Lucie Redlová je písničkářka z Valašského Meziříčí. Tvoří písně na texty zejména tří spolupracujících autorů a kamarádů. Hraje na kytaru a mandolínu a v poslední době používá pro zpestření v některých písních i loop-station, tzv. smyčkovač. Vystupuje sólo nebo s kapelou Garde, která s ní nahrála i její druhé album Křižovatky z roku 2012. Během letošního podzimu odehraje jedenáct koncertů po celé republice.
Českolipský posluchač jistě ocenění zmínku, že jako jediná účinkující byla na všech čtyřech ročnících českolipsko-eibenthálského Festivalu Banát. I o tom jsme si v našem rozhovoru povídali.
Máš na svém kontě dvě studiové desky. Jak bys je s odstupem šesti, resp. tří let zhodnotila? Poslechneš si je někdy?
U té první bych už teď udělala pár věcí jinak. U druhé, kterou jsme točili s kapelou u Ondry Ježka v Praze, bych neměnila skoro nic. Občas si je poslechnu, například když mám koncert po delší době a potřebuji si připomenout texty, dostat se do toho. (smích)
Jak to vypadá s novou deskou? Cítíš potřebu, nebo nikam nespěcháš?
Dlouho jsem nikam nespěchala a teď již začínám cítit potřebu. Uzrál mi v hlavě takový koncept, sbírám materiál, pár nových věcí už je hotových. Je fakt, že od poslední desky je to tři a půl roku a to už by novou desku vážně chtělo.
Hudbu si skládáš sama, texty jsou nejen tvé. Žádáš o texty na zakázku, nebo ti je vždy někdo nabídne?
Dříve to bylo víceméně tak, že mi Radka Rubilina (roz. Bzonková) „podstrčila“ texty, které psala pro mě a o mně a ty jsem zhudebňovala. Málokdy mě nějaké téma pálilo tak moc, abych si o text vyloženě řekla. S Ladou Šimíčkovou a Jakubem Horákem (člen kapely Zhasni z Nového Boru), textaři, se kterými jsem se seznámila díky Textové dílně Slávka Janouška, to bylo podobné – prostě mi poslali něco, o čem si mysleli, že by mi mohlo pasovat – a většinou měli pravdu. Teď na třetí desce to bude trochu jinak, texty budou od více lidí, ale nerada bych zatím ten koncept prozrazovala.
Máš doprovodnou kapelu, ale vystupuješ i sólo. Která poloha ti v současné chvíli nejvíc vyhovuje?
Popravdě se mi teď nejlíp hraje samotné. Přes léto jsem odehrála sety i na větších festivalech jako byl Festival V ulicích nebo Valašský špalíček a jejich úspěch mě přesvědčil o tom, že si teď takto vystačím, že to prostě utáhnu. Samozřejmě je v tom i nějaké ekonomické uvažování – sama dojedu i do Plzně vlakem za pár stovek, kdežto s kapelou a bicími už jen na cesťáku lítají tisícovky.
Takže sólo vystupování je prioritní?
Sama a zároveň ve společnosti úžasných žen – Beaty Bocek a Jitky Šuranské, se kterými tvoříme takové volné trio MDŽ – Muzikantky, dámy, ženy. V rámci koncertu hrajeme každá svůj samostatný set, ale také se navzájem různě prolínáme, hostujeme si a vše vyvrcholí grandiózním finále. (smích) Je to pestré, máme dohromady hodně nástrojů a popravdě mě až mrzí, že hrajeme jen velmi příležitostně a vzácně. Z toho, co jsem dělala, cítím, že to má největší „koule“ a ohlas.
Tvá doprovodná kapela Garde je tedy odložena?
Na to se mě ptá hodně lidí. Je fakt, že za poslední dva roky jsme měli dva koncerty, ale oficiálně jsem tu kapelu ještě nerozpustila. Když přijde nabídka, která se neodmítá, například živé hraní napůl s Mňágou a Žďorp v Tečce páteční noci, tak si rádi zahrajeme! Já jsem teď bydlela v Brně, tak i z toho důvodu jsme nehráli – není už v mých silách jezdit pravidelně na zkoušky do jiného města.
Vypadá to, že máš podzim plný koncertů. Jak jsi spokojená?
Velmi. A víš proč? Protože většinu těch koncertů jsem nemusela aktivně zařizovat. Já jsem před nějakým časem záměrně trochu zvolnila a přestala jsem si shánět koncerty, což dělám cca od roku 2009. A po jistém útlumu se to teď samo zvedá, pořadatelé píší a volají, je to velmi příjemné! A jasně – když už jedu hrát do Turnova, tak popřemýšlím, kde by se dalo hrát v okolí, a nějaký další koncert si domluvím. Touto taktikou se mi „samo“ nasbíralo na listopad osm koncertů a to je na to, že mám i „normální“ práci, docela dost!
Musíme se zmínit o tvém účinkování na dvou zásadních evropských festivalech – maďarském Szigetu a Festivalu Banát. Dají se tyto dva festivaly srovnávat?
Uff, doufám, že se Festival Banát do rozměru Szigetu nikdy nenafoukne! Já se tím úplně netajím, že se mi v Budapešti moc nelíbilo. Neříkám, že je to špatný festival, to vůbec, je skvěle zorganizovaný a program je vskutku nabitý a koncerty Robbieho Willamse, Asafa Avidana či Florence and the Machine jsem si opravdu užila. Ale byl na mě už zkrátka moc velký a mezi tou juchající vydesignovanou mládeží jsem se moc necítila. To Banát je přesný opak. S kýmkoli se můžeš začít bavit, protože jsi se všemi tak nějak na stejné vlně. Program je skvělý, hraje tam výkvět české alternativní scény a ještě můžeš mít dobrý pocit, že svou přítomností podporuješ místní komunitu. Ne, já mám opravdu jasno, kam příští rok pojedu a kam ne. (smích)
V České Lípě s tebou vystoupí David Stypka. Co bys k němu řekla?
David je písničkář z Frýdku-Místku. Před rokem a půl vydal album Čaruj a to mi totálně učarovalo. Opravdu si myslím, že to je jedna z nejlepších folk-rockových desek, co se tady urodila za poslední roky! České texty, které si David píše sám, charismatický hlas a projev – jsem ráda, že jsme se s Davidem seznámili, skamarádili a také si, jak to už u muzikantů bývá, spolu zahráli. Jednak mi pomohl s předělávkou Mišíka na kompilaci, kterou letos vydali Indies (Bazarem proměn: A Tribute to Vladimír Mišík; pozn. red.), druhak jsme si jen tak pro radost nahráli mou oblíbenou titulní píseň Čaruj a teď se těším na pět společných koncertů, které spolu v listopadu odehrajeme. A pozor, David bude hrát se svou kapelou Bandjeez, kterou tvoří samí výborní muzikanti, a vzhledem k tomu, že právě natáčejí album, jim to teď strašně šlape. Děláme to trochu jak v tom MDŽ, každý si zahraje svoje a pak si navzájem zahostujeme v našich písních.
S Českou Lípou jsi již do kontaktu přišla. Jaký je tvůj vztah k tomuto městu?
Já jsem byla v Lípě jenom jednou! A bylo to super! Těším se, že třeba přijedeme z Kdanic, kde budeme spát po koncertě v Turnově, o něco dřív a nějaký kamarád nám udělá prohlídku města? (smích)
Lucie Redlová, David Stypka & Bandjeez, 28. 11., 19:00, klub Progres, 100 Kč