Druhý říjnový víkend 15. Lípa Musica roztančila Tanec duše. Včeskolipském Jiráskově divadle vystoupila v sobotu 8. října taneční skupina Nanohach a předvedla taneční performanci Diptych. Skvěle!
Po Pražském komorním baletu sáhla dramaturgie 15. ročníku festivalu po taneční platformě Nanohach. Pro některé mohl být taneční večer až příliš alternativní, každopádně ale nabídl sugestivní gesamtkunstwerk, který zaujal neotřelou choreografií, nápaditým světelným designem, a přiměl k zamyšlení nad tématem cest lidské duše.
Diptych - dvoudílný oltářní obraz, dvoudílná taneční performance plná kontrastů, protikladů, otázek... a prostoru pro subjektivní výklad diváka. Leitmotivem projektu je „neustálý pohyb duše, ta osciluje mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání." K tomu se přidává rozdělený pohled na mužský a ženský element, který se každý jnak vyrovnává s nástrahami života, jež duši uvrhají na ostří nože, v nástrahy pekla, i v něžné objetí a vřelost nebe. Řečeno citátem Oscara Wilda: "tím posledním tajemstvím je sám člověk." A toto tajemství představení odhaluje a současně ponechává skryto, je přece na každém z nás, jak svůj tanec duše zvládneme...
V první části se na scéně objevují dva muži v tmavých přiléhavých oblecích, v pološeru. Nejčastějším obrazcem, který před diváky kreslí, je kruh coby symbol ducha a posvátných sil, nekonečna i věčnosti. Tanečníci se pohybují v něm, mimo něj, po jeho obvodu, jako kdyby byl bránou do jiné dimenze. V jejich interakci je kontrast, souboj, víření i stoický klid a stagnace kořeněná napětím. Evokují zápas lidské duše, která se zmítá v křeči, upadá v agonii, ale i razantně a dynamicky bojuje a žije. Tanečníci Michal Záhora a Radek Bohata ztělesňují různá pnutí duše, která jsou někdy v souladu, jindy v křečovité tenzi. Hranice pekla a nebe symbolizuje snad onen světelný kruh, který odděluje světlo od temnoty, život od smrti.
Druhou polovinu roztančí ženský element v podání Dagmar Chaloupkové. Kdo očekává uklidnění a symboly nebe, může být zklamán. Žena vystupuje z igelitové draperie v pozadí a objevuje prostor kolem sebe. Něžnost podtržená náznakovou nahotou působí čistě, avšak i žena záhy počne bojovat s temnotou. Iluze nebe se rozpouští. Je to každodenní dynamický boj o klid, spokojenost, štěstí, který končí příznačně v symbolu kříže.
Tanec doprovází hudba, vzdechy, syčení vzduchu. Melancholickou ambientní hudbu s minimalistickými klavírními motivy střídá rytmická elektronická hudba temného ladění či hrdelní zpěvy. Sugestivní výpověď dokresluje vybraný světelný design, který je pilířem představení a silně determinuje výpověď projektu.
Protipóly Nebe a Pekla nejsou v představení tak zřetelné jak by se na první pohled dalo očekávat. Jako by se divák a posluchač ocital v pověstném Očistci podle Danta. Řada záležitostí zůstává nevyřčena a je předhozena divákovi k domyšlení. Možná v rovině filosofické na řadu otázek s ohledem na tématickou souvislost dokáže odpovědět Purgacio (Očistec) dua Kchun, které festival představí 21. října v Jablonci nad Nisou. Nenechte si je ujít!
15. ročník MHF Lípa Musica pořádá pod záštitou Mgr. Daniela Hermana, ministra kultury, J. E. Dr. Arndta Freiherr Freytaga von Loringhoven, německého velvyslance v ČR, Dr. Evy-Marie Stange, saské státní ministryně pro vědu a umění, Mons. Jana Baxanta, biskupa litoměřického, Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, Oldřicha Bubeníčka, hejtmana Ústeckého kraje, primátora Liberce, T. Batthyányho, starostky České Lípy, R. Žatecké, a Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 již tradičně ARBOR - spolek pro duchovní kulturu. Partnerem festivalu je mimo jiné státní podnik Lesy ČR.