Jako zastupitel mám právo i povinnost číst neveřejné zápisy z rady města. Některé body programu minulých schůzí a jejich nestandardní řešení musím ale veřejnosti odhalit.
Začneme pomalu. Na svém 31. jednání dne 4. 1. 2016 si radní aktualizovali Směrnici pro poskytování darů a individuálních dotací. Než se dostanu ke změnám, které odhlasovali, je nutné vysvětlit, že rada města má svůj fond, ze kterého podle svého uvážení rozděluje individuální dotace nebo dává peněžité dary fyzických nebo právnickým osobám, které si požádali. Žadatel může obdržet individuální dotaci až 50 tisíc korun nebo dar až 20 tisíc korun, pokud se 4 ze 7 radních a stálý host z KSČM František Chot (předseda kontrolního výboru – ale člen koalice, nikoli opozice, tedy korel zahradníkem) tak rozhodnou. V minulém roce bylo rozpočtováno ve Fondu rady města 500 tisíc, v průběhu roku dokonce dosahoval jeho stav přes 800 tisíc, protože se do ně přelily peníze, které zbyly z dotačních programů. Např. ve školském výboru zbyla částka více než 200 tisíc, můj návrh na ušetření peněz však neprošel přes předsedkyni Evu Vlastníkovou (ČSSD) a radost z toho měla právě předsedkyně rady města, starostka Romana Žatecká (ČSSD). Osobně nejsem zastánce utrácení peněz za každou cenu, zvlášť veřejných, ale v tom se právě s ČSSD rozcházíme. I když, abych jim nekřivdil… existují zápisy ze zastupitelstva města, z dob, kdy ČSSD křičela v opozici a šetřivá byla. Tenkrát zastupitelka Romana Žatecká starostce Haně Moudré navrhovala do rozpočtu, aby Fond rady města obsahoval pouze padesát tisíc korun. Rychle na to zapomněla. Do rozpočtu 2016 totiž sama navrhla částku 400 tisíc a k tomu všemu převod zbytku nerozděleného z roku předchozího, dalších 470 tisíc. Tento rok tak začíná rozdávání dárečků s limitem skoro 900 tisíc. Velká je ale změna Směrnice, podle které může rada dotaci přidělit. V důvodové zprávě ji starostka obhajuje slovy „z důvodů praktických zkušeností“. Tedy z důvodu praktických zkušeností nově existuje možnost poskytnout dar bez předchozího předložení žádosti a nově existuje možnost udělit dotaci i na účel totožný s účelem v některém dotačním programu. Ve zkratce – žádná žádost, žádné doporučení výborem města, žádné omezení, žádná kontrola. Opravdu je tak obtížné vyplnit jeden papír, napsat jednu žádost? A pokud je to tak těžké, co brání radě města vyplnit ten papír za žadatelem, kterému chtějí dar dát? Důvod asi bude jiný. Peníze je potřeba utratit a to rychleji než minulý rok, aby zbytečně nezbývaly. Prostě projíst. I doslova. Není totiž bez zajímavosti, že např. dar 20 tisíc korun dala rada města na občerstvení na jednání podnikatelů konaných ve Ville Hrdlička, jistě uhádnete, který místní podnikatel dýchánky pořádá. Od teď už ani žádat nemusí, radní svačinku přinesou rovnou. Radši už ani nezmiňuji, že na reprezentaci, pohoštění a upomínkové předměty má vedení v rozpočtu k dispozici dalších 520 tisíc. Opravdu chceme, aby se takto hospodařilo s veřejnými penězi?
Další bod, který mě zaujal a opravdu rozčílil, měla rada města na programu mimořádného zasedání dne 17. 12. 2015. Proč se radní museli sejít ještě takhle narychlo před Vánoci, to pochopíte záhy. Materiál nesl název „Zadávací podmínky pro veřejnou zakázku projektová příprava stavby venkovní bazén u Sportareálu“. Neznám příliš lidí, kteří by nevěděli, že vedení města chystá venkovní bazén. Neznám ale také příliš lidí, kteří by věděli, kdo bazén vlastně připravuje a rozhoduje o tom, jak bude vypadat. Vedení vše velmi tají, zastupitelé se o stavbě bazénu dozvěděli vlastně až na zasedání ZM v září, kde už bylo rozhodnuto o místě stavby a ani jeden z radních a předseda výboru pro rozvoj města a památky Jan Rubický na můj dotaz neznal odpověď, o kterých jiných dalších lokalitách přemýšleli – pouze věděl jejich počet, ale všech šest lokalit konkrétně určit neuměl. Docela trapas si myslím. Další a podle mě nejzásadnější utajovaná skutečnost byla právě chystaná projektová příprava. Vedení zcela záměrně zveřejnilo soutěž 22. 12. 2015 s termínem konce 7. 1. 2016. Ukažte mi nějakého architekta, který stihne připravit celý projekt za 15 dní – navíc přes vánoční svátky. Ačkoli s bazénem v daném místě nesouhlasím, při hlasování zastupitelstva města byli odpůrci demokraticky (rozuměj s podporou KSČM) KSČM) přehlasováni a to je potřeba respektovat. Nemůžu se ale smířit tím, že nevznikla nějaká veřejná soutěž českolipských architektů, kteří tady žijí, kteří město znají, ale město oslovuje (ano, samo oslovuje) čtyři firmy mimo liberecký kraj (3x Praha, 1x Pardubice). Neumím si představit větší podraz na Českou Lípu, než je vypsání zakázky za 1,9 miliónu (těsně pod hranicí dvou miliónů, aby se vyhnuli zakázce velkého rozsahu a tím i veřejnému výběrovému řízení) dva dny před Vánoci a větší podraz na Českolipáky, kteří o podobě bazénu sami rozhodnout nemůžou. O tom bazénu, na který podle starostky čekají už 20 let. Veřejně prohlašuji, že udělám maximum vedoucí k zrušení takhle připravovaného projektu stavby a podám podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pokud rada města toto usnesení nezruší.
Třetím pro mě zajímavých bodem, kterým se rada města zabývala dne 7. 12. 2015, byla věc s názvem „Zveřejnění dohody o mimosoudním vyrovnání s panem Šiktancem a přijetí pravidel chování města při neoprávněné kritice“. Správně nechápete, proč jsou tyto dva body spojeny. Ani já to nechápal. Zprvu. Materiál obsahuje vymezení pojmů jako politika, vysvětluje co je oprávněná a neoprávněná kritika a dále je v něm návod, jak se má úřad chovat při kritice od politiků, jak politici při kritice od politiků i jiných osob a tak podobně. Chybí už jen instruktážní video. Prostě Kocourkov. Nesmím zapomenout na doporučení, že cituji „vzhledem k tomu, že nesmyslné výroky či neoprávněná kritika je činěna ve většině případů na sociálních sítí, je vhodné tyto útoky monitorovat a podávat zprávu vedení“. Tak proto má tiskové oddělení nyní 2x více zaměstnanců než za minulého vedení – hlídají Facebook, zda se o vedení zle nepíše (potom nechápu, proč mi starostka v mailech tvrdí, že sociální sítě nesledují, stejně tak to psala i v Městských novinách – no lež má ale krátké nohy). Materiál byl však přerušen, asi to nakonec pochopili i radní, že je to nesmysl. Důsledkem toho ale bohužel bylo i odložení zveřejnění mimosoudní dohody s velitelem stínové městské policie (velí jednotce o počtu nula) Karlem Šiktancem, na kterou podle zápisu ani nedošla řeč a po které pozice už rok volá. Navíc se rada města k tomuto bodu na dalších dvou jednáních nevrátila a celá věc asi podle nich nějak tak zapadla. Musím však zmínit další důležitou věc. Starostce města nic nebrání v tom tajnou dohodu okamžitě zveřejnit. Souhlas se zveřejněním dostala od Karla Šiktance už 26. 5. 2015 a ze zastupitelů, kteří po zveřejnění volají, dělá jenom blázny. Takhle si nejvyšší autoritu města nepředstavuji.
Předkládám zde tři důvody, proč by podle mě měla starostka města buď zapřemýšlet o novoročních předsevzetích a svém chování, nebo ještě lépe – svůj úřad rovnou opustit.
Na závěr ještě trochu o dřevěných stáncích na náměstí a vánočním programu. Rada města dne 17. 12.2015 rozhodla o zrušení sazebníku služeb pro stánkový prodej ke dni 9. 12. 2015, tedy zpětně. Stánky byly nakonec zdarma a to včetně energií. A přesto se všechny nepodařilo obsadit. A přesto si vedení prosadilo nákup dalších 35. Celkem jich tedy bude 50, Jeden vyjde na 40 tisíc. Dalším zajímavým údajem bude určitě celkový účet za hosty typu Marka Ztraceného. Ale o tom až příště.
Zdeněk Ježák, zastupitel města Česká Lípa ( ANO 2011)