hra Ze života hmyzu je misantropická hra. Můj scénář jenom tuto misantropii prohlubuje,tak, jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm.Také by se nemělo zapomínat na poselství Kafkovy Proměny.

Do kina za FK Nový Bor zve MUDr. Lenka Šepsová.

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve 1.5. na film Měsíc Jupitera

Když jsem minulý rok vycházela z Velkého sálu hotelu Thermal po projekci maďarského filmu Měsíc Jupitera,jen jsem si v duchu povzdechla,že v naší kinematografii již mnoho let není takových talentů,jako mají Maďaři nebo Rumuni...A hned tak nebude...A jaké invence a představivosti je potřeba k natočení takových dechberoucích scén v tomto filmu ,jako např. rozpadání se bytu a domu kdesi v evropském městě-nic podobného jsem o dob St.Kubricka a jeho 2001: Vesmírná Odysea snad neviděla...

Kornél Mundruczó,narozený v r.1975 vystudoval herectví a filmovou režii a zaujal již svými krátkými filmy. Jeho celovečerní debut Šťastné dny z r.2002 vyhrál téhož roku Zlatého leoparda na festivalu v Locarnu.Druhým filmem byla adaptace příběhu Johanky z Arku pod názvem Johanna, která byla v r.2005 uvedena v canneské sekci Un Certain Regard..Třetí celovečerní snímek Delta z r.2008 získal na Maďarském filmovém týdnu ocenění za nejlepší film. Protože měl Mundruczó v Cannes již dobrou pozici, vracel se pak na tento festival již pravidelně. V r.2010 zde byl uveden Projekt Frankenstein, v r.2014 Bílý Bůh a konečně minulý rok soutěžil Měsíc Jupitera o hlavní cenu-Zlatou palmu,kterou si nakonec odnesl švédsko-německý film Čtverec.
Někteří filmoví kritici přirovnávají Mundruczóa stylem vyprávění např.k Christopheru Nolanovi nebo Alphonsu Cuarónovi. Ano, Měsíc Jupitera snese hravě srovnání s Cuarónovými Potomky lidí a svou precizností filmového obrazu třeba s Nolanovým Počátkem nebo Dunkerkem . A přitom byl scénář filmu realizován doma v Maďarsku ,zejména v Budapešti, za pomocí produkčních společností z Německa a Francie ,a ne v hollywoodských studiích s daleko většími rozpočty.
Asi bude nejlepší přiblížit film citacemi z rozhovoru s režisérem:

Jaký má název filmu Měsíc Jupitera význam?
Snažil jsem se vytvořit dojem současné science-fiction.Už od dětství jsem fanouškem tohoto žánru a je to asi vidět i v mých dřívějších filmech,např. v Bílém Bohovi nebo Projektu Frankenstein. Dále jsem si pohrával s myšlenkou ,jaké to je ocitnout se v jiném světě ,a kdo je kde vlastně cizincem. Ve skutečnosti jde totiž o jen o úhel pohledu. Jeden z měsíců planety Jupiter,objevený Galileo Galileem,se nazývá Evropa. Jupiter je dost vzdálený na to,abychom si mohli legitimně klást nové otázky o víře,zázracích a jinakosti.

Jak jste přišel na nápad s létajícím uprchlíkem?
Jednou z mých oblíbených knih z dětství je román Alexandera Běljajeva Ariel o malém chlapci, který umí létat. Představte si bytost s nadlidskými schopnostmi a ten obrovský kontrast a napětí, které kolem dotyčného vzniká. Jak šel čas, začal jsem se stále více zabývat otázkami víry. Vždycky jsem si myslel, že existuje větší a komplexnější univerzální Víra, která překračuje relativní víru diktovanou danou kulturou a historickým obdobím. Víra,která může mít dopad na všechny lidi, zejména v době, kdy si, jak se zdá, vyrovnáváme účty s tradičním náboženstvím a s Bohem. Místo toho nás definují peníze a úspěchy, všudypřítomný bůh populismu a okamžitého uspokojení. Chtěl jsem vytvořit příběh, který by diváky přiměl klást si otázku, zda můžou věřit tomu, co vidí. Setkání se zázrakem vyžaduje ze strany přihlížejícího aktivní účast, a toho se vždy snažím dosáhnout. Ano,je to film o uprchlících,ale také o hledání Boha.Někdy narážíme na věci,které jsou absolutní, záhadné. Právě to vlastně ztělesňuje postava Aryana: křesťana v těle uprchlíka, kterého můžeme skutečně interpretovat jako anděla. Zázraky nikdy nepřicházejí tam, kde je čekáme, a nejspíš k nim ani nepřistupujeme tak, jak bychom měli.

Je těžké naučit herce létat?
Myslím,že filmování by mělo být o zachycení reality. Výkon herce a jeho mimika před green screenem nikdy nebudou vypadat tak dobře, jako když ho necháte levitovat 30-40 m nad městem..Nejsem zastáncem speciálních efektů ,i když se jim v nutných případech nebráním. Neměly by ale vypadat lacině, uměle a nepřirozeně. Pro Měsíc Jupitera vznikl speciální závěsný systém, díky kterému mohl herec létat.Natáčeli jsme na 35mm film a kamery jsme ve většině případů fixovali na dráty,lana nebo konstrukci, která umožňovala pohyb kamery 360 stupňů okolo létajícího herce, který se otáčel kolem vlastní osy. Pro každou scénu jsme museli přijít s jiným řešením, např. při honičce v metru jsme použili 300 přístrojů a ke zvednutí kamery k vrcholku budovy jsme potřebovali obrovský jeřáb.

Kornél Mundruczó se svým posledním filmem definitivně zařadil mezi osobité mistry filmového vyprávění světového formátu. Kdo z filmových fanoušků viděl jeho předposlední film Bílý Bůh, nenechá si ujít i tento. Do kina na 1. máje v 20.00 zvu všechny filmové diváky, kteří se právě třeba i v tento den chtějí zamyslet nejen nad tím kdo jsme a kam jdeme,,ale chtějí si také užít vynikající filmařiny a skvěle zvládnutého řemesla.

Příští představení FK -ART opět připadá na svátek, a to na 8.5., kdy uvedeme srbský film z r.2014-Gavrilo Princip : Proces. Jak známo, před 100 lety,28.4.1918,G.Princip v terezínském vězení zemřel . K samotnému filmu zase příště.
Přeji hezké dny !

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve dnes na FOXTROT 22.5. v 20 hod.

Kdysi jsem v Karlových Varech na festivalu viděla film Lebanon režiséra S.Maoze,který ztvárnil svoje zážitky z první libanonské války. Jak známo, v červnu1982 izraelské obranné síly vstoupily na území jižního Libanonu v odpovědi na pokus o vraždu izraelského velvyslance ve Velké Británii. V pohraniční vesnici se dvacetiletí mladíci bez předchozích bojových zkušeností ocitli poprvé v akci, uzavřeni v horku tanku ,kdy jedinou komunikací s okolím byl v podstatě jeho průzor , obklopeni všudypřítomným válečným děsem a strachem. Celý film je natočen neuvěřitelně dynamicky,ač se odehrává jen uvnitř tanku,je skvěle nastříhán a zahrán a patří u mne k jedněm z nejlepších válečných filmů,které jsem kdy viděla. A nyní přichází do kin další Maozovo dílo, FOXTROT. Z nedostatku času si dovoluji ocitovat text distributora. Všichni,kdo již film viděli, mi potvrdili,že se jedná o mimořádné dílo. Filmoví fandové by si ho bez ohledu na krásné letní počasí neměli nechat ujít.
A nyní oficiální text:
Jonathan Feldman hlídá spolu s třemi dalšími mladíky opuštěný checkpoint kdesi v poušti na severu Izraele. Od četby komiksů a poslechu starého rádia je občas vyruší projíždějící automobil či velbloud, který se po cestě líně prochází sem a tam. Mladé vojáky vytrhne z nudy až nečekaná událost s fatálními následky. Jonathanovi rodiče se mezitím v Tel-Avivu snaží vyrovnat s tragickou zprávou a zjistit, co se vlastně kdesi v poušti odehrává. Snímek Foxtrot zprostředkovává surreálnou armádní zkušenost mladých vojáků a zabývá se tématy viny, ztráty a traumat, která se v izraelské společnosti přenášejí z generace na generaci. To vše originálním vypravěčským způsobem, který je prostoupen citem pro krásu, absurditou a jemným humorem. Díky svému protiválečnému vyznění vzbudil snímek ve své rodné zemi silné kontroverze.
Do kina zve dr.Lenka Šepsová

Nahoru

Filmový Klub N.Bor zve na Ozvěny 55. ročníku KVIFF

V novoborském kině se budou ve dnech 16.-18.7. v rámci letních artových projekcí promítat filmy zakoupené firmou Aerofilms- Studená válka, Mama Brasil a Tísňové volání. Všechny tři stojí za pozornost a vřele je cinefilům doporučuji.
Jako první se promítá 16.7. v 20.30 STUDENÁ VÁLKA ( koprodukce Polsko,Francie,Anglie 2018), režiséra Pawla Pawlikovského, který se narodil r.1957 ve Varšavě,ale dlouhodobě žije v Anglii. Podobně jako v jeho oscarové IDĚ z r.2013 použil v černobílém snímku plném nádherných filmových obrazů formát 4:3,který příběh osudové lásky ještě umocńuje. Zula a Viktor se potkají po válce, v r.1949.Ona je talentovaná tanečnice a zpěvačka s citem nejen pro lidovou hudbu,ale i pro jazz nebo šanson , a on dává dohromady soubor lidových písní a tanců. Příběh zasazený do rozděleného světa Východu a Západu právem získal na letošním MFF v Cannes cenu za režii. Představitelka femme fatale Zuly je svou krásou podobná naší divě 60.-70 let Olze Schoberové, má něco z B.Bardot i Marylin Monroe. Ve vedlejší roli šéfky souboru lidových písní,která je odstavena,neb se jí nelíbí,aby krojovaný soubor zpíval i pokrokové marxistické písně,exceluje jako vždy výborná Agata Kulezsa,která v Idě hrála prokurátorku.

17.7.20.30 MAMA BRAZIL, Brazílie,Uruguay,Německo 2018.
Na MFF K.Vary získala hlavní představitelka Karine Teles cenu za ženský herecký výkon. Film se odehrává na předměstí Rio de Janeira,kde Irene žije s manželem a 4 dětmi.Skromný,ale přece radostný život rodiny a jeho každodenní chod se obrátí naruby,když nejstarší syn Fernando dostane nečekaně nabídku,že by mohl odjet dlouhodobě do ciziny.Je na Ireně,aby po bolestném otřesu opět nalezla ztracenou půdu pod nohama, což se jí přes všechny peripetie daří. Nedílnou součástí filmu je úžasná hudba v rytmu samby i rocku. Karin Teles se na filmu podílela nejen jako herečka,ale i jako spoluscénáristka.

18.7. 20.30 TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ,Dánsko 2018
Při sledování celovečerní prvotiny režiséra Gustava Möllera(1988) si lze jen povzdychnout,kdy se v Česku najde nějaký takový režisérský talent...Asi brzo ne..
Na rozdíl od standardních napínavých kriminálek,které si potrpí na adrenalinové akce, zvolil režisér minimalistické pojetí příběhu policisty Asgera,kterému už už končí zase jedna z otravných služeb na policejní stanici, kam byl převelen,když náhle zavolá unesená žena.Kamera po celou dobu filmu neopustí prostory stanice. Úžasně vygradovaný příběh, v kterém je divák odkázán na svou představivost a je stejně jako Asger frustrován z toho,že nemůže být na místě činu,patří k těm nejlepším,které jsem letos ve Varech viděla. Mimochodem, v hodnocení má film na CSFD 86%,na mezinárodním IMDb 80%!).Vřele doporučuji milovníkům nejen severských detektivek, jde skutečně o mimořádné dílo oceněné na letošním festivalu Sundance cenou za nejlepší zahraniční film.Představitele hlavní role Jakoba Cedergena jsme mohli vidět ve filmech Ukrutně šťastni( Křišťálový glóbus za nejlepší film 2008) nebo Submarino.

Do kina v létě zve MUDr.Lenka Šepsová

A připomínám klasiku v novoborském letním kině. 21.7. se hraje Big Lebowski. Podívat se na "Dudeho" a ostatní na plátně stojí za to,i když člověk ten film viděl xkrát...

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor

Zvu na zítřejší nový film režiséra Roberta Sedláčka,který byl v předpremiéře uveden na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti. V novoborském kině se bude promítat od 20.30 hod.
Dodávat k němu nebudu nic, Sedláček točit umí. Přijďte do kina,hlavně ti,kteří tu dobu nezažili.

Jenom k tomu zítřejšímu kulatému srpnovému výročí,kdy Čechům z TV v 19.50 promluví alespoň slovenský prezident,když ten náš není schopen už ani vzpomenout lidských obětí ruské okupace, přetiskuji příspěvek spisovatele Jiřího Padevěta. Lepší charakteristiku pomalu neznám. Ve stručnosti vše. Prostě Jiří umí.

Jiří Padevět
··
Srpnová lamentace.
Když pásy tanků Varšavského paktu začaly drtit asfalt československých silnic a štípat dlažební kostky ulic a náměstí vyděšených měst, když boty ruských výsadkářů dopadly na plochy československých letišť, když začala jedna z největších agresí proti území suverénního státu po roce 1945, hněv občanů Československa se logicky obrátil proti ruskému impériu, které se v tu chvíli shodou historických okolností jmenovalo Svaz sovětských socialistických republik. Události léta a časného podzimu roku 1968 přinesly Československu a jeho občanům nesmírné utrpení, desítky mrtvých, stovky těžce raněných. Přinesly také vysoce nadstandardní chování okupační armády, tedy vraždy, nikdy nevyšetřené dopravní nehody s vojenskými vozidly, ozbrojené loupeže, krádeže, šikanování civilistů, domovní prohlídky a nahodilou střelbu do lidí.
Je vlastně s podivem, že ruské tanky nepřijely do Československa daleko dříve. Vděčíme za to paradoxně československým komunistům. Zatímco v zemích, obsazených Rudou armádou v letech 1944 a 1945, bezprostředně s Československem sousedících, bylo nutno tanky, nebo alespoň jednotky NKVD a vojenské rozvědky Smerš ponechat, nebo je zase velmi rychle povolat zpátky, v Československu se o všechno postarali domácí komunisté za laskavého dohledu ruských poradců, tedy zpravodajských důstojníků. V Polsku se odehrávala ještě několik let po válce krvavá bitva mezi demokratickým, původně protinacistickým odbojem a jednotkami Rudé armády, NKVD a domácími prokomunistickými kolaboranty, v Berlíně došlo v roce 1953 k dělnickým, tedy nikoliv nacistickým nepokojům, které se přelily do řady měst a obcí a které byly potlačeny ruskými tanky. Heroický průběh a apokalyptický konec mělo maďarské povstání, utopené v krvi a teroru Rudé armády, které velel maršál Koněv. Díky politickému přešlapování třetí československé republiky, díky smlouvě o „přenechání“ jáchymovského uranu Sovětskému svazu, díky víře v Budovatelský program Gottwaldovy vlády z roku 1946, tedy vlády, vedené komunistou, který byl zcela podřízen Moskvě, zřejmě i díky propagandě, která vykreslovala Sovětský svaz jako běžný státní útvar, nikoliv jako zemi, kde mizí celé národy a profesní skupiny v koncentračních táborech, převzali českoslovenští komunisté v únoru 1948 moc sice násilně, ale bez střelby a potřeby ruských tanků v ulicích. Na zastrašení demokratů stačilo protiprávně vyzbrojit dělníky a poslat je pochodovat do ulic. Po únoru 1948 rozpoutala Komunistická strana Československa teror, během kterého použila všechny instrumenty nacistického panství na okupovaných územích, počínaje brutálními výslechy politických oponentů a protikomunistických odbojářů, přes provozování koncentračních táborů až po vytváření takzvaných volavčích sítí, tedy fiktivních odbojových organizací, do kterých byli lákáni vlastenci agenty Státní bezpečnosti a po zpravodajském vytěžení likvidováni. Teror, který českoslovenští komunisté za občasného souhlasného jásotu davu páchali nejdříve na všech potenciálních nepřátelích, tedy na těch, koho za nepřítele sami označili, se v poměrně krátkém historickém čase přenesl i do řad komunistů samotných. Pod taktovkou sovětských poradců byly připravovány politické procesy, tedy spíše divadelní představení, které měly za úkol především vyděsit, ale i semknout veřejnost proti vnitřnímu nepříteli. Procesy probíhaly podle sovětského scénáře, stejně tak jako v dalších porobených zemích. Když se českoslovenští komunisté rozhodli většinu obyvatel Československa připravit o celoživotní úspory a řadu zcela ožebračit, možná už přemýšleli o potřebě ruských tanků. Nakonec nebyly potřeba, na stávky a povstání v Plzni bohužel stačily vlastní bezpečnostní složky. Československá společnost postupně směřovala, jistě i díky smrti masových vrahů Stalina a Gottwalda, k jisté liberalizaci a demokratizaci poměrů, na které se nemalou měrou podíleli i reformisté uvnitř komunistické strany. Zapomíná se bohužel na to, že až do začátku šedesátých let byly komunistické kriminály a koncentráky pořád plné politických vězňů a činnost církví a spolků byla, když ne zcela zlikvidována, tak alespoň utlumena. Jeden z jáchymovských uranových lágrů byl uzavřen až na přelomu let 1962 a 1963, tedy let, kdy bylo v provozu divadlo Semafor a kdy začaly být tolerovány první bigbeatové kapely. Občanům byla opatrně a po dávkách povolena i jiná kultura, než ta socialisticky realistická. V dubnu 1968 schválil Ústřední výbor KSČ Akční program, který kromě zvýšení svobody tisku sliboval i větší orientaci socialistické ekonomiky na spotřební zboží. Komunistická strana připustila, že občané Československa mohou v tisku číst i něco jiného, než fráze a dokonce připustila, že si mohou koupit něco na sebe nebo vkusný televizní stolek. Ruské impérium cítilo ohrožení svých pevných pozic mezi československými komunisty, dosud nad míru loajálními. Zavrhlo reformisty a z kovaných soudruhů Vasila Bilaka, Aloise Indry, Oldřicha Švestky, Drahomíra Koldera a dalších vyrobilo vlastizrádce. Vlastně nevyrobilo, jenom přijalo jejich ochotu ke zradě vlastního národa. Tanky se nakonec ukázaly jako nezbytnost, velký bratr na východě přestal být s reprezentací vazalského státu spokojen.
Srpen 1968 byl hrdinským vzepětím obyčejných lidí, z nichž řada byla sovětskými vojáky zavražděna. Srpen 1968 byl chvílí, kdy Češi, Moravané a Slezané nosili při demonstracích nad hlavami státní vlajky, potřísněné krví zabitých spoluobčanů. Národy tehdejšího Československa měly najednou svoje hrdiny, měly martyrologii. Jenže mučedníci do roka a do dne zmizeli. Nebyly pomníčky, nebyly pietní akty, nebyla úcta k mrtvým. Byl jen normalizační sliz, který si řada spoluobčanů táhne na polobotkách dodnes. Za normalizaci, za duchovní pustinu, dusící schopné a dávající křídla všehoschopným, můžeme zase poděkovat jen sami sobě, ale především svým domácím vlastizrádcům. A také těm, kterým je to vždycky jedno

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve 9.10 .TURNÉ

Díky distribuční společnosti Balkanfilm ze Vsetína (vede ji velmi agilní šéf tamnějšího Filmového klubu) se do ČR již několik let dostávají výborné filmy,které vyprodukovaly kinematografie ex-jugoslávských republik. Z těch,které jsme ve FK promítali letos,připomenu např. Gavrilo Princip-proces Srdana Koljeviče. Koncem září měly premiéru dva- Turné a Falzifikátor,oba natočené režisérem Goranem Markovičem (nar. 1946),který na přelomu 60. a 70 let vystudoval společně s dalšími později úspěšnými režiséry z tehdejší Jugoslávie pražskou FAMU a vzpomíná na svůj pražský pobyt v letech 65-70 jako na nejlepší léta svého života. Rodiče byli velmi známí herci a jeho otec Rade hrál i ve dvou českých filmech- na tehdejší dobu provokativním snímku Tři přání režiséra Elmara Klose (r.1958) a ve filmu Anděl blažené smrti Štěpána Skalského z r.1964.
Markovič již v devadesátých letech,konkrétně v r.1992, natočil komediálního průvodce kultem osobnosti Tito a já a film byl oceněn několika cenami na MFF v San Sebastianu. Film Turné vznikl v r.2008,tedy v době,kdy už bylo natočeno mnoho snímků různé kvality s tématem obrovského válečného konfliktu, který provázel rozpad Jugoslávie.Mnohé z nich jsme mohli vidět v našich kinech.Osobně za jeden z nejlepších považuji Lepa sela lepo gore-Hezké vesnice hezky hoří Srdana Dragojeviče z r.1996. Film Turné se odehrává uprostřed války v Bosně,scénář si režisér napsal již v r.1996 jako svou formu terapie . Protože se prý narodil v divadle a celý život prožil s herci,jsou i oni hlavními protagonisty tohoto snímku.Herci bělehradského divadla dostanou nabídku turné po Republice Srbské v Bosně a Hercegovině. Protože peněz nemají nazbyt, vcelku lukrativní nabídku přijmou a vyrazí na cestu. Do města,kde mají hrát,je přiveze vojenská dodávka a na místě zjistí,že město je nejen pod palbou,ale že mají kulturně povznést srbské vojáky těsně za frontovou linií. Pokud si chtějí zachránit život ve válkou zmítané Bosně,kde se setkávají s bojovníky všech válčících stran,tak musejí ze svých hereckých schopností vyždímat maximum. Režisér sám říká,že si s tímto komediálně laděném filmem nadělal velké problémy,protože se nejen nechtěl postavit na ničí stranu a mnozí ho pak nazývali zrádcem,ale hlavně se snažil vykreslit odpornost nacionalismu,který nakonec poráží všechny zúčastněné.
Dalším Markovičovým filmem,jak jsem již uvedla výše, je Falsifikátor z r.2013 zasazený do r.1968,který má nyní též českou premiéru.
Distribuční společnost Balkanfilm chystá v říjnu dále uvést film ..a dělo bylo ještě žhavé Slobodana Sterlice a v listopadu dva filmy- psychologický horror Otevřená a Balkánský masakr paintballovou pistolí režiséra Ivana-Gorana Viteze,jehož nekorektní komedii Básník, co skoro zabil Hitlera nešetřící nejen poglavnika Ante Paveliče a chorvatský fašist. stát,ale i Broze-Tita , uvedl Balkanfilm do distribuce v březnu t.r. Ve FK Nový Bor určitě nějaký další film z distribuční nabídky uvedeme.
Do kina srdečně zve za FK Nový Bor MUDr. Lenka Šepsová

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve

Zeptám se odborníků. Jakými významnými hereckými počiny prospěl národu Ivan Vyskočil? Tedy mimo to, že dělá konferenciéra na setkání Miloše Zemana s občany, skvěle o něm mluví na akcích Okamury a poslal kamsi
Anife Ismet Hassan Alikocoglu Ahmed Husein Vyskočilovou tu mohamedánku?

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve- Já,Maria Callas

V novoborském kině se zítra bude od 20. hodin promítat životopisný film o fenomenální operní divě Marii Callasové. Pro příznivce hudby ji nemusím představovat. Vyjímečný dokument Toma Volfa je složen krom jiného i z dosud nezveřejněných fotografií, nahrávek, neznámých archivních záběrů, v kterých uvidíme nejen Aristotela Onassise,kterému věnovala tolik ze svého života a on si pak vzal Jacqueline Kennedyovou,ale např. JFK, Marilyn Monroe, W. Churchilla, A.Delona.Liz Taylor,Vittoria de Sicu,O.Sharifa a další. Pro milovníky krásné hudby ,zejména operní, film téměř povinný. Pamatuji si na arii Una voce poco fa z Lazebníka sevilského která zazněla na konci jinak nepříliš dobrého filmu Pasolini s W.Defoem a která byla naprosto úchvatná,snad nikdo ji tak nedokázal zazpívat... Maria Callas též hrála ve filmech. Již jsem o tom psala- ztvárnila Medeu v Pasoliniho filmu,sošnou,krásnou,nešťastnou kněžku,podvedenou a opuštěnou Iasonem ,kterému věnovala kus života a dala mu děti a který ji opustil pro Glauké. Ve svém civilním životě měla Callas podobný osud, lásku a zradu.
Do kina zve dr.Lenka Šepsová

A poznámka k dotazu na Ivana Vyskočila- no comment. Werichovské Klauni nejsou,ale šašků je- platí stále- pro stranu vyznamenávající i vyznamenanou.
Hezké dny s kvalitními filmy!
Doporučuji též film První člověk o Neilu Armstrongovi. Zazní v něm část Novosvětské- on si ji sebou vyžádal a od té doby astronauty doprovází. Velká to pocta.

Nahoru

První člověk

Z čtvrteční lákavé nabídky novoborského kina jsem dal přednost filmu První člověk. Nelitoval jsem. Strhující děj je připomínkou úžasných schopností, jež prokázali před padesáti lety američtí vědci i posádky pilotovaných letů v čele s Neilem Armstrongem.

Nahoru

Re: Filmový klub Nový Bor zve AŽ PŘIJDE VÁLKA

Filmový klub v N. Boru uvádí dne 6.11. v 20.00 další film Jana Geberta,který zahajoval sekci Panorama Dokumente na letošním Berlinale a byl tak jediným tuzemským zástupcem na tomto prestižním festivalu.Už za svůj středometrážní debut Hra o kámen získal zvláštní cenu poroty na MFDF Jihlava v r.2012. Novoborským jistě tento film nemusím představovat.
Při sledování tohoto dokumentu,který byl uveden na MFF Karlovy Vary a který úspěšně putuje evropskými kiny, běhá mráz po zádech. Tak to přece vždy začínalo..."Já jsem asi panovačný a rád rozkazuji" říká šéf Slovenských Branců Peter Švrček a vypadá tak nevinně,chlapecky. Žije s rodiči v dobře vybaveném rodinnném domě, chladném,čistém,kde zřejmě cosi od malička scházelo. Jako patnáctiletý absolvoval Peter velmi drsný výcvik u kozáků srovnatelný s výcvikem některých ruských separatistů a cvičí nyní paramilitární skupinu na obranu vlasti a národa,která je složena z velmi mladých hochů navlečených do maskáčů ,kteří hledají v lesích svou identitu..Peter by chtěl velet co největší skupině lidí, mít nad nimi moc. Pasoval sám sebe na doživotního vůdce-žádné volby již přece nejsou potřeba. Část facebookového profilu mají členové domobrany v azbuce, chtějí chránit svůj národ a vlast...Dokument přesně zachycuje touhu mladých mužů-a nejenom jich-po vládě pevné ruky. Domobrany v různých podobách nebo snahu o jejich založení najdeme i v jiných zemích zejména bývalého sovětského bloku a jsou většinou produktem společností, v kterých sílí poptávka po autoritářských režimech -ať je to Orbánovo Maďarsko, Kaczyňského Polsko nebo naše Česká republika-nemusíme chodit daleko. Ano,tak to vždy začínalo,stačí označit nepřítele...
Vřele tento dokument doporučuji zhlédnout.
A ještě stručně něco k autorovi - Jan Gebert je ročník 1981, vystudoval historii a iberoamerikanistiku na FF UK Praha , studoval v N.Orleansu,Madridu,Monterrey.Pracoval několik let jako novinář a reportér. Materiál pro tento film sbíral skoro 3 roky.
Do kina zve za FK Nový Bor MUDr.Lenka Šepsová

Nahoru