Od vypuknutí prvního globálního válečného konfliktu letos uplyne sto let. U této příležitosti vznikla putovní výstava dokumentů, fotografií a artefaktů z období 1. světové války, na které se společně s městem Frýdlant podílí i město Nový Bor.
Expozice se otevře slavnostní vernisáží v novoborském kině 19. května v 10 hodin.
Zahájení výstavy se mají účastnit zástupci měst Nový Bor, Frýdlant a Rumburk, členové Československé obce legionářské a Společnosti pro obnovu pomníku Rumburským hrdinům v Novém Boru. Při této příležitosti se návštěvníci budou moci zapojit do besedy historika Vladislava Jindry a zhlédnout představení vojenské techniky Armády České republiky v prostoru před budovou kina. Poté bude následovat pietní akt u hrobu Rumburských hrdinů na Lesním hřbitově a na místě jejich popravy.
Frýdlantskou sekci výstavy si v tamním muzeu prohlédl na jaře také starosta města Jaromír Dvořák. Ten ocenil zejména ideu připomínat první světovou válku nejen jako přehled událostí, významných osobností a dat, ale především jako tragédii, která ovlivnila životy milionů lidí po celém světě.
„Je nutné si připomínat tento válečný konflikt i z hlediska lidského rozměru. První světová byla ve svých důsledcích neméně tragická, jako ta, která se rozhořela poté po dvaceti letech. I v ní byli mrzačeni a umírali lidé. Měla by tak zůstat natrvalo mementem a připomínkou křehkosti míru a svobody,“ sdělil během prohlídky expozice starosta města Jaromír Dvořák.
Komentáře
Re: Rumburská vzpoura bude jedním z témat výstavy o 1. sv. válce
14. Květen 2014 - 9:48 | moldavit
-Z vojenského historického archivu se vynořily zajímavé dokumenty o tom, jak první republika dbala na čistotu národního odboje proti Rakousku. :
Ministerstvo národní obrany, Presidium
K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932.
Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců
Pres./2.odděl.
Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum
dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení.
Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko
vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní.
1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného
s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.
2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu
nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců.
1 příl. a S před.
Spisy.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V Praze dne 30. května 1932
Věc opiš z obsahu.
1./ Vojenská kancelář prezidenta republiky, Praha.
2./ Pres./2. odděl.
3./ Pres. pisárna.
K čj. 1504/32 ze dne 7.dubna t.r.
Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého
pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování
písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko.
1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu.
Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost
návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.
2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské
vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.
Zdroj:1./ Vojenská kancelář prezidenta republiky, Praha.V Praze dne 30. května 1932
NahoruRe: Rumburská vzpoura bude jedním z témat výstavy o 1. sv. válce
14. Květen 2014 - 9:57 | hillbill
A to je hezké, takže obyčejná rebélie. Člověk si musí stále upravovat ty informace nabrané od soudružek učitelek.
NahoruRe: Rumburská vzpoura bude jedním z témat výstavy o 1. sv. válce
14. Květen 2014 - 11:34 | Jan Tichý
Soudružky učitelky i film Hvězda zvaná pelyněk například zdůrazňovaly ideový vliv navrátilců z ruského zajetí po VŘSR (a potomci popravených měli proti filmu podstatné výhrady). Přesto si vzbouřenci zaslouží naši úctu jako tragičtí hrdinové, kteří přišli o život v zájmu dobré věci. Řada jich nepřežila věznění v terezínské pevnosti.
NahoruO filmu třeba:
http://fknizek.wz.cz/2011/07/Hvezda-zvana-Pelynek-Myslenka-na-svobodu-je-sladka-vzpoury-vsak-mivaji-horke-konce.html
Doporučuju knihu Jindřicha Marka (opraveno, díky) Pod císařskou šibenicí. První část je věnována našim legionářům na italské frontě, druhá Rumburské vzpouře:
http://www.databazeknih.cz/knihy/pod-cisarskou-sibenici-78388
Re: Rumburská vzpoura bude jedním z témat výstavy o 1. sv. válce
14. Květen 2014 - 11:14 | Radosta
Asi jste myslel Jindřicha Marka. Zajímavý je i jeho článek na http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c
NahoruRe: Rumburská vzpoura bude jedním z témat výstavy o 1. sv. válce
14. Květen 2014 - 11:25 | moldavit
Poslední žijící vzbouřenec /souzený v Terezíně ,tam také zavřený/ byl pan Soukup z Milovic,který po válce přišel na výzvu do pohraničí.Dle Holého berana pitomec,jako moji prarodiče.Jeho dceru Jiřinu jsem poznal velice dobře,s vnučkou žiji :o)))
NahoruByl řečníkem v památném připomenutí 50.leteho výročí za účasti prezidenta Svobody a předsedy vlády Smrkovského.Tehdá se všichni přihlásili,poprvé a naposled k odkazu první republiky.
Dle jeho vzpomínek se skutečně jednalo o motivy válečných útrap-neskutečný hlad ,buzerace a vzpomínky na útrapy na frontě.Sám vzpomínal jak slaňovali v mrazu po laně z jedné hory na druhou v italských Alpách.Mnozí z nich, vysílení a promrzlí se na laně neudrželi a padali do stometrové hloubky.
Pravda je,že přísahu císaři v zajetí nezradili a nedali se na stranu legií.Také kritizoval podání o jakém si česko-německém konfliktu.Naopak i Sudetští Němci byli mezi vzbouřenci .Podle jeho vzpomínek na ně byli z tohoto důvodu nasazováni Maďaři.
Je příznačné pro Čechy,jak se jejich památky politicky využívá /či zneužívá/.At už politickými stranami,skupinami či jednotlivci.Jistě se bude chtít zviditelnit třeba i Danys.Stejně jako parazitoval se svou skupinou na památce Václava Havla.