Na jaře před pětatřiceti lety jsem šel s kamarády na dlouho očekávaný koncert. Vrcholné hardrockové představení v českolipském Jiráskově divadle jako oslava mých 20. narozenin. Jiří Schelinger a jeho ZEMĚTŘESENÍ. Očekával nás však nápis „Z technických důvodů se nekoná“.
Co se vlastně stalo?
V roce 1981 už byl Jiří Schelinger populárním zpěvákem. Dostal pozvání na natáčení písně „Což takhle dát si špenát“ do bratislavské televize, ovšem bez kapely. Podle bratra Milana byl den před odjezdem v dobré psychické pohodě. Odjel sám svojí Cortinou, na duben bylo tehdy velmi teplé počasí. 11. dubna odpoledne se ubytoval v Interhotelu Děvín, pokoj 309. Druhý den proběhlo natáčení ve studiu Mlýnská dolina, kde zpíval i slovensky. Prý tam byla výborná atmosféra. Na večeři zašel do známé vinárny U Františkánů, kde se scházeli hlavně muzikanti. Při návratu se před půlnocí potkal před Carltonem s fanynkou a jejím přítelem, cestou se k nim přidali další dva neznámí muži. Došlo k hecování a celá pětice došla ke starému mostu přes Dunaj. Schelinger byl podle fanynky uvolněný a vysmátý. Pár sklínek vína a marihuana vykonali své. Muž, který hádku vyprovokoval, se zul, svlékl a skočil z mostu do řeky (byl nalezen zhruba po třech hodinách, jak se drží bójky). Jiří Schelinger dal fanynce tašku s osobními doklady a oblečený skočil také. Za průkopníkem českého hardrocku a jedním z nejvýraznějších zpěváků té doby se zavřela voda. Jeho smrt nebyla nikdy zcela objasněna a je opředena řadou záhad.
Mrtvola utonulého neznámého muže byla nalezena za tři týdny nedaleko Šamorína u malé osady Bodíky, v místě, kde Dunaj vytváří slepé rameno. Tělo bylo dodáno 7. května k soudní pitvě, ta konstatovala smrt udušením z důvodu utopení, identifikace neznámého muže byla provedena pouze podle zubařské karty. Pitva nepotvrdila ani nevyloučila drogy a alkohol. Totožnost těla nebyla nikdy určena žádným rodinným příslušníkem ani blízkým člověkem. Pracovníci tehdejší Veřejné bezpečnosti údajně neprojevili žádnou snahu zjistit totožnost všech mužů, kteří v tu dobu na bratislavském mostě byli. Kamarádi spekulují, že to celé mohlo být prací Státní bezpečnosti. Žádné oficiální informace tehdy nebyly, média mlčela, vznikaly fámy, rodily se legendy. Ano, Jiří Schelinger se stal legendou českého bigbítu. Jedinečný chraplavý hlas byl darem z nebes, v muzikantského profesionála se vypracoval. Je považován za nejlepšího českého hardrockového zpěváka.
Parta jeho českolipských fanoušků v čele s Pavlem Kulíkem pořádá již popáté v sobotu 9. dubna pietní vzpomínku. Sraz ve 14 hodin v salonku hotelu Merkur, v 15 hodin přesun k lávce přes Ploučnici, kde budou položeny květiny a zapáleny svíčky.