V dubnu 2010 Josef Doškář vyhlásil na zasedání novoborského zastupitelstva pietní minutu ticha za 54 francouzských zajatců, kteří prý zahynuli na pochodu smrti (novy-bor.cz, zápis jednání 21.04.2010, str. 18).
Na historickém semináři v říjnu 2009 se ale o této události nikdo nezmínil. Až M. Svobodová v článku „Demonstrace před divadlem“ nedávno napsala: „Zároveň zahořelo 54 svící za mrtvé francouzské zajatce poslané ze zajateckého tábora bratří Rachmannů v dubnu 1945 na pochod smrti“ (Novoborský měsíčník 2011/04).
Četli jsme zmínky o pochodu smrti v internetových diskuzích na známé téma, ale jinde se o tom už píše jako o historické události: „Dva z popravených navíc provozovali ve své továrně zajatecký tábor, z něhož byl koncem války z jejich rozhodnutí vypraven pochod smrti: 54 francouzských zajatců kvůli nim už nikdy více nespatřilo své domovy a blízké“ (Nikola Čech na webu Nové antikapitalistické levice).
Protože je to jen další (zatím nedoložené!) obvinění zastřelených Němců z Boru, které má jako argument posloužit v kampani za odstranění pamětní desky, shromáždil jsem všechny dostupné zmínky o francouzských zajatcích, abychom mohli událost věcně posoudit.
1) Příspěvek dr. Vl. Jindry na semináři 2009, Sborník Bor 1945:
„Dovolte mi nyní obrátit pozornost na další fenomén druhé světové války, na zdejší barákové a zajatecké tábory ve městě. Jejich obyvatelé byli zaměstnáváni na válečné výrobě, která se soustředila v Rachmannově závodě... Jako první přicházeli francouzští zajatci z tzv. podivné války... Zpočátku byli pod dozorem, ale když se ukázalo, že jsou schopni pracovat pod vlastním velením, byl i ten zrušen. Francouzi pracovali především na veřejných stavbách, dokončili regulaci Sporky, vydláždili náměstí i další prostranství a byli nasazováni i na zemědělské práce. Jejich ubytovacím zařízením byl údajně domek v Arnultovicích.“
2) Svědectví pamětníka pana J., který v továrně také pracoval:
„V Boru jsem prožil celou válku i osvobození, v roce 1945 mi bylo 24 let. ... Zajatci, kteří během války pracovali u Rachmannů v továrně, měli zajištěné obědy jako ostatní zaměstnanci a zacházelo se s nimi slušně. Bydleli v barácích nad vodárnou v Arnultovicích, kde jsou dnes zahrádky. Vím o tom, že francouzští zajatci mohli chodit bez doprovodu s propustkou na vycházky, například až do Zákup, a bez problémů se sami zase vrátili.“
3) Seznam francouzských zajatců u fy Rachmann, dokument předal J. Doškář k semináři Bor 1945. Uvedeno je 15 jmen, vždy osobní číslo zajatce a tábor (IV C). Chybí datum i účel seznamu:
4) Tzv. dopis o trestání vězňů, dokument předal J. Doškář k semináři Bor 1945. Dopis Alberta Rachmanna starostovi města Haida z 22.12.1941:
V hlavičce uvedený majitel Wilhelm Rachmann na konci války už nežil, stejně jako jeho nejstarší syn. Majetek spoluvlastnili zbývající dva synové, kteří byli 2. června 1945 na náměstí zastřeleni. Překlad uvedený u dokumentu dodatečně korigovala A. Knechtel (tématem zprávy totiž není „trestání“, ale naopak „uvolnění dozoru“):
„Uvolnění dozoru u francouzských válečných zajatců. Na Vaše přání Vám k výše uvedenému nařízení sdělujeme. Všeobecně vykazovali Francouzi slušné chování. Určité těžké práce vykonávají neradi a (proto) je nutné pevné vedení. Ti Francouzi, kteří jsou nasazení ve výrobě nářadí, pracují bez výjimky dobře a pilně.“
5) Bubeníčková, Kubátová: Tábory utrpení a smrti (1969):
„Dva početně malé tábory pro francouzské zajatce byly v Boru u České Lípy. V restauraci Hradčany, Na rozhraní čp. 81, žilo od roku 1942 54 Francouzů. Koncem dubna 1945 je Němci odvezli neznámo kam. Druhý tábor byl zřízen na podzim roku 1942 v budově čp. 124 na Hlavní ulici. Bydlelo tu 35 francouzských zajatců. Také oni byli koncem dubna 1945, až na 8 osob, z města odveleni. Odešli do Mimoně a České Lípy. Zbývajících 8 zajatců zůstalo v táboře a koncem května nebo začátkem června odjeli do Francie.“
6) Zd. Radvanovský: Evakuace koncentračních a zajateckých táborů a pochody smrti přes území sudetské župy, zasvobodu.cz:
„Bezprostředně před postupující Rudou armádou Němci rozpustili také francouzské zajatecké tábory na Kadaňsku a sami uprchli. Z řady jiných táborů byli zajatci vyhnáni na pochod smrti neznámo kam. Např. francouzští zajatci z Boru u České Lípy nebo američtí zajatci z tábora v Horní Kamenici byli vyvedeni směrem na Děčín. Na pochod smrti se vydalo i na 500 ruských zajatců z tábora v Záluží u Mostu, kteří byli většinou pobiti oddíly SS v Chomutově. Velká část válečných zajatců uvězněných v táborech nebo na pochodu byla buď osvobozena spojeneckými armádami nebo se rozutekla... Většina zajatců byla za pomoci Mezinárodního červeného kříže, americké a sovětské armády repatriována. Repatriace probíhaly až do léta 1945, kdy byli zajatci ze sběrných repatriačních středisek nebo prostřednictvím francouzské a britské repatriační mise v Praze posíláni do svých domovů.“
7) T. Hradecký: Poválečné Děčínsko 1945-1948, cituji podle informace mgr. Smejkala:
V Děčíně bylo soustředěno během války přes sedm stovek francouzských zajatců, z nichž v různých dobách zemřelo celkem 12 osob a to většinou na následky pracovních úrazů. Žádný nebyl pohřben v masovém hrobě, což také dokazuje, že nezemřeli najednou. Na straně 72 stojí: „Dne 12. června 1945 bylo z Děčína transportováno větší množství zajatců francouzské národnosti... na náklady Francouzské republiky... speciálním vlakem, který byl přistaven na nádraží v Podmoklech o jedné hodině.“ Zpráva je uložena v okresním archivu v Děčíně. Jména nikdo neevidoval, protože na to nebyl čas ani síly. „Do Děčína se soustředili zajatí Francouzi z celého okresu.“ K nim se pravděpodobně připojili i Francouzi z Boru, protože byli navedeni do Děčína jako do místa, odkud se nejsnáze mohou dostat domů.
Až potud dosažitelné prameny. O souhrnný komentář jsem požádal mgr. Lad. Smejkala, historika Vlastivědného muzea v České Lípě:
„Mezi výroky proti pomníku zastřelených německých civilistů v Novém Boru byl uveden výbušný argument o tom, že bratři Rachmannovi jsou válečnými zločinci, protože mají na svědomí životy 54 francouzských zajatců. Osobně jsem slyšel tento výrok dvakrát, ale nebyl k němu podán žádný důkaz. Pokud by se to skutečně stalo, byla by to masová vražda, která v období druhé světové války na Českolipsku nemá obdoby.
V knize Tábory utrpení a smrti je zmínka o pracovních táborech v Novém Boru. Z poznámky, že koncem dubna 1945 Němci odvezli Francouze neznámo kam, ale nelze bez dalších důkazů odvozovat jejich zavraždění. Kniha vyšla v době, kdy byl problém ověřovat si data na Západě. Po válce se francouzští odbojáři zaměřili na vypátrání hrobů svých mrtvých a ostatky odvezli do vlasti. (Největší vražda Francouzů je například prokázána u obce Hradištko v souvislosti s ukrýváním tajných dokumentů ve stráních u Štěchovic.)
Zajatci pracující u bratří Rachmannů byli v pracovním poměru u firmy, která nebyla utajována, a měli jistou volnost pohybu po městě. Jejich ubytování nelze srovnávat s koncentračním táborem. Ke konci války se výroba hroutila a zajatecké tábory byly postupně rozpouštěny. Po Českolipsku se pohybovaly stovky zajatců a nuceně nasazených dělníků mnoha národností, kteří se vydávali vstříc osvobozeneckým armádám, aby se s jejich pomocí dostali domů. Je možné, že někdo z nich zahynul, ale z dosavadních výzkumů válečných hrobů nelze v našem teritoriu prokázat ani jediného Francouze. Nebyl vůbec žádný důvod, aby byli z Boru někam odvezeni a pobiti. Je také celkem vyloučeno, že by byli seřazeni a hnáni o hladu někam do neznáma. K tomu by byli potřební strážci a těch se u Rachmannů určitě nedostávalo. Strážní službu totiž vykonávali většinou starší lidé z Boru.
Případ nelze zatím uzavřít, ale žádné stopy po hromadné vraždě nalezeny nebyly, nevím o nich. Naopak, naše muzeum před dvěma lety navštívili dva potomci francouzského zajatce a vyptávali se na různé věci z Nového Boru. Tvrdili, že zde byly rodiny, které Francouzům pomáhaly a konkrétně se zmiňovali o jednom zahradníkovi, který jim dodával zeleninu. Bohužel neznali jeho jméno. Podle mého názoru si šiřitelé zprávy o pochodu smrti a údajné vraždě 54 Francouzů pohrávají se skutečným falšováním historie, proti kterému sami opakovaně vystupují.“To je tedy závěr odborníka.
V červnu 2009 se také u novoborského pana faráře zastavil asi 35-letý Francouz Yves Rochette s tím, že jeho děda Claude Lhermet pobýval v letech 1941-45 jako zajatec č. 37 v táboře Stalag IV C v Boru u Č. Lípy. Pracoval zde jako zahradník a po válce doma vyprávěl, že často chodil do zdejšího kostela. Proto se tam pan Rochette chtěl zajít podívat. Možná se podaří získat další svědectví o zajatcích, kteří se po válce vrátili domů.
Jan Tichý, Nový Bor
Komentáře
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
26. Duben 2011 - 18:45 | Kafka
A už ten kolovrátek pojede nanovo. Nicméně díky za další informace o historii našeho milého Českolipska.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
26. Duben 2011 - 19:07 | F. Chot
Pana Tichého osobně neznám, paní (?) A. Knechtel-ovou také ne. Ale přeložit "und ist eine straffe Führung nötig." jako "a (proto) je nutné pevné vedení."???
NahoruFuj, pane Tichý. Nelžete lidem do očí.
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
26. Duben 2011 - 20:07 | Fox von Zillergut
Haf! A jak by překládal pan Chot? Nám internetově zběhlým psům říká prostý slovník na www.seznam.cz k podstatnému jménu Führung m.j. vedení, řízení, k přídavnému jménu straff m.j. přísný, tvrdý, pevný a k nötig nutný, nezbytný, potřebný. Jistě je možné z neznalosti zaměnit straff a straf (trestný), případně primitivním způsobem zaměnit větné členy, přehlédnout malé písmeno a hned hovořit o trestu (slovník na Seznamu říká z těch nejpodobnějších slov "die Strafe"), ale jeden tak trochu předpokládá, že když už někdo leze ven s ošajslich informacemi z cizího jazyka, tak si na ně sjedná alespoň průměrně schopného překladatele a nefentazíruje o tom doma po nocích na základě vlastních nedokonalých znalostí daného jazyka. Vyji. Haf!
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
26. Duben 2011 - 21:27 | F. Chot
Hmmm,
Nahorumůžete mít pravdu, nechal jsem se unést. Panu Tichému se v takovém případě omluvím.
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
29. Duben 2011 - 9:07 | Josef Doškář
Dostupné prameny uvádí:
) Bubeníčková, Kubátová: Tábory utrpení a smrti (1969):
„Dva početně malé tábory pro francouzské zajatce byly v Boru u České Lípy. V restauraci Hradčany, Na rozhraní čp. 81, žilo od roku 1942 54 Francouzů. Koncem dubna 1945 je Němci odvezli neznámo kam.
6) Zd. Radvanovský: Evakuace koncentračních a zajateckých táborů a pochody smrti přes území sudetské župy, zasvobodu.cz:
„Bezprostředně před postupující Rudou armádou Němci rozpustili také francouzské zajatecké tábory na Kadaňsku a sami uprchli. Z řady jiných táborů byli zajatci vyhnáni na pochod smrti neznámo kam. Např. francouzští zajatci z Boru u České Lípy nebo američtí zajatci z tábora v Horní Kamenici byli vyvedeni směrem na Děčín.
Informace od Jana Tichého není podstatná a nesouvisí vůbec s Pomníkem nacistů a esesáků , který v Novém Boru podvodně prosadil Jan Tichý, když přes Mgr. Loveckou ubezpečil zastupitele, že zastřelení provinilci nebyli fašisté, že to může Mgr. Lovecká doložit dokumenty z archivů!
Zpět k francouzským zajatcům. V roce 1945 / v dubnu/ na pochod smrti bylo vydáno 54 francouzských zajatců. Nejvíce Francouzů tehdy zaměstnávali bratři Rachmannové. Čili na pochod smrti vyšli zřejmě Francouzové od Rachmannů. / Mimochodem Rachmannové jsou příbuzní Trägerů /Na pochod vyšli z tehdejší Haidy a domů nedorazili. Informace o těchto událostech našel J. Doškář. Považoval za nutné je zveřejnit. Opírá se o údaje z literatury. Zastáncům nacistů je to málo. Informace z literatury a Pochod smrti změnili / za přispění pana Smejkala/ na Údajný pochod smrti.
První komu to vadí je Jan Tichý! Jemu nevadí těch 54 francouzských zaujatců!
Jemu, ale hlavně vadí to, že by v tom mohli mít prsty bratři Rachmannové. On je musí mít čisté! Má je, jako hodné majitele, uvedeny ve své hře o psech a vlcích! Bratři Rachmannové byli váleční zločinci ! Byli váleční zločinci minimálně za to, že zavedli válečnou výrobu a zaměstnávali v otrockých podmínkách válečné zajatce. Podle výpovědi svědka RS, mladší Rachmann ubil k smrti dva sovětské zajatce. Jeden zajatec byl údajně vykastrován. V areálu továrny bří Rachmannů byli otrocky zaněstnavány i ruské děti! Němka E.Vogel byla za poskytnutí jídla a cigaret francouzskému zajatci, uvězněna na tři měsíce.
Bratři Rachmannové byli popraveni za držení zbraní na zabíjení lidí v době stanného práva!
Podle Jana Tichého byl pobyt v zajateckých táborech u bratří Rachmannů Hawai. Nejhorší podmínky v táboře měli sovětští zajatci, mezi kterými byly i děti!
Francouští zajatci z Boru odzbrojovali na Práchni německé vojáky / 8.a 9.květen 45/, a někteří byli v Boru ještě 2. června 45.
Pan Smejkal uvádí informace od T. Hradeckého / diplomová práce nevalné úrovně/, které nesoouvisí s odsunem 54 francouzských zajatců v dubnu 1945 z Haidy. Podle výše uvedených informací je zřejmé, že 54 francouzských zajatců absolvovalo Pochod smrti viz ) Bubeníčková, Kubátová: Tábory utrpení a smrti (1969) a Zd. Radvanovský: Evakuace koncentračních a zajateckých táborů a pochody smrti přes území sudetské župy, zasvobodu.cz.
Pro pořádek uvádím ještě uvádím domněnku /?/ pana Smejkala , která se netýká 54 francouzských zajatců z tehdejší Haidy. Neexistuje o tom žádný doklad ani dokument, ale časté známé tvrzení
pana Tichého pravděpodobně . V tomto článku se objevilo jako důkaz u pana Smejkala opět slovíčko pravděpodobně.
T. Hradecký: Poválečné Děčínsko 1945-1948, cituji podle informace mgr. Smejkala:
V Děčíně bylo soustředěno během války přes sedm stovek francouzských zajatců, z nichž v různých dobách zemřelo celkem 12 osob a to většinou na následky pracovních úrazů. Žádný nebyl pohřben v masovém hrobě, což také dokazuje, že nezemřeli najednou. Na straně 72 stojí: „Dne 12. června 1945 bylo z Děčína transportováno větší množství zajatců francouzské národnosti... na náklady Francouzské republiky... speciálním vlakem, který byl přistaven na nádraží v Podmoklech o jedné hodině.“ Zpráva je uložena v okresním archivu v Děčíně. Jména nikdo neevidoval, protože na to nebyl čas ani síly. „Do Děčína se soustředili zajatí Francouzi z celého okresu.“ K nim se pravděpodobně připojili i Francouzi z Boru, protože byli navedeni do Děčína jako do místa, odkud se nejsnáze mohou dostat domů.
Pro pořádek ještě uvádím , že duben 45, není červen 45 a v dubnu 45 běžela všude ( i v KT) na plné obrátky válečná výroba!!!!
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
27. Duben 2011 - 10:04 | Josef Doškář
Nerad nechávám něco náhodě. Začal jem se zajímat o knihu T. Hradeckého Poválečné Děčínsko 1945- 1948 , bylo mně sděleno, že je to studentský blábol,/ ať neztrácím čas/, který historikové neberou vážně! Sdělili mně to tři historikové.
NahoruTolik k závěrům pana Smejkala, kterého se velmi vážím. První moje velké zklamání, které jsem u něho zažil bylo, když jsem mu na semináři v Boru sděloval, že M.Wernerová u řezníka, před dosud žijícím svědkem, prohlásila" Čechům maso nedávejte, ty musíme vyhubit jako krysy!". Pan Smejkal na to zareagoval omluvně: "Třeba to tak nemyslela". A jeden pán co šel okolo k tomu dadal " třeba ten den měla menstruaci".
A už ten kolovrátek jede nanovo,
27. Duben 2011 - 15:44 | Jan Tichý
kolega Kafka to popsal přesně:
NahoruDobrá Zpráva opakuje hypotézu o zmizelých Francouzích, ale neuvádí ani jedno jméno.
Pan Chot znovu překládá dokument uložený na MěÚ, ačkoli kronikář dr. Jindra říká totéž – dozor byl zrušen, viz odstavec 1).
Zastupitel Vltavín použije oblíbené kombinace CtrlC-CtrlV a zopakuje odstavce, které si každý přečetl o kousek výš. Pak ty prameny pro jistotu zopakuje ještě jednou. Ačkoli demonstranti před divadlem zapalovali 54 svíček, informace o pochodu smrti prý „není podstatná a nesouvisí vůbec s pomníkem“. (Proto je o tom čtvrtý odstavec článku.) Dnes nějak přehlédl, že Hradecký cituje z dokumentu uloženého v děčínském archivu. Tři historiky pro jistotu nejmenuje.
Danys Pavel klade otázky, které jen mají odvést pozornost jinam. A udivuje originální terminologií (historické názorství, histerické pastorále).
Bumerang se zázračně proměnil v dámu, aby vygoogloval, co je v článku pod číslem 6).
A mohl bych podobně pokračovat...
Osvědčená (?) kolovrátková metoda. Ve zdejším Hydeparku se místo o identifikaci DNA povražděných z Dobronína píše o „největším válečném zločinci z Boru“ a probírá se můj morální profil. V ČLD se pod článkem o čestném občanství píše o tom, kdo vedle koho sedí, kdo je v seznamu a kdo do koho strčil před divadlem. Vesměs pěkné příklady, jak si někteří představují věcnou diskuzi nebo i fungování zastupitelské demokracie.
Tři pánové, víc jich není (Bumerang píše stejně jako Dobrá Zpráva) zatím nepředložili ani jediný dokument nebo přesvědčivé svědectví, kdy a proč byli Francouzi povražděni a kde jsou jejich hroby. Diskutovat s nimi nemá smysl, protože nijak nezpochybnili závěry mgr. Smejkala.
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
29. Duben 2011 - 7:22 | Josef Doškář
Kolovrátek rozjíždí podvodník a pravděpodobně i ichtyl Jan Tichý, který zejména potřebuje očistit válečné zločince Rachmanny! Držme se Boru!
1. Nikdo nikdy netvrdil,že francouzští vojáci neměli v Haidě volný pobyt! Tito zajatci měli volný pohyb a o sobotách a nedělích chodili po hospodách. Někteří zajatci pracovali i v zemědělství, v pekárně apod..
2. Někteří si užívali i sexu s opuštěnýmí německými ženami a určitě řada z nich na tuto dobu vzpomíná a je i možné, že toto období patří některým nejkrásnějším obdobím života. Na děčínsku bylo dokonce několik sňatků.
3.Přes veškerou idylku uvádím informace, které tuto idylku narušují:
Bubeníčková, Kubátová: Tábory utrpení a smrti (1969):
„Dva početně malé tábory pro francouzské zajatce byly v Boru u České Lípy. V restauraci Hradčany, Na rozhraní čp. 81, žilo od roku 1942 54 Francouzů. Koncem dubna 1945 je Němci odvezli neznámo kam.
Zd. Radvanovský: Evakuace koncentračních a zajateckých táborů a pochody smrti přes území sudetské župy, zasvobodu.cz:
„Bezprostředně před postupující Rudou armádou Němci rozpustili také francouzské zajatecké tábory na Kadaňsku a sami uprchli. Z řady jiných táborů byli zajatci vyhnáni na pochod smrti neznámo kam. Např. francouzští zajatci z Boru u České Lípy nebo američtí zajatci z tábora v Horní Kamenici byli vyvedeni směrem na Děčín.
4.Úvaha pana Smejkala, který se opírá o dílo Tomáše Hradeckéko / diplomová práce/ o kterém se tři historici vyjádřili / po překladu do slušné češtiny/ , je nepoužitelné.
5. Podle odborníka, který se zabývá touto problematikou nelze vyloučit, že tito Francouzi byli odvedeni na práci do koncentračních táborů v okolí České Kamenice ( nebo jinam).Koncentrační tábory byly organizačně zařazeny pod centrálním koncentrační táborem (dále KT) Flossenbürg / pod ním pracovalo cca 300 až 400 KT/. V našem okolí to byly např. KT Rabštejn, Jířetín a Líska, kde pracovali Američané a ti mají podle výše uvedených údajů, stejný osud jako francouzští zajatci. Výroba časovačů do bomb a torpéd se dělala ve více KT. Podle historiků, v té době, nacisté běžně doplňovali úbytky vězňů v KT zajatci! V této době tyfus kosil vězně a úbytek byl značný!
6.Takže 54 francouzských údajů zmizelo někde v dubnu 1945 a mají stejný osud jako Američané z Horní Kamenice.
7. Vraťme se zpátky k Rachmannům. Nedávno jsem navštívil historika pana Jindru a krátce jsme se dostali na posuzování chování bratří Rachmannů. Názor pana Jindry je ten, že oba Rachmannové byli váleční zločinci, kteří zavedli ve své továrně válečnou výrobu a v areálu závodu otrocky zaměstnávali sovětské zajatce včetně dětí! Ihned po válce měli být bratři zatčeni a postaven před soud!
8. Podle dnešní diskuze měli sovětští zajatci v Rachmanově továrně podmínky, které odpovídaly podmínkám v koncetračních táborech.
9. Veřejně vyzývám pana Smejkala, nebo pana Tichého, aby uvedli kde v Boru zazněla výbušná zpráva:
„Mezi výroky proti pomníku zastřelených německých civilistů v Novém Boru byl uveden výbušný argument o tom, že bratři Rachmannovi jsou válečnými zločinci, protože mají na svědomí životy 54 francouzských zajatců.
P.S. Strava v KT i zajateckých táborech byla odvozena podle rasistických teorií. Zhruba nejhůře na tom byli Rusové, pak Poláci atd. Přesto existuje několik případů trestání i francouzských zajatců za drobné krádeže potravin! Známé je 3 měsiční vězení některých Němců za poskytnutí potravin a cigaret
Nahorunapř. francouzským zajatcům!
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
27. Duben 2011 - 21:47 | Kafka
Koukám, že diskuse se nikam neposunula. A co třeba chvíli diskutovat o zločinech komunismu v Novém Boru? Anebo současných mafiích pohybujících se mezi skláři, o kradení zákazníků, podlézání rusky hovořícím nákupčím, ničení konkurence, odvádění daní mimo Bor a dalších metodách.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
27. Duben 2011 - 22:21 | Kafka
Moc nechápu, proč se do mě navážíte. Jen jsem namítl, že toto téma je dosti vyčerpané a pánové amatérští historikové by mohli napnout síly k jiným tématům, možná živějším a méně prozkoumaným. Skoro bych řekl, že vám mé sdělení nějak přiskříplo kuří oko.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
28. Duben 2011 - 15:40 | Kafka
Teprce, to je něco s prcáním? Vypadá to, že vaši rodiče udělali chybu, když si nenasadili včas kondom.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
28. Duben 2011 - 15:51 | Pták Kohák
S pravdou se diskutovat nedá!
NahoruTo je pěkný názor,takový z KiM Ir Sena ,neboť jenom jedna jest pravda,a to zásadně a jedině ta moje a kdo nesouhlasí, toho znectím, zadupu,zažaluji, zničím!! Vždyť JÁ,JEN JÁ MÁM PATENT NA PRAVDU! a HOŘÍM PRO NI! Dopustím se spousty lží ve jménu TÉ MÉ JEDINÉ PRAVDY VÍTĚZNÉ!!
A pokud byste ve svém boji za pravdu umdléval, určitě Vás ovane a síly dodá nějaké to histerické pastorále, jak píše velmi pěkně o nějakou stránku výše pan Danys,předseda spolku Boráci Borákům.
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
29. Duben 2011 - 7:10 | Hudec
Diskutovat o současných mafiích? To by nebylo příliš bezpečné. Zdejší hrdinové-řečníci urputně bojují hlavně proti minulým nebezpečím. Že by se nějak vyjádřili proti znepokojivě bujícímu neonacismu, toho se také není nutno bát.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
29. Duben 2011 - 9:37 | Pták Kohák
Diskutovat o současných ,zejména ruskojazyčných mafiích by fakt nebylo bezpečné. Stačí příklad ze zdejší diskuse.Kafka ťala do živého a pan PD se hned ozval, nečekal,až teprce, a okamžitě reagoval jako potrefená husa z hotelu P v N.Boru. A co třeba letitá ubytovna rusky hovořících překupníků skla u Vltavína jr., to ví celé město přece a my,kteří se věnujeme dekorování skla, tím více....
NahoruMimochodem- zmínka o kolovrátku je vzácnou sebekritikou Vltavínovou- pana JD ze Skalické ulice.
Jen tak dále! To Vám přeje
Pták Kohák
A ještě vzkaz pro pana JD- už kolikrát jsem Vám sdělil, že nejsem J.Tichý. Nyní jako starší latiník,absolvent klasického gymnasia napovídám.Oni ti latiníci totiž říkali-napíšu to raději teprce česky,že
Hloupému napověz, chytrému dolož!
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
1. Květen 2011 - 9:25 | Kafka
To je taky dobrý symptom - Já nejsme PD ... Škoda, že z dalšího textu není poznat, o co vám vlastně jde. Ubezpečuji vás, že nejsem nepříčetný. Vaše názory jsou mi dost šumák. Jen by mě zajímalo: to jste vy, co dostal před divadlem po hubě? Jestli ano, tak málo, málo, hochu.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
1. Květen 2011 - 17:47 | Josef Doškář
Když J.Tichému dojdou argumenty přestane diskutovat a nasadí do diskuze Ptáka Koháka. Abych Vám usnadnil diskuzi zeptejte se tam, kde je "dílo Tomáše Hradeckého uloženo". Oni Vám to povědí!
Nasazený latiník Kohák úmyslně maří diskuzi!
Proto argumenty ještě jednou!!!
Kolovrátek rozjíždí podvodník a pravděpodobně i ichtyl Jan Tichý, který zejména potřebuje očistit válečné zločince Rachmanny! Držme se Boru!
1. Nikdo nikdy netvrdil,že francouzští vojáci neměli v Haidě volný pobyt! Tito zajatci měli volný pohyb a o sobotách a nedělích chodili po hospodách. Někteří zajatci pracovali i v zemědělství, v pekárně apod..
2. Někteří si užívali i sexu s opuštěnýmí německými ženami a určitě řada z nich na tuto dobu vzpomíná a je i možné, že toto období patří některým nejkrásnějším obdobím života. Na děčínsku bylo dokonce několik sňatků.
3.Přes veškerou idylku uvádím informace, které tuto idylku narušují:
Bubeníčková, Kubátová: Tábory utrpení a smrti (1969):
„Dva početně malé tábory pro francouzské zajatce byly v Boru u České Lípy. V restauraci Hradčany, Na rozhraní čp. 81, žilo od roku 1942 54 Francouzů. Koncem dubna 1945 je Němci odvezli neznámo kam.
Zd. Radvanovský: Evakuace koncentračních a zajateckých táborů a pochody smrti přes území sudetské župy, zasvobodu.cz:
„Bezprostředně před postupující Rudou armádou Němci rozpustili také francouzské zajatecké tábory na Kadaňsku a sami uprchli. Z řady jiných táborů byli zajatci vyhnáni na pochod smrti neznámo kam. Např. francouzští zajatci z Boru u České Lípy nebo američtí zajatci z tábora v Horní Kamenici byli vyvedeni směrem na Děčín.
4.Úvaha pana Smejkala, který se opírá o dílo Tomáše Hradeckéko / diplomová práce/ o kterém se tři historici vyjádřili / po překladu do slušné češtiny/ , je nepoužitelné.
5. Podle odborníka, který se zabývá touto problematikou nelze vyloučit, že tito Francouzi byli odvedeni na práci do koncentračních táborů v okolí České Kamenice ( nebo jinam).Koncentrační tábory byly organizačně zařazeny pod centrálním koncentrační táborem (dále KT) Flossenbürg / pod ním pracovalo cca 300 až 400 KT/. V našem okolí to byly např. KT Rabštejn, Jířetín a Líska, kde pracovali Američané a ti mají podle výše uvedených údajů, stejný osud jako francouzští zajatci. Výroba časovačů do bomb a torpéd se dělala ve více KT. Podle historiků, v té době, nacisté běžně doplňovali úbytky vězňů v KT zajatci! V této době tyfus kosil vězně a úbytek byl značný!
6.Takže 54 francouzských údajů zmizelo někde v dubnu 1945 a mají stejný osud jako Američané z Horní Kamenice.
7. Vraťme se zpátky k Rachmannům. Nedávno jsem navštívil historika pana Jindru a krátce jsme se dostali na posuzování chování bratří Rachmannů. Názor pana Jindry je ten, že oba Rachmannové byli váleční zločinci, kteří zavedli ve své továrně válečnou výrobu a v areálu závodu otrocky zaměstnávali sovětské zajatce včetně dětí! Ihned po válce měli být bratři zatčeni a postaven před soud!
8. Podle dnešní diskuze měli sovětští zajatci v Rachmanově továrně podmínky, které odpovídaly podmínkám v koncetračních táborech.
9. Veřejně vyzývám pana Smejkala, nebo pana Tichého, aby uvedli kde v Boru zazněla výbušná zpráva:
„Mezi výroky proti pomníku zastřelených německých civilistů v Novém Boru byl uveden výbušný argument o tom, že bratři Rachmannovi jsou válečnými zločinci, protože mají na svědomí životy 54 francouzských zajatců.
P.S. Strava v KT i zajateckých táborech byla odvozena podle rasistických teorií. Zhruba nejhůře na tom byli Rusové, pak Poláci atd. Přesto existuje několik případů trestání i francouzských zajatců za drobné krádeže potravin! Známé je 3 měsiční vězení některých Němců za poskytnutí potravin a cigaret
Nahorunapř. francouzským zajatcům!
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
11. Květen 2011 - 9:52 | hillbill
S panem Sukou se zřejmě nikomu ze zdejších lhářů diskutovat nechce.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
11. Květen 2011 - 9:59 | F. Chot
Jen na okraj - p. Suka vložil svůj příspěvek před cca 15 min.
NahoruNavíc obsahuje hodně údajů - kdo by chtěl reagovat věcně, měl by si informace nejprve ověřit a až pak něco psát.
Takže asi tak.
Re: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
11. Květen 2011 - 10:38 | hillbill
Pan Suka přiložil svůj příspěvek už před týdnem, teď tam zřejmě jen udělal nějakou opravu. Četl jsem ho již dříve, ale nevím, který to bylo den. Po každé opravě naskočí nové datum.
NahoruRe: Pochod smrti 54 francouzských zajatců?
11. Květen 2011 - 10:39 | hillbill
Takže asi tak.
Nahoru