Pokud chcete vyhrát jeden z deseti lístků na sobotní koncert Bratří Ebenů v KD Crystal v rámci festivalu Lípa Musica, přečtěte si rozhovor s nejmladším ze tří sourozenců a třeba se na vás usměje štěstí.
Hudební uskupení Bratři Ebenové, tři brattři, synové českého hudebního skladatele Petra Ebena, Kryštof (1954), Marek (1957) a David (1965) působí na české hudební scéně od konce 70. let. Na svém kontě mají pouhá čtyři alba, která od roku 1984 vznikají ve stále kratších intervalech – Malé písně do tmy (1982), Tichá domácnost (1995), Já na tom dělám (2002), Chlebíčky (2008), ovšem všechna byla kladně přijata jak odbornou kritikou, tak i hudební veřejností. Originální a chytlavá fúze jazzu, rocku a folku vznikající pod taktovkou zpěváka kapely, výhradního textaře a autora hudby, známého herce a moderátora Marka Ebena, vystoupí v rámci 10. ročníku festivalu Lípa Musica na přelomu září a října na území Libereckého kraje hned dvakrát, a to 30. září od 19:00 v Železném Brodě a 1. října ve stejný čas v České Lípě v KD Crystal. Na druhý jmenovaný koncert máte možnost získat po jedné z deseti volných vstupenek.
Když jsem připravoval otázky pro náš rozhovor, stále jsem musel při odpovídání svému nadřízenému na dotazy Jak jsem pokročil? myslet na vaši píseň, v níž sezpívá Já na tom dělám – Já natom makám. Vyvstane i vám někdy na mysl tato píseň?
Jistěže ano, je to opravdu písnička ze života. Snad není člověka, který by podobnou situaci nezažil. Jen se bojím, abych to jednou nedotáhl až do závěru písničky, kdy si se mnou přijdou promluvit ti „divný frajeři“.
Nemohu se nezeptat, zdali není v přípravě nová deska? Od poslední uplynuly sice pouhé tři roky, ale vzhledem k míře vašich koncertů (cca 3 do měsíce již po tři roky) je vidět, že se kapele věnujete více, než tomu bývalo v letech „před Chlebíčky“, ačkoli říkáte, že je pro vás kapela pouhým hobby a každý se živíte něčím jiným, než jsou Bratři Ebenové.
Necháváme věcem volný průběh, nemohu říci, že bychom nějak cíleně mířili k nové desce. Ale máte pravdu, častější koncertování přináší přirozeně i potřebu postupné obměny repertoáru. Záleží to samozřejmě na Markovi, který tvoří na několika frontách, a práci na nových písničkách musí koordinovat s dalšími povinnostmi. Teď ale máme tři nové kousky, takže to vypadá, že se nový repertoár začíná rodit.
Vaše kapela není už dlouhá léta tvořena jen vámi bratry, nýbrž jste přibrali i další nástrojová osazení, a to konkrétně členy kapely Etc... Jak jste k tomuto kroku dospěli? Nechybí vám intimní rodinné hraní ve třech?
Hudebníci, se kterými spolupracujeme už mnoho let, jsou natolik naladěni na stejnou vlnovou délku, že nemám pocit, že by rušili nějakou intimitu. Naopak, přinášejí do kapely své muzikantské zkušenosti a podstatně rozšiřují zvukové možnosti souboru. Navíc bych řekl, že jejich hra je již něčím stylotvorným, že patří ke zvuku kapely – vzpomenu namátkou slide kytaru Pavla Skály či akordeon Jiřího Veselého. Takže pro nás je to určitě zábavnější a myslím, že i pro posluchače.
Vaše vystoupení v rámci festivalu Lípa Musica bude na sezení. Preferujete sedící či tančící publikum? Nebo vám stačí pocit, že posluchač na vaše vystoupení reaguje pozitivně? Já osobně raději tančím.
V našem případě se asi hodí více sedící publikum. Pro vyznění našich písniček je důležité, aby publikum vnímalo text, což se asi snadněji podaří při tradičním koncertním umístění s uzavřeným prostorem a sedícími diváky. Myslím, že nejsme typickým souborem k tanci, i když jsme již také na některých z venkovních festivalů zažili tančící skupinky diváků. Možná k tomu ovšem více přispělo počasí a povznesená nálada auditoria.
Váš otec, bratr Marek a hlavně vy osobně jste na festivalu již mnohokrát účinkovali, a to jak na prvních ročnících (rok 2000), tak i na třech ročnících zatím posledních (2008 – 2010). Během těchto let prošel festival změnou od ryzího festivalu duchovní hudby ke svátku hudby se silným uměleckým přesahem. Pociťujete nějak tuto změnu i vy jako účinkující?
Je to určitě logický vývoj, který souvisí s podstatným rozšířením záběru českolipského festivalu a snahou nabídnout českolipskému publiku co nejširší škálu hudebního umění. Mám ale pocit, že duchovní hudba stále zaujímá na festivalu významné místo a koncerty souborů, jakými jsou například Drevnerusskij Raspev, jsou vždy součástí festivalového programu.
Jaký je váš vztah k festivalu a k České Lípě obecně? Vzniklo mezi vámi nějaké pouto?
Mohu říci, že jsem v České Lípě „nechal kus života“, neboť jsme zde se souborem Schola Gregoriana Pragensis natočili tři CD. Nejnáročnějším z nich byl asi projekt, při kterém jsme v akusticky výborné Bieberově kapli spojili síly se skupinou buddhistických mnichů z Japonska. Důležitým poutem k České Lípě je pro mě i osoba dlouholetého přítele, zpěváka a manažera Scholy Martina Prokeše. Má dar spojovat v sobě kvality umělecké i organizační, a je tak velkým přínosem pro náš soubor a nepochybně i pro Českou Lípu.
Nevím, nakolik sledujete kompletní program, ale i tak se zeptám. Jak hodnotíte dramaturgii festivalu? Domníváte se, že má festival v republice nějaký ekvivalent, či je festival tohoto druhu v republice ojedinělý?
Myslím, že festival Lípa Musica se již zařadil mezi nejvýznamnější kulturní akce v republice a je – pokud vím – jediným svého druhu ve svém regionu. Pro pořádání koncertů má také velký výběr zajímavých prostorů – několik krásných kostelů, divadlo, sál kulturního domu i jedinečný vodní hrad. Nabídka koncertů je vždy velmi pestrá a publikum se již přesvědčilo, že stojí za to jí věnovat pozornost.
Festival Lípa Musica slaví letos deset let. Plánujete pro festival nějaký narozeninový dárek?
Máme právě v práci několik nových písniček, možná zazní v České Lípě některá z nich v premiéře.
A vy je budete moci slyšet naživo, pokud odpovíte správně na soutěžní otázku, která zní: Jak se jmenuje prostor v České Lípě, v němž Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena natočila album spolu se skupinou buddhistických mnichů z Japonska? Správné odpovědi zasílejte na adresu gottlieber@i-noviny.cz do pátku 30. září 2011 do 12:00.
Doc. PhDr. David Eben, Ph.D. (* 6. ledna 1965, Praha) je český hudebník a historik hudby. Řídí mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis zaměřený na gregoriánský chorál, s nímž na festivalu Lípa Musica vystoupil celkem šestkrát, a hraje na dechové nástroje ve skupině Bratři Ebenové povětšinou. Akademicky působí v Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je synem významného českého hudebního skladatele Petra Ebena a synovcem hudebního skladatele Ilji Hurníka.
