Muzejní noci ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě bývají zaměřené tématicky. V letošním roce jsme využili smutného výročí sta let od vypuknutí 1. světové války.
Ale smutní jsme být nechtěli, pouze jsme se vrátili o sto let zpět, jak napovídá i název: Rok 1914 aneb Kdybych žil před sto lety. Jak tedy vypadaly tehdejší domácnosti, co lidé nosili a čím se bavili?
Co si dámy i pánové oblékali nám předvedli sami pořadatelé. Jejich stylové oděvy doplňovaly šperky, kravaty a nezbytné klobouky.
Ke vstupu do muzea lákal flašinetář a hlavně vůně linoucí se z dobové kuchyně. Pekly se válečné koláčky, které se rozdávaly těm, kteří vyluštili kvíz, u kterého poznávali čemu sloužily předměty ze soudobé domácnosti. V té bývalo plno mechanických pomocníků, např. šlapací šicí stroj. U něho se mohli návštěvníci zastavit a podívat se, jak se na něm šilo, následovala praktická ukázka vázání onucí a poté si hlavně děti mohly potisknout a odnést látkový pytlík.
Právě tito pomocníci šetřili lidem čas, který začali využívat ke sportu, zábavě a také se začali více věnovat dětem. Tuto noc si mohly děti vyrobit papírové vlaštovky, skládat skládačky, vystřihovat soudobé vystřihovánky. A také trochu zasportovat, třeba zkusit slalom s kočárkem nebo skok s kufrem. Nejvíce však děti lákalo obvázat poraněného plyšového medvídka, kterého si odnesli domů. Odpočinout si pak šly do herny, kde si pohrály se starými panenkami a plyšovými medvídky.
Pro děti byly připraveny i omalovánky v secesním stylu. Ty nabídli studenti sklářské školy v Kamenickém Šenově, kteří zájemcům předváděli rytí skla.
Před sto lety byly velmi populární fotografické ateliéry. Pro návštěvníky byly připraveny hned dva – v jednom se mohli obléct do dobového kostýmu a nechat se vyfotit, ve druhém si mohli prohlédnout krásné staré motocykly a i zde si mohli pořídit pamětní fotografii.
Muzejní noc provázelo hudební vystoupení žáků Základní umělecké školy v České Lípě. Další umělci vystoupili v Biberově síni, kterou zněl silný hlas harmonikářky Jany Vébrové, nechybělo ani divadelní představení a hlavně hra na pianoplayer. V amfiteátru se tančil kankán a závěr Muzejní noci patřil velmi oblíbené Jazzové farmě.
V roce 1914 zazněly výstřely v Sarajevu a celý svět se začal měnit. Co se odehrávalo na Českolipsku se mohli návštěvníci dozvědět na výstavě Domov za války. Zájemcům předčítal historik Ladislav Smejkal ukázky z knihy Karla Poláčka Hrdinové táhnou do boje, která je tolik spjata s naším městem.
Rok 1914 byl plný politického neklidu, který vyvrcholil atentátem v Sarajevu. Ten rok lidé ještě netušili, jaké útrapy s sebou přinese celosvětový válečný konflikt, naopak věřili v brzké vyřešení. Na muzejní noci jsme chtěli připomenout tuto dnes už tak vzdálenou historii, vystihnout atmosféru té doby různými předměty (kuchyňským náčiním, oděvy, hračkami, motorkami), předváděcími akcemi a na panelech rozmístěných po celém muzeu ukázkami článků a fotografií z časopisů a knih vycházejících v této době.
O občerstvení se postaralo Řeznictví Staněk, stylově pak Řemeslná pekárna Janov, Pražírna kávy Křižany a další.
Všem, kteří se podíleli na letošní muzejní noci, patří poděkování, zvláště partnerům, kterými se staly: ZUŠ Česká Lípa, SUPŠS Kamenický Šenov, Pražírna kávy Křižany a Festival muzejních nocí 2014.