Můj tmavosvětlý svět #4

Verze pro tisk |

Po delší době vás všechny zdravím. Omlouvám se za zpoždění, ale jak jsem nastiňoval v předešlém díle, měl jsem moc práce a nechtěl jsem si nechat nic ujít. Tak o to víc to dnes bude delší. Udělám to jako takové dvojčíslo.

V tom prvním díle bych se ohlédnul ještě do školního období. Pokud se nemýlím tak jsem skončil někde u toho, že ve škole se na nás tlačí. To naštěstí v zápětí (po vydání třetího Tmavosvětlého světa) ustalo a čekalo nás jen už veselí. Alespoň mě ano. Přes víkend se lítalo s balóny, viz. můj článek o Bělském hemžení.

Po tomto náročném víkendu mě čekal týden závěrečný. Na učení jsem naštěstí ani nesáhl, musel jsem se však učit texty na uvádění školní akademie. Kdybych byl býval věděl, že se vše stejně ještě stokrát změní, nedělal bych to. Musím ale přiznat, že to stálo za to, neboť jsem nebyl vůbec nervózní a celé 3 dny jsem si řádně užil.

Než jsem se nadál, už bylo vysvědčení. Děsně ten prvák utekl. Asi je to tím, jak je všechno nové a jiné. Tím, jak se mi opět velmi změnil život. K lepšímu pochopitelně. Na vysvědčení bylo vyznamenání, takže bylo co slavit. O to horší bylo sobotní probouzení. Městské slavnosti v Lípě jsem tedy, kvůli velké únavě, nenavštívil. Je pro mě důležité, že jsem školní rok zakončil s přáteli a s mými nejbližšími.

A jak jsem prožil začátek prázdnin? Parádně. Hned 30. 6 jsme vyrazili do mého milovaného Česko-Saského Švýcarska. Miluju zdejší přírodu a výhledy na krajinu. Ubytovali jsme se v pohodlném hotelu Balnika v Mikulášovicích, což je opravdu klidné místo. Klid bylo to, co jsem po červnovém rozruchu opravdu potřeboval.

Čas od času jsem sledoval politické dění v naší zemi. Ale prašivým jezevcem z Vysočiny jsem si nenechal kazit poklidnou dovolenou. Navštívili jsme krásná místa: pramici Obere Schleuse, několik rozhleden (Tanečnice, Weifberg, Kipphorn,…). Pokud by měla mít krajina v ideálním Tmavosvětlém světě mít nějaký ráz, tak je to ráz Českého Švýcarska. Já vám zde sice říkám, že to byla poklidná dovolená, ale nutno podotknout, že jsme za těch pár dní nachodili minimálně 50 km. Přidám sem nějaké fotky. Věřím, že se vám budou líbit.

Včera jsem se probudil konečně ve své posteli. A co dál? Hurá na grilovačku, máme přeci léto a prázdniny!!! 

alt
alt
Nahoru

Komentáře

Re: Můj tmavosvětlý svět 4

Honzo, blahopřeji k vyznamenání, tak skvělý jsem na gymplu nebyl (vyjma maturity), a přeji pohodové prázdniny. Mám však zásadní výtku k větě: Udělám to jako takové dvojčíslo. Počet řádků je shodný s trojkou (cca 26). Kde je ta další půlka dvojčísla? Z matematiky jednička asi nebyla... Fotky pěkné, zejména ta první (foceno na širokoúhlý?) lehce nostalgicko-melancholická. S grilováním pozor, negrilovat moc dlouho, vše moc osmahlé, připálené je karcinogenní. Stále musí být na pohled svěží, šťavnaté. No jo, taky pamatuji, jak za mladých let (grily nebyly) jsme se u ohně s nadšením cpali špekáčky vzhledu kominíka, stejně tak občas vypadaly brambory, vše chutnalo a jsme (většina) ještě živí...

Nahoru

Re: Můj tmavosvětlý svět 4

Na začátek bych chtěl poděkovat. Ano sám jsem si toho všiml, že je to na dvojčíslo krátké...a tak jsem doufal, že to budete brát jako manko za tu dlouhou dobu, co jsem nepsal. Opravdu se teď přes prázdniny moc nezastavím, abych se mohl nějak více rozepsat, což je škoda. Z matiky, pravda, byla dvojka s odřenýma ušima a nadále tento předmět je mým uhlávním nepřítelem (hned po Miloši Zemanovi).
Fotka je focena foťákem Nikon D40x a v parametrech se moc nevyznám.
Přeji pohodové léto, Honza

Nahoru