Přijímám první návštěvy – Londýnské vánoce – Poslední letošní koncert se sborem – Mezinárodní Thanksgiving Dinner – Čtvrtmaraton Harryho Pottera – Úspěšná předvánoční charita – Jak jsem ovládla small talk
(podle mailu rodině z 8. prosince 2014)
Měla jsem tu první návštěvy – dvě spolužačky z překladatelství. Jsou teď taky na Erasmu, jedna v Belgii a druhá v Paříži. Pája z Paříže tu byla jenom na den, Jitka z Belgie se zdržela tři. Pája měla smůlu, poprvé bylo opravdu ošklivo od rána do večera. Fotky jí sice asi nedopadnou nic moc, ale taky to mělo něco do sebe – špičky mrakodrapů v City byly schované v mracích a londýnské parky jsou v tom mlhavém oparu a lehkém deštíku zkrátka magické. Jitka měla štěstí. Celý první den svítilo sluníčko a bylo teplo, zkrátka ideální počasí na procházku podél Regent’s Canal (moc krásný a turistům málo známý koutek Londýna). V podvečer jsme ještě stihly klasický Southbank a zlatý hřeb – viděly jsme, jak se otevírá nasvícený Tower Bridge!
Tower Bridge se zrovna otevírá
Na koleji platí zákaz svíček, tak jsem si koupila londýnský adventní kalendář a objednala lístky na tři vánoční koncerty. První adventní neděli jsem šla do Barbican Centre na „Alžbětinské vánoce“. V programu se střídaly nádherné renesanční polyfonie v podání sboru a smyčcového kvintetu (chvilku mi trvalo, než jsem přestala dumat, proč drží hudebníci smyčce tak divně a mají taková prťavá violoncella, a došlo mi, že to jsou dobové nástroje). Byl to přesně můj šálek kávy a zatím nejlepší koncert. Minimálně do čtvrtka, kdy jsem byla na koledovém koncertu v St. Martin in the Fields na Trafalgar Square. Zpíval jejich komorní sbor, doprovázely varhany a dechový kvintet. Kromě známých koled v tradičních i netradičních úpravách zaznělo pár novinek a na ty největší „vánoční hity“ se připojilo i publikum (melodie jsem vlastně znala a texty byly naštěstí v programu). Bylo to tak krásně vánoční, že mi závěrečné We Wish You a Merry Christmas málem vehnalo slzy do očí. Triádu vánočních koncertů jsem uzavřela Händelovým Mesiášem v Royal Albert Hall na dolním okraji Hyde Parku.
Ten večer, co jsem byla v St. Martin, rozsvěceli na Trafalgar Square londýnský vánoční stromek. Čekala jsem svítící a blikající masu, ale světe div se – ten strom má jen hvězdu na špičce a ze špičky spuštěných pár řetězů úplně obyčejných světýlek. A ono je to moc hezké! Asi to nebude v tom, nacpat na ten nebohý stromeček víc světýlek, barev a efektů než vloni a než mají u sousedů.
O druhém adventním víkendu jsme měli poslední předvánoční koncert se sborem. Koledy to sice nebyly (na programu byl Brahms a Williams, na toho druhého je dole odkaz, protože je krásný), ale i tak se myslím podařilo vytvořit vánoční atmosféru. O přestávce se podávaly mince pies a mulled wine a v kostele to nádherně vonělo. Mezi generálkou a koncertem jsem si povídala s Američankou Mary a zjistila, že ji před nedávnem přijali do hlavního sboru v St. Martin in the Fields! Zpívá naprosto božsky, s naším sopránem to je většinou tak, že se nejdřív ozve její čistý a sebevědomý hlas, naprosto přesně, jako by jí v kapse tikal metronom. A pak, sice o chviličku, ale přece později, nesměle následujeme my ostatní.
Vánoční atmosféru si tu děláme i s kamarády. Nepodnikli jsme sice zatím nic vyložené vánočního, ale už jen to, že se sejdeme, zanadáváme si na plnou Oxford Street a na to, že není možné ve zdraví přežít vánoční nákupy, a odpočineme si od školy, je takové sváteční. Na konci listopadu pořádala Mary s pár dalšími kamarádkami ze sboru a z koleje Thanksgiving Dinner. Poprvé jsem měla dýňový koláč a skvělé domácí shortbready (a samozřejmě taky krocana, brambory, zeleninu, krokety, ovoce a cookies). A když po jídle přišla řeč na národní tradice (u stolu se sešly Malajky, Číňanka, Angličanka, Američanka a já – tohle mě tu nikdy nepřestane bavit!), všem jsem spolehlivě vyrazila dech českými genderově nekorektními Velikonocemi. O víkendu jsme pak s pár Čechy a Slováky (a Rakušankami, Estonkou a Holanďanem) uspořádali maraton Harryho Pottera. Sešli jsme se na koleji 5 minut od King’s Cross, kde mají opravdické nástupiště 9 ¾! Stihli jsme sice jen tři filmy, ale když jsme se v 5 ráno rozcházeli domů, slíbili jsme si, že ten zbytek někdy dokoukáme!
V rámci mimoškolních aktivit jsem se taky se svými korálkovými výrobky zúčastnila předvánočního Charity Festive Market. V posledních třech týdnech jsem vyrobila asi 150 párů náušnic a prodala víc než třetinu, což je napoprvé pěkný úspěch. Market funguje tak, že se každý rok vybere jedna charita, studenti si vymyslí stánky (většinou muffiny nebo přáníčka) a vydělané peníze se pošlou vybrané organizaci (letos to byla Hand in Hand for Syria). Přidávám fotku svého „stánku“, vlevo je „charitativní kyblíček”, do kterého jsem házela své vydělané peníze.
Můj stánek pro Sýrii
Asi se ze mě stává opravdická Londýňanka. Lidé na ulici se mě najednou začali ptát na cestu – a já dokonce většinou vím a poradím! Ve Speedy’s už si mě a mou Jacket Potato with Chilli and Cheese pamatují, hezky se na mě usmívají vždycky, když tam nakouknu, a říkají mi darling. A konečně ovládám small talk! Nesmějte se, je to docela umění, protože když na vás poprvé u kasy místo kyselého ksichtu vypálí How are you?, jste tak zaskočeni, že jste rádi, když si vzpomenete na Fine. Teď už to mám ale zvládnuté. Správná reakce je samozřejmě pozitivní odpověď následovaná otázkou And how are you? Načež se ukáže, jestli jste pravý mistr, protože pak se musí zapříst hovor. Už jsem pochopila, proč je počasí tak oblíbené, mění se totiž tak rychle, že je pořád o čem mluvit. Když se naučíte reagovat, dozvíte se plno zajímavých věcí. A taky se najednou při placení docela bavíte místo tupého zírání na terminál pro platební karty a netrpělivého podupávání. Například jeden pokladní, kterému jsem řekla, že studuju na UCL, vypoulil oči a řekl: Wow, you must be a genious! Vysvětlila jsem mu, že jsem Erasmák, že to se mnou tak žhavé není, ale přece jen je to hezké. No, a o den později mi jiná slečna v obchodě řekla, že je ze Švédska a na UCL studuje magisterský program. Svět je hned krásnější, když s lidmi mluvíte, tak to třeba taky někdy zkuste, když jsou ty Vánoce.
Předvánoční koncerty:
http://www.barbican.org.uk/music/event-detail.asp?ID=16553
http://www.stmartin-in-the-fields.org/event/a-christmas-celebration/
Tohohle Williamse jsme taky zpívali:
Charita pro syrské uprchlíky:
http://www.handinhandforsyria.org.uk/
Pocházím z Nového Boru a po maturitě na gymnáziu v České Lípě studuji překladatelství na FF UK v Praze. Nyní jsem v rámci programu Erasmus přesídlila na dva semestry do Velké Británie.
Předešlý díl si přečtete zde.