Uveřejňujeme otevřený dopis Dity Vohlídalové místostarostovi Tomáši Vlčkovi a následnou reakci místostarosty Tomáše Vlčka.
otevřený dopis:
Připomenutí pro pana místostarostu Tomáše Vlčka,
V článku z července 2014 „Stát umožnil nejkratší mateřskou…..“ se zmiňuješ, že v České Lípě nemáme zařízení pro děti jesličkového typu. Dovol, abych ti připomněla, že takové zařízení tady existuje již 16 měsíců a to Dětské centrum Delfínek, ve kterém jsme se postarali o děti i tobě. Již před rokem jsem ti sdělovala, že takové zařízení v České Lípě chybí a žádala tě v rámci MěÚ o podporu – bezvýsledně. Jak dobře víš DCD funguje jako miniškolka, jesličky a klub.
Na jednání výboru pro výchovu a vzdělávání dne 2. 9. 2014, kde jsem představila aktivity našeho centra a žádala výbor o finanční podporu z fondu rady města – také bezvýsledně, mi bylo sděleno, že tyto aktivity vyzdvihuješ, že si navštívil i jesle v Turnově, že usiluješ, aby takové zařízení bylo v České Lípě. Sbíráš zásluhy? Tak se ptám: Proč ses nepřišel podívat do našich jesliček? Měl by si to blíž. Chceš si postavit kariéru na mém nápadu a více se zviditelnit před volbami?
Srdečně zdravím všechny rozumně uvažující občany v našem městě
Dita Vohlídalová
reakce na otevřený dopis:
Vážená paní Vohlídalová,
dlouho jsem přemýšlel, zda vůbec má smysl reagovat na Váš otevřený dopis, neboť má zkušenost velí, že tyto druhy zpráv vždy více vypovídají o pisateli než adresátovi, a také dobře vím, že před volbami mají i jiný smysl a význam, než tvrdí. Mírná většina z oslovených přátel se však shodla, že zareagovat přeci jen mám.
Hned na úvod si vyjasněme jednu věc. Ne, jesle jste skutečně nevymyslela. Ne, skutečně v České Lípě není Vaše zařízení jediné, které se zabývá dětmi mladšími tří let, je zde např. Medvídek či Pumpkin. To jsou holá fakta. Horší je to asi s mou pamětí, např. očividně zapomínám, s kým si tykám a s kým vykám.
Nyní již samá pozitiva a jistoty.
Děkuji Vám, že jste mi pomohla propagovat téma jeslí. Ovšemže jsem jimi myslil koncept klasických městských jeslí, s odborným a kvalifikovaným personálem pedagogickým i zdravotnickým, čili v té podobě, v jaké o ně mají zájem maminky při zápisech do mateřských školek. Myslím si, že by měly sledovat především rozměr sociální a pomáhat skutečně tam, kde je to třeba, např., v případě maminek samoživitelek či tatínků samoživitelů, kteří nutně potřebují nastoupit do zaměstnání, si nemohou dovolit platit částky kolem 4 tisíc, ba ani polovinu.
Děkuji Vám, že jste mi dovolila zažít ten vzácný příjemný pocit, kdy se Vás někdo, koho vůbec neznáte, zastane v kyberprostoru, kdy cítíte, že rozumí tomu, co jim sdělujete a proč jim to sdělujete.
Co se týče Vaší žádosti o příspěvek z fondu rady města, tu řádně projednal výbor pro výchovu a vzdělávání a teprve na další radě, tj. 24. září, ji rada bude schvalovat. Předkladatelem tohoto materiálu budu já a již jsem připravil kladné usnesení a budu logicky hlasovat pro schválení, neboť jde o děti, a „děti jsou naším skutečným štěstím, jejich prostřednictvím se člověk stává věčným.“ Myslím, že pokud má člověk ambice stát se starostou, musí nutně umět rozlišovat rovinu věcnou a osobní, jakkoliv mohu nad teatrálním způsobem, jímž se nepřímo domáháte příspěvku z veřejných prostředků, krčit rameny a zdvihat obočí.
Přeji Vám vše dobré, hodně štěstí a slunce v duši.
P.S.: Je už to takový zlozvyk učitelů, že často a rádi radí. Nejsem výjimkou. Pokud chcete uspět v podnikání, měla byste si vážit zákazníků, i těch bývalých, aby se rádi vraceli. Pokud chcete uspět v podnikání tak delikátním, jako je hlídání malých dětí, měla by být DISKRÉTNOST a úcta k osobním údajů alfou a omegou.
V úctě T. Vlček