Hokkaidó – taková velká vesnice, kde lišky dávají dobrou noc

S Monikou a Jiřím Vackovými, kteří na kolech cestují po různých koutech zeměkoule, jste se již měli možnost na i-novinách seznámit. Momentálně jsou na cestě, která začíná na severu Japonska na ostrově Hokkaidó a v září se zakončí v Jižní Koreji.

Monika a Jiří splnili svůj slib a posílají čtenářům svůj první pozdrav z Hokkaidó. Odtud se před několika dny přeplavili na největší japonský ostrov Honšú, o kterém budou vyprávět v příštím pozdravu. Zde jsou jejich dojmy a fotografie z první části cesty:

Naše aktuální cykloputování po Japonsku jsme začali na nejsevernějším ostrově Hokkaidó. Ze sapporského letiště Chitose jsme vyjeli na okružní jízdu ostrovem. Nabrali jsme směr severovýchod. Proplétali jsme se mezi políčky kukuřice a brambor a po pár kilometrech jsme si potvrdili, že Japonsko bude určitě na kopce hodně bohaté. Už první dny jsme přejeli tolik mostů a projeli spoustou tunelů, že ani nemělo cenu je počítat. Další nemilé zjištění bylo, že stále pokračuje období dešťů, což znamená, že je poměrně teplo, ale neměli jsme jediný den sucho. Naštěstí máme osvědčené nepromokavé brašny a velký stan i s garáží na kola.

Kolem jezer Akan a nejznámějšího, ale většinou v mlze zahaleného, jezera Mashu jsme dojeli až k chladnému Ochotskému moři a takovým velkým okruhem jsme se i po několika cyklostezkách, na které jsme tu nečekaně narazili, vrátili zpět do Sappora.

Sapporo je poměrně nové město, páté největší v Japonsku. V roce 1972 se tu konaly Zimní olympijské hry a hlavně je to město piva. Nachází se tu nejstarší a jeden z největších pivovarů v zemi. Ten jsme také navštívili, k naší smůle probíhala zrovna údržba plnící linky, ale alespoň jsme tu mohli ochutnat několik vzorků piva. Ze Sappora jsme nadobro nabrali směr jih.

Podél Pacifiku jsme jeli až do města Hakodate, odkud jsou dva způsoby přesunu na hlavní a největší japonský ostrov Honšú. Ten dražší je vlakem podmořským tunelem, levnější varianta je trajekt, který jsme použili i my.

Hokkaidó je asi nejméně osídlený a nejzelenější japonský ostrov. Nachází se tu tři největší japonské Národní parky, na ostrově žije okolo dvou tisíc medvědů hnědých a všude pobíhá plno lišek. Sami jsme na vlastní oči tolik lišek v životě neviděli. Na celém ostrově je též velká geotermální aktivita a na mnoha místech vyvěrají termální prameny. Několik málo pramenů je volně přístupných, jinak je voda svedena do lázní, kde jsou většinou oddělené bazénky pro muže a ženy. Japonci tyto lázně nazývají Onsen.

Japonsko je obecně velice bezpečná země, ale obzvláště pro člověka z východní Evropy poměrně drahá. Zejména ubytování a doprava představují vysoké výdaje, a proto je „cyklokempování“ asi nejideálnější způsob, jak Japonsko poznat a pobýt tu trochu déle. Japonská kuchyně je velice pestrá a i člověk s omezeným rozpočtem, jako máme my, si tu najde za rozumný peníz velice dobré jídlo. Poměrně levné jsou tu produkty moře. Japonci milují ryby, mušle, kraby, chobotnice, všelijaké řasy a další pro nás často neznámé speciality. Velice oblíbené je samozřejmě sushi, na které narazíte téměř na každém rohu. Za to ovoce a zelenina je tu velmi drahá.

Z Japonska Monika a Jirka Vackovi