Zaostřeno – Partnerská města 13 (Zastupitelé o partnerství II)

Verze pro tisk |

A odpovědí zastupitelů počtvrté. Miroslav Hudec poslal i fotografie, tak doprovod tentokrát není z mého archívu.

 

Karel Tejnora

1.      Dokážete vyjmenovat všechna partnerská města bez zjišťování informací na internetu?

Denně se na ně dívám na tabulích u silnice - Užgorod, Molde, Mittweida, polské si bez pomoci nevybavím a snad na Slovensku a bylo žádáno v Itálii.

2.      Navštívil jste některá z nich? Šlo o soukromou cestu nebo jste zastupoval město?

V devadesátých letech Užgorod, po druhé asi před třemi lety a jednou na otočku Mittweidu také v devadesátých letech. Vše v rámci delegace města. Mittweida v minulém století mne zaujala, jak byla poněkud bezradná s přílivem peněz z původních spolkových republik a na druhé straně s nezaměstnaností nad 20 %. Užgorod byla cesta poprvé do neznáma - moje první cesta na půdu bývalého SSSR. Bylo to v době, kdy chladl prvotní zájem západních zemí o tento kout Evropy a na druhé straně jejich střízlivění, že by se měly investice nějak vracet investorům. Takový pocit, že lidé ze západu tam jezdí, aby peníze rozdávali zvláště úředníkům. Po 10 letech jsem nabídku přijal hlavně ze zvědavosti, kam došel Užgorod. Jako město pokročilo ve všech směrech, jen infrastruktura - tedy stav komunikací žalostný. Pro Ukrajinu to je Zakarpatí, pro nás Podkarpatí - čistě geologicky má Užgorod daleko blíže k Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku, než ke Kyjevu či Moskvě. Krom jiného žije v Užgorodu stále početná česká enkláva.

3.      Máte přehled, kolik město na partnerství vynakládá prostředků?

Řádově desetitisíce dle aktivit, které ale časem slábnou.

4.      Myslíte si, že dělá město dost proto, aby občané z partnerství měli více užitku? Umíte si představit, jak by se dala partnerství zefektivnit? 

Molde se nabídlo v podstatě samo hned po převratu, financovali cesty. Když nabyli dojmu, že tu jsou normální demokratické poměry, postupně výměnu utlumili. Užgorod je kontakt s "třetími zeměmi". Je to hodně o formalismu, delegace se navštíví, pojedí, popijí a za rok se sejdou v druhém městě. Problém je, že vypovědět partnerství je takové neslušné, poměrně citlivé téma. Nebudu jako občan jezdit na dovolenou do Boleslavce, když mám raději Jižní Čechy, nebudu investovat v Popradě, když tam například nemají průmyslovou zónu, jen proto, že to je partnerské město.  

5.      Budu rád za jakýkoliv podnět týkající se této problematiky, například z historie města, zkušenosti z jiných měst apod.

Celá agenda partnerských měst by asi měla znamenat, že občanovi se zájmem poskytne městské informační centrum podrobnější informace, nebo přímo kontakty na ubytování atp., stejně tak co se týče podnikatelských záměrů. Karpaty jsou dosud neobjevené krásné hory. Jen ty hranice a Schengen. Co se týče oficiálních styků, asi spíše tak jednou za volební období, nebo na nějaké výročí, malá delegace. Vypovězení partnerství by mohlo znamenat dohady třeba až na mezinárodní úrovni a to za to nestojí, ani to není až tak zapotřebí.

Miroslav Hudec 

Navštívil jsem Molde, Užhorod a Mittweidu,  vždy to byla služební cesta a  reprezentace města, v případě Molde šlo o studijní cestu - o seznámení se s norským politickým systémem a s činností místní samosprávy v Molde (absolvovali jsme řadu přednášek a seminářů). Užhorod jsme navštívili, myslím, v roce  65. výročí úmrtí T. G. Masaryka (v roce 2002), byla tam mimo jiné slavnostně odhalena Masarykova busta.  Užhorod stejně jako celá Podkarpatská Rus byla za 1. republiky součástí Československa a dodnes některé čtvrti Užhorodu připomínají svou výstavností třeba Litoměřice. V Mittweidě jsme navštívili tamní městské slavnosti a absolvovali několik exkurzí včetně do jedné (snad městem vlastněné) vodní elektrárny.

 O penězích přesný přehled nemám, ale myslím, že je to poměrně zanedbatelná část městského rozpočtu.

 Řekl bych, že partnerská města nám po roce 1989 pomáhala otevírat dveře do světa. Získávali jsme od nich podněty právě pro lepší organizaci samosprávy, protože zkušenosti vlastní (z doby před rokem 1948) už neměl kdo předávat. Čili užitek pro občany je spíše zprostředkovaný, právě přes lepší fungování samosprávy. A jestli město dělá pro to dost? Asi se vždy dá dělat víc. Na druhé straně spousta lidí už do zahraničí vyjíždí běžně, přivážejí své vlastní zkušenosti, a tím trochu poklesl význam partnerství v této oblasti. Já bych teď kladl důraz spíše na partnerství jako jeden ze způsobů  sjednocování  Evropy.

Městská vodní elektrárna v Tschupě (4.10.1998)

Radnice v Mittweidě (4.10.1998)

Starostové Kny a Pazourek podepisují partn.smlouvu (3.10.1998)

Molde, Romsdalfjord s trajektem (109.1995)

Starostové  Einar Overas a  Zd. Pokorný, překl.Kr.Küsti  (Molde 11.9. 1995)

Odhalení sochy TGM v Užhorodu 28.3.2002 (primátor Stěpan Sember, předseda Senátu PČR P. Pithart)

Prvorepubliková ulice v Užhorodě (28.3.2002)

Petr Máška

Vzhledem k tomu, že jsem zastupitelem již třetí období, tak si těch šest partnerských měst pamatuji, tři z nich jsem v minulosti navštívil jako zástupce města. Molde v rámci speciálního projektu zaměřeného na ochranu životního prostředí financovaného norskou stranou. Projekt byl zaměřený na prohlídky sběrných dvorů, kompostáren apod. V té době v České Lípě žádný sběrný dvůr nebyl a na základě této exkurze jsme právě definovali požadavky na sběrný dvůr v Lípě. V Užhorodu a v Bardějově jsem byl členem delegace na základě pozvání  ze strany těchto partnerských měst (v rámci těchto dvou návštěv jsme se vzájemně informovali o systému řízení úřadů). Od roku 2012 se  ještě jedná o uzavření partnerství s italským městem Caorle, ale smlouva o spolupráci ještě nebyla uzavřená.

 V tomto volebním období jsem nenavštívil žádné z partnerských měst.

V letošním rozpočtu je na partnerství vyčleněno 200 tis. Kč.

Myslím si, že stávající vedení města se v tomto směru příliš neangažuje. Od počátku byl model partnerství koncipován jako spolupráce s reprezentacemi města, které budou následovány projekty vzájemné spolupráce zejména v kulturní a sportovní oblasti (vzájemná návštěva škol, kulturních institucí a těles a sportovních týmů). Domnívám se, že aktivita v oblasti společných projektů je ze strany vedení města utlumena z důvodu nedostatku finančních zdrojů.

Velmi mě inspiroval Etický kodex zastupitele, který mělo ve svém systému řízení zabudované norské město Molde. Několikrát (a marně) jsem inicioval převzetí tohoto kodexu pro Českou Lípu.

První díl je zde.

Druhý díl je zde.

Třetí díl je zde.

Čtvrtý díl je zde.

Pátý díl je zde.

Šestý díl je zde.

Sedmý díl je zde.

Osmý díl je zde.

Devátý díl je zde.

Desátý díl je zde.

Jedenáctý díl je zde.

Dvanáctý díl je zde.

Nahoru