Nedělní koncert v kravařském kostele Narození Panny Marie uzavřel první týden letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Zavítal sem soubor Musica Florea, který provedl návštěvníky nejen večerem, nýbrž celým rokem, na programu totiž bylo Čtvero ročních období od Antonia Vivaldiho.
Tento velikán barokní Itálie však nebyl jediným skladatelem, jehož dílo bylo během večera uvedeno. Jednotlivá Vivaldiho concerta, Jaro, Léto, Podzim a Zima, byla prokládána violoncellovými koncerty od Antonína Reichenauera. Svým způsobem se jednalo o chytře poskládaný repertoár, ve kterém se mísily kusy známé a všeobecně oblíbené s těmi méně známými Reichenauerovými. I ty však snesou nejpřísnější hodnocení a patří do výkladní skříně nejen českého baroka. Musica Florea tak činí velice záslužnou práci, když dílo tohoto pozapomenutého autora uvádí.
Střídat jednotlivé kusy Vivaldiho a Reichenauera bylo určitě přínosné i pro samotný soubor. Díla obou autorů byla totiž nesmírně interpretačně náročná s velmi propracovanými partiturami. Zatímco ale Vivaldiho kusy kladly největší nároky na první a druhé housle, Reichenauerova concerta směle po hmatníku proháněla především violoncellistu a uměleckého vedoucího souboru Marka Štryncla.
Během koncertu, který měl gradující tendenci, se naplno ukázala osobnost souboru, který hrál zpočátku rozpačitěji, postupně však se stále větší jistotou. Tuto gradaci příslovečně podtrhla i prasklá struna na nástroji jedné z houslistek během závěrečného allegra Vivaldiho Zimy. Provedení koncertu bylo velice intenzivní a zážitek z něj opravdu hutný a přitom srdečný.
Kravaře jsou jedním z pravidelných koncertních míst festivalu a zdá se, že koncerty zde lákají stále více diváků. Letos byl kostel Narození Panny Marie zcela zaplněný. Navíc je snad vidět i jistá práce, kterou již festival učinil na kultivaci společnosti a na tom, kterak je návštěvnická obec stále více gramotnější vůči poslechu klasické hudby.
Pro mě osobně byl kravařský koncert specifičtější ještě v jedné věci. Oblékl jsem se, vyzvedl souseda a na koncert jsme šli cestou přes pole z vedlejší vesnice pěšky. A na té polní cestě jsem si uvědomil, co je jedním z hlavních přínosů festivalu. Je jím fakt, že koncerty Lípy Musicy se nekonají pouze ve velkých centrech, což by bylo jednodušší jak logisticky, tak by byla zaručena jistá návštěvnost. Místo toho se festival vydává vstříc malebným periferiím a nabízí místním jinak vzácný kulturní zážitek, zatímco ostatním divákům za koncerty dojíždějícím z větších center dává jedinečnou příležitost opustit město a vydat se za kulturou na odlehlá, leč krásná místa regionu.
Pro ty, kteří si nechali nedělní koncert v Kravařích uniknout, je snad dobrou zprávou to, že soubor Musica Florea letos v rámci festivalu vystoupí se stejným programem ještě jednou, a to v neděli 7. října v bazilice Panny Marie pomocnice křesťanů ve Filipově u Rumburku.
