Pojďme se společně zamyslet nad tím, jak se dá pracovat a pokaždé mít z odvedené práce dobrý pocit. Jak dostat zpětnou vazbu za každý drobný úkon, který v rámci své práce uděláme. Jak příjemně se můžeme cítit každý den, když se ohlédneme za tím, co jsme udělali, a uvědomíme si, že naše práce má skutečně hlubší smysl.
Každý jedinec, zodpovědný k sobě, ke své rodině, chodí do práce. Hlavní motiv, který nás nutí pracovat, jsou ve většině případů peníze. Řada z nás pracuje od nevidím do nevidím, od výplaty k výplatě a vše tak nějak běží stále ve stejných kolejích. Peníze se objeví a zase zmizí, mimořádná finanční odměna za nějaký úspěch je mnohdy utracena ještě dřív, než se nám objeví na účtu, a my všichni jsme součástí každodenního shonu pracujícího člověka. Málokdo má to štěstí a vnitřní sílu živit se právě tím, co ho baví. Je to skvělé a každý, komu se to daří, je skutečně šťastný. Většinou však pracujeme jen kvůli financím. Scénář je jasný a denně se opakující: domácnost, děti, práce, která mě nebaví a nic mi kromě peněz a případně fajn kolegů nedává, pak opět domácnost, děti. Prací trávíme zhruba polovinu času, co nespíme. Zamysleme se nad tím, zda je správně, že tak velkou část života děláme něco, co nám nic krom peněz nepřináší a často nám to spíše ubližuje. Děláme práci, která nám bere chuť do dalších aktivit a energeticky nás vysává. Jak pak můžeme být schopni užívat si zbylou část aktivního dne s chutí a elánem? Jak můžeme být ve vnitřní pohodě, která je prokazatelně důležitá i pro fyzické zdraví? Neměla by nám i práce přinášet příjemné pocity, včetně pocitu důležitosti?
Možná některé z vás právě teď napadlo, že se jedná o nábor do nového skvělého projektu typu "letadlo". Nepřestávejte číst, nestrachujte se, není tomu tak. Rád bych vám to teď trochu přiblížil na základě své osobní zkušenosti. Řadu let jsem se zabýval prací s čísly a penězi. Před čtyřmi roky jsem začal spolupracovat s jedním zařízením sociálních služeb, které poskytuje pobytovou službu s nepřetržitou péčí pro osoby, které se ocitly v nepříznivé sociálně-zdravotní situaci a nemohou se o sebe již postarat v domácím prostředí. Jak jsem se postupně zapojoval, měl jsem stále silnější pocit, že nedělám dost, že bych mohl více. Postupně jsem tak záměrně své původní aktivity opouštěl a stále více se věnoval zmíněné službě. Ptáte se proč? Pro ten pocit. Právě pro ten pocit, který běžně v hypermarketu či ve fabrice nikdy nezažijete. Ten pocit, že jsem mohl někomu pomoci, že jsem byl prospěšný někomu jinému, než šéfovi či majiteli. Že jsem udělal službu konkrétnímu člověku a ten mě za to okamžitě odměnil svou spokojeností. Je to pocit, který jsem do té doby neznal. Je to práce, která má skutečný smysl a hodnotu. Jakmile jsem si toto uvědomil, věděl jsem, že už se nechci každodenně vracet k práci s čísly a penězi. Věděl jsem, že to, co mohu udělat tady a teď pro konkrétního člověka, je přesně to, co jsem hledal a co dalo mým dnům příchuť vzácnosti.
Představte si práci, kterou můžete začít dělat hned a znalosti si doplnit postupně. Práci, kde se můžete stát do určité míry odborníkem, specialistou a být platnou součástí týmu, za kterým je práce vidět. Práci, kde můžete skutečně ovlivňovat dění kolem sebe každý den. Máte odvahu zkusit a zažít něco víc než pocit z dobře namarkovaného nákupu či dalšího dílu posunutého na páse výrobní linky? Můžete se stát součástí týmu mladé sociální služby, kde má každý prostor pro svůj růst a seberealizaci. Každý, kdo dá do své práce kousek sebe, může být pro tuto službu obrovským přínosem. Peníze, benefity, stravování zdarma, náborový příspěvek, svoz do zaměstnání od autobusové zastávky, to vše Vám může dát řada zaměstnavatelů a nabízíme Vám to také my. Podstatný je však ten POCIT. Zkuste přemýšlet na tím, jestli to, co dnes děláte, chcete dělat i za pár let. Jestli vám vaše práce dává smysl a jestli vám přináší i něco jiného než peníze. O penězích platí řada tvrzení, ale jedno je zásadní, zdraví si za ně nekoupíme. Děláme-li věci, které nám nepřináší příjemné pocity a spíše škodí naší psychické pohodě, co pak čekáme, že na to odpoví naše zdraví?
Práce v pomáhajících profesích má skutečnou přidanou hodnotu a stává se „návyková“ pro každého, kdo chce svou prací zanechat viditelnou stopu.