Letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica hostil muzikanta nad jiné významného. Byl jím nejlepší světový hráč na lesní roh Radek Baborák, kterého během sobotního koncertu v Novém Boru doprovázel Baborák Ensemble.
Radek Baborák je ve světě vážné hudby skutečným pojmem a přitom se nedá říci, že by se hudba v jeho pojetí tvářila příliš vážnou, spíše naopak. Radek Baborák je totiž člověkem, který dokáže strhnout jak publikum klasické hudbě přivyklé, tak posluchače, pro které je svět vážné hudby dosud málo probádaným odvětvím.
Vlastně i repertoár, se kterým Radek Baborák a jeho ensemble do Nového Boru přijel, nebyl až tak konzervativní, jak by člověk mohl očekávat. Tou opravdovou klasikou, jak si ji laik představuje, tak byla jenom první část programu, v níž zazněl Kvintet Es dur KV 407 od Wolfganga Amadea Mozarta. Další prezentovaná díla byla o poznání mladší a odvážnější.
Kromě Alexandra Glazunova se stala významnou částí sobotního zážitku Křinická suita od soudobého českého hudebního skladatele Miloše Boka. Po přestávce zazněla díla Corrada Saglietiho a Romance od Leone Sinigaglii. Před koncem koncertu se podle slov Radka Baboráka ensemble společně s diváky vydal na výlet na texaský ranč Kerry Turnera.
Zcela úplný a málo vídaný i slýchaný zážitek umocnily ještě přídavky, v jejichž rámci zazněla díla žánru jednoduššího, nicméně mistrně zahraná, Jedním z nich byla například židovská svatební píseň Freilach, jejíž mistrné provedení můžete shlédnout v sekci galerie na stránkách festivalu.
Koncert Radka Baboráka a jeho ensemblu v Novém Boru se jednoduše řečeno setkal s nadšenými reakcemi publika, které v závěru samo sebe vyprovokovalo k ovacím ve stoje. Přispělo k tomu nejen vynikající interpretační umění Radka Baboráka, ale také jeho spoluhráčů. Velice se mi líbil projev Jiřího Sigmunda, který hrál na violu. Pozoruhodný výkon odvedl rovněž mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, který pouze zaskakoval na postu prvního houslisty smyčcového kvartetu, ktrý Radka Baboráka během koncertu doprovázel.
Vidět Radka Baboráka na živo bylo pro Nový Bor velkým zážitkem už proto, že je to hráč, o jehož umění jeví zájem nejpřednější orchestry světa. V současné době je emeritním sólohornistou věhlasných Berlínských filharmoniků. Každý muzikant, unaven z práce ve velkých orchestrech, si rád na chvíli otrne v komorních souborech. Vnucuje se mi ještě vzpomínka na mou učitelku hry na violoncello, která vždy říkala, že kvartet je nejkrásnější komořina. Obzvlášť když si pak čtveřici vynikajících muzikantů vezme pod křídla umělec formátu Radka Baboráka. Sobotní večer tak byl velkým svátek nejen pro Nový Bor, ale i pro organizátory letošního devátého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, kteří si jeho lepší završení těžko mohli přát.