S některými tvrzeními polemizovat nebudu

Existují věci, na které bych prostě neměl žaludek. I kdybych měl výhrady, aby v mém okolí nebyli mentálně postižení (staří, handicapovaní - možno obměňovat dle libosti), rozhodně bych nesepsal petici za to, aby v mé obci nevznikly domky pro tyto lidi (nebo důchodce, handicapované – i zde lze zaměňovat). 

Hodnoty naší civilizace, mezi které patří soucit a humanismus, bych prostě nedokázal takhle elementárně popírat, i kdybych je ve skrytu duše úplně nevyznával. Jelikož jsem však vychován jako slušný a civilizovaný člověk, tyto hodnoty samozřejmě vyznávám. A dřív jsem si myslel, že je vyznává naprostá většina spoluobčanů. To byl ovšem omyl.

Dalším omylem bývá leckdy až naivní víra, že zlo musí automaticky vypadat jako zlo. Že se pozná na první pohled, že vypadá jako monstrum s fyziognomií podle Lombrosa. Škola života mi ukázala, jak jsem se hluboce mýlil.

V mé kompetenci jsou, jak známo, sociální služby Libereckého kraje. V rámci své práce jsem měl možnost setkat se s jedním starostou obce. Udělal na mne ten nejlepší dojem – mladý vysokoškolák, podnikatel, profesionál každým coulem. Když jsem mu vysvětlil plán, který Liberecký kraj připravil jako řešení nevyhovující situace domova pro mentálně postižené ženy Sluneční dvůr, líbil se mu. Ačkoliv se nyní tváří, že k ničemu takovému nedošlo, nebyl proti, aby domky mající za úkol integrovat tyto ženy do společnosti, vznikly právě v „jeho“ obci. A já měl radost, že jsem zase jednou potkal člověka na svém místě.

Pak se ovšem „něco“ stalo. Mohu jen spekulovat co, třeba pan starosta není tak úplně nezávislý, jak se tváří, a někdo si ho pozval, lidově řečeno, na kobereček. Nebo něco jiného. Ať tak, či tak, starosta otočil o 180 stupňů a projekt odmítl. Ovšem ne slušně a bezmocným pokrčením ramen a omluvou, to bych ještě bral. Tomu se říká slabost a tu, jak nás učí historie, projevili bohužel i daleko větší osobnosti. Ale to opravdu nebyl případ pana starosty. Ten totiž začal proti projektu vší silou bojovat. A značně unfair.

Nejprve sepsal výše zmíněnou petici, pod ni silou své osobnosti sehnal dostatek podpisů (vyhoďte starostu s nějakou peticí, když chcete chodník nebo stavební povolení), a poté ji použil jako hlavní argument pro hlasování zastupitelstva. Cíle bylo dosaženo, domky v jeho obci nevzniknou. Pokud se věc bude vyvíjet podobným způsobem, nevzniknou ani nikde jinde v našem kraji. Ono těch autorů petic je totiž více a řídí se evidentně úvahou, že taková petice teď už není nic neslušného. Protože, když ji může iniciovat starosta, proč by nemohl občan… Nepochopitelné a ve své podstatě strašná vizitka (ne)lidskosti.

V této souvislosti se na mne obrací řada spoluobčanů a klade mi na srdce, abych se nenechal vyprovokovat. Abych racionálně a věcně vyvrátil argumenty petentů a diskutérů. Ale já říkám, že nebudu nic vyvracet. Nebudu vyvracet tvrzení, že je celý projekt jen dotační podvod, který má za cíl neoprávněně získat eurodotace. Nebudu vyvracet, že domky budou ve finále sloužit nepřizpůsobivým a ženy zůstanou ve Slunečním dvoře. Nebudu ani vyvracet to, že jsou tyto ženy nebezpečné jako masový vrah Breivik (ano, i tento „argument“ zazněl).

Přijde mi to srovnatelné s tím, jak se v nedávné historii vypouštěly nesmyslné pomluvy a lži, které však nakonec vedly k daleko hrůznějším událostem… Toto nejsou témata do diskuse mezi slušnými lidmi.

Musím se přiznat, že začínám mít strach. Jednak z toho, že domky nakonec nikde nevzniknou a nešťastné mentálně postižené ženy dožijí v naprosto nevyhovujících podmínkách. A také z toho, co mají ti na pohled sympatičtí lidé pečující o své obce a vzorně vychovávající své potomky asi na repertoáru dál. Petici proti domovu důchodců? Tábory pro nepřizpůsobivé? Nebo novodobé ghetta? Nežertuji (na toto téma to ani nelze). My bychom však měli být historií poučeni a aktivity jako jsou ty pana starosty rezolutně odmítat. Nebo budeme dřív nebo později konfrontování s tím, že historie se může opakovat.

                                                                                                                               Pavel Petráček                                                                                                 člen Rady Libereckého kraje pro resort sociálních věcí