Druhé červnové zastupitelstvo kraje

Tak, doba nazrála, a došlo na avizované druhé červnové – tedy předprázdninové – zastupitelstvo Libereckého kraje. I tentokráte bylo poněkud delší – končilo po 18.00 hodině.

Než budu pokračovat dál, tak pro jistotu uvedu obvyklou formulaci, že píši sám za sebe – jedná se o moje osobní postřehy, poznatky a názory a výběr témat. Pan hejtman Půta (dnes STAN, dříve SLK) omluvil celkem tři zastupitele, další „prchli“ v průběhu jednání, takže ke konci zasedání se počet zastupitelů v sále pohyboval okolo 40. Program jednání byl poměrně bohatý, a to i přes skutečnost, že předchozí první červnové zastupitelstvo se uskutečnilo před pouhými třemi týdny.

Po obvyklých technicko-formálních bodech – schválení zapisovatelky, ověřovatelů, návrhové a volební komise, programu po drobných úpravách a doplnění… došlo na předřazení informačního bodu, označeného „Zpráva o činnosti akciové společnosti Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa za rok 2013 – výroční zpráva“, který předkládala náměstkyně hejtmana Zuzana Kocumová (ZpLK) a projednávání byl přítomen generální ředitel NsP Ing. Jaroslav Kratochvíl, který jej krátce uvedl.
Pokud by měl někdo ze čtenářů i-novin zájem, jsou oba dokumenty přístupné ke stažení na webu kraje (zde v bodě 53 písmeno i).
K tomuto bodu měla obsáhlé vystoupení zastupitelka Romana Žatecká (ČSSD), která poukázala především na výrazný růst výsledku hospodaření NsP – ztráty – oproti předchozímu roku. Zaokrouhleně totiž činila ztráta v r. 2012 částku 12 milionů korun, v roce 2013 už ale vzrostla na 44 milionů korun. Já jsem se dotázal hejtmana Půty, zda rada kraje v působnosti Valné hromady společnosti dostatečně zvážila situaci, která se v hospodaření Českolipské nemocnice vyvinula na úseku závazků. Pan hejtman odpověděl, že to bylo „podrobně diskutováno“… dobře, i já se tedy do této diskuse s vedením kraje a jeho zástupci v dozorčí radě NsP Česká Lípa, a.s., zapojím – nejprve ovšem přímo s nimi.
Předložené materiály otevírají mnoho a mnoho dalších, jednotlivých otázek.
Například: proč jsou v roce 2013 v podstatě srovnatelné náklady na energie s rokem 2012, když již byla část nemocnice zateplena, a, jaká byla poslední zima, si všichni snad ještě pamatujeme. Co způsobuje pokles příjmů z výnosů např. za prodej léků, nájmy, prodávané služby…

Navržené usnesení, kterým měly být materiály vzaty na vědomí, klub krajských zastupitelů Komunistické strany Čech a Moravy nepodpořil – ostatně jako většinu materiálů, překládaných náměstkyní hejtmana Z. Kocumovou (ZpLK) – je to jedna z mála možností, jak vyjádřit naprostý nesouhlas se způsobem a především (ne)odbornou úrovní jejího „řízení“ rezortu.

Tady poruším běh času a přeskočím dopředu, k dalšímu bodu z rezortu zdravotnictví, kterým byl bod číslo 25. Projekt „Moderní vozidla ZZS včetně technologického a přístrojového vybavení“. Věcně (a ve stručnosti) se jedná o investiční projekt z 23. výzvy Integrovaného operačního programu k vylepšení Služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik – nákup cca 20 nových vozidel pro Zdravotnickou záchrannou službu Libereckého kraje, přičemž celkový objem se pohybuje okolo 80 milionů Kč a podíl Libereckého kraje (spolufinancování) z toho, okolo 12 milionů Kč.
Záměr a z něj plynoucí finanční závazky klub zastupitelů KSČM při závěrečném hlasování podpořil.
V předchozí diskusi k bodu jsem jak já, tak i další diskutující napříč zastupitelstvem, zejména připomenuli to, co jsem souhrnně formuloval ve svém vystoupení na Finančním výboru kraje minulý čtvrtek 19. června: jde o celorepublikovou výzvu/akci – pro všechny krajské záchranky, takže se nejedná o nějakou „zásluhu“ nového ředitele ZZS, rezortu zdravotnictví či dokonce samotné paní náměstkyně Kocumové. Je dobře, že se skýtá velmi reálná šance nahradit stávající vozy ZZS s nájezdem okolo 450 tis. kilometrů, když poslední novou sanitku záchranka získala v roce 2011. Předpoklad dodání vozů je až za rok, tedy ve druhém pololetí roku 2015 – tady předseda Výboru zdravotnictví kraje Jan Dvořák (KSČM) informoval, že nyní si ZZS LK již půjčuje vozy z jiných krajů. Pokud se takto jednorázově pořídí 20 vozů, je opodstatněný předpoklad, že také jednorázově – v nepříliš velkém časovém intervalu – nastane potřeba jejich další výměny. Zaznělo také upozornění přednesené na Finančním výboru RNDr. Hronem (člen – nezastupitel, SLK), že materiál obsahuje podstatnou účetně-daňovou chybu, když předpokládá výpočet odpisů z celé pořizovací hodnoty – to však není možné, odepisovat lze jen do výše částky bez dotací, tedy jen ze spolufinancování kraje.
U celého bodu Ing. František Pešek za klub KSČM v závěru diskuse navrhoval úpravu/doplnění usnesení o povinnost předložit text zadání veřejné zakázky k projednání zastupitelstvu. Po vzájemné diskusi se náš požadavek vyřešil „krátkou“ cestou – v nejbližších dnech obdrží předsedové všech pěti zastupitelských klubů kompletní zadávací dokumentaci k projednání a případným připomínkám.

A nyní se vrátím zpátky – více na začátek jednání, kdy byla, opět tradičně, projednávána Zpráva o činnosti rady kraje, která je předkládána jako informace – ke vzetí na vědomí. Zde jsem se dotazoval, proč rada změnila na konci května svůj Jednací řád tak, že na rozdíl od dosavadní dlouholeté praxe se audiozáznam, pořizovaný z každého zasedání rady, bude uchovávat jen do jejího příštího zasedání, tedy do ověření zápisu a vypořádání případných připomínek členů rady k němu. Poté bude fyzicky a navždy zničen – smazán. Pan hejtman Půta odpověděl jednou ze svých obvyklých řečnických volt: v odpovědi zopakoval část obsahu mého vyjádření jako svou argumentaci s tím, že každá rada si může Jednací řád upravit, v mezích zákona, podle svého.
Takže upřímně: pominu, že takový postup není zcela v souladu s předvolebně a trvale mediálně tolik proklamovanou transparentností koalice Starostů a Změny (i když mi vůbec nešlo o zpřístupňování záznamu komukoliv – tak, jak se to děje u videozáznamů jednání zastupitelstva), je ale zřejmé, že se likvidují záznamy, které by třeba v budoucnu případně mohly mít velký důkazní význam.

V dalším jednání byly bezproblémově schváleny, po úvodu plk. Mgr. Jaromíra Lebedy z Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, dva materiály, zajišťující jak vyčlenění financí (r. 2015 – 15 mil. Kč s výhledem na další roky) na pravidelné vybavování jednotek dobrovolných hasičů v kraji tak, aby byly (pokud možno) vybaveny účelně, moderně a srovnatelně, tak i výzvy z Dotačního fondu pro letošní rok v celkové částce 6 milionů korun. Pro nejbližší období považuje HZS LK za prioritní zásadní zlepšení Jednotného systému varování a vyrozumění. Zde měl několik dotazů a upřesnění Ing. Miloš Tita (KSČM), který je rezortním odborníkem.

Dva podkladově nejrozsáhlejší body (a také nepochybně velmi významné body): Řádná účetní závěrka Libereckého kraje ke 31. 12. 2013 a Závěrečný účet Libereckého kraje za rok 2013 byly schváleny během několika okamžiků. Celkové skutečné příjmy kraje v loňském roce činily 6 miliard 796 milionů Kč, skutečné výdaje pak 6 miliard 902 milionů korun. Záporné saldo 105 378,- Kč bylo uhrazeno z účtů kraje a čerpáním „mostního úvěru“ na revitalizaci mostů na silnicích II. a III. třídy.
Ještě doplním, že aktuálně má kraj na účtech o „několik“ desítek milionů více, než jednu miliardu korun, takže má krytí pro běžné provozní výdaje, rozpracované projekty a akce.
Celkově lze říci, že kraj hospodařil v roce 2013 tradičně, konzervativně a relativně vyrovnaně. Nepotvrzuje se tak, že by nová krajská koalice převzala „vyjedený“ či zadlužený kraj, ani to, že hospodaří výrazně lépe, než předchozí vedení. Trendy, které prosazuje, se projeví buď jen rezortně, nebo až s časovým odstupem – ostatně například teprve v letošním roce kraj začíná hradit odložené splátky z tři čtvrtě miliardového úvěru, kterým kraj zatížila předminulá koalice ODS a ČSSD pod vedením P. Skokana.

U majetkoprávních operací ponechám stranou obvyklé převody pozemků pod chodníky a silnicemi mezi krajem a obcemi, a zmíním jen, že nebyl předložen návrh na darování areálu zámku v Doksech (odhadní cena cca 46 milionů, využití naposledy pro střední odborné zemědělské učiliště) městu Doksy. To považuji za racionální jak vzhledem k blížícím se komunálním volbám v říjnu, tak i pro vyčkání na výsledky souběžné ankety občanů Doks k tomuto záměru.

Výrazně větší a delší byla diskuse k předběžnému záměru koupě areálu Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS) krajem. Jde o areál, který tvoří s výškovou budovou KÚ funkční celek, z něhož jedna budova (tzv. dílenská) stavebně přímo navazuje na KÚ – ostatně kraj zde má dlouhodobě pronajaté prostory pro multimediální (konferenční) sál – a další menší budova (administrativní) je v těsném sousedství. Plocha pozemků včetně parkoviště a zeleně je více jak 11 tisíc metrů čtverečních. Během asi 6 let vyjednávání cena klesla z původního požadavku více jak 200 milionů Kč k aktuální částce cca 125 milionů včetně daně z převodu nemovitostí a pořízení energetického štítku. Je záměrem do areálu po případné koupi postupně umístit tzv. Evropský dům (má být v každém kraji ČR), firmy a organizace kraje, které jsou dnes v pronajatých prostorech a příp. další komerční pronájem. K návrhu M. Tity (KSČM) bude zastupitelům, kteří budou mít zájem, umožněna prohlídka celého areálu.
Záměr koupě jsem podpořil, tak jako již na jednání Finančního výboru, a zde si jen povzdechnu či budu konstatovat – jak se to vezme – že se kruh uzavřel: „skvěle“ zprivatizovaný majetek státu si stát (byť prostřednictvím samosprávného kraje, ale kraj je velmi úzce navázán na státní rozpočet) kupuje za nemalý obnos zpět.

Z dalších bodů jednání zmíním alespoň přípravu na přechod ve financování sociálních služeb z MPSV na kraj z důvodu novely zákona o sociálních službách účinné od 1. ledna příštího roku a vymezení hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí libereckého kraje na období 2014–2020, kdy hospodářsky slabé oblasti tvoří 42 % území kraje a žije v nich 19 % obyvatel, podprůměrné oblasti pak představují dokonce 64 % území kraje a dotýkají se 34 % obyvatel. Na Českolipsku se toto vymezení, které slouží pro plánování a umísťování případných investic s cílem snížit takovéto rozdíly, týká, s výjimkou České Lípy a obcí v jejím bezprostředním okolí (Stružnice, H. Libchava, Volfartice, Kozly, Kvítkov a Sosnová), v jednom nebo druhém stupni, celého území okresu, což lze bez dalších složitých propočtů a argumentací přičíst zejména výraznému propadu sklářské velkovýroby a ukončení těžby uranové rudy v uplynulých zhruba dvou desetiletích.

Nyní nastává v jednáních zastupitelstva kraje prázdninová přestávka, pokud se nestane nic nepředvídaného, tak se sejde až v srpnu a já proto přeji čtenářům i-novin hezké prázdniny či dovolenou …, no prostě krásné a pokud možno pohodové léto.

František Chot,
zastupitel kraje (KSČM)