Letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se již pomalu chýlí ke svému konci. Zde vám přinášíme krátké ohlédnutí za koncertem Hany Hegerové, která ve čtvrtek večer vystoupila za doprovodu skupiny Petra Maláska v Městském divadle v Jablonci nad Nisou.
Pro většinu pravidelných českolipských návštěvníků byl jablonecký koncert poněkud z ruky a navíc bylo velmi obtížné na tuto akci sehnat lístek. Proto vám zde přinášíme alespoň několik dojmů z výjimečného koncertu. Samotný zážitek začal už při vstupu do sálu jabloneckého divadla. Podaly si zde ruku dva elementy, které jsou pro každé divadlo důležité. Byly jimi krásný secesní interiér a skutečnost, že krásně nasvícený sál byl zaplněn do posledního místa. Všichni diváci včetně těch, kteří se krčili nahoře pod střechou na místech na stání, netrpělivě a s napětím očekávali příchod té, která, je královnou, paní i dámou, Hanou Hegerovou.
Ta si tak všechny přítomné získala ještě dříve, než zazpívala první píseň Bože můj, já chci zpět. Já jsem byl na koncertu Hany Hegerové poprvé a byl to pro mě svým způsobem emotivní zážitek. Z její osobnosti se nevytratila ani trocha šarmu, její mysl vyjadřovala osvícenství a toleranci, jakou v sobě často nenachází lidé o generace mladší. Před diváky stanula krásná odhodlaná a přitom něžná dáma, která vtipkuje o své francouzské holi a která po vzoru Charlese Aznavoura nehodlá přestat koncertovat ani s blížící se osmdesátkou.
Když jste na koncertě takové legendy a autority, osobnosti, která v našich končinách nemá srovnání, tak vám snad ani nepřísluší hodnotit kvalitu hudební produkce. Jste rádi, že jste u toho, že vidíte na pódiu ženu, která je symbolem českého šansonu a která dokonce stanula i na nejslavnější francouzské šansonové scéně v pařížském Odeonu.
V Jablonci zaznělo hned několik velkých zpěvaččiných hitů jako třeba krásná píseň od Jacquesa Brela Ne me quitte pas, kterou pro Hanu Hegerovou do češtiny přebásnil Pavel Kopta. Chybět nemohla ani nesmrtelná píseň Levandulová, kterou známe všichni v duetu s Petrem Hapkou. V Jablonci jeho přísný hlas nahradili členové skupiny Petra Maláska včetně malého intermezza do lidové písně Travička zelená. K těmto písním přidala Hana Hegerová několik kusů ze svého semaforského repertoáru a také ukázku z nového alba, které natočila opět se skupinou Petra Maláska, jež je složená z vynikajících jazzových hudebníků. Za všechny, kromě pianisty a vůdčí osobnosti skupiny stačí jmenovat vynikajícího saxofonistu Františka Kopa.
Na pódium přišla stará dáma o francouzské holi, odcházela z něj dáma, která s touž holí během koncertu tloukla do rytmu o podlahu a na jeho konci se s náručí květin smála do publika, které ji dlouze aplaudovalo a donutilo ji zazpívat dva přídavky, z nichž jedním byla nesmrtelná píseň Čerešně.