Z pestré nabídky letošních Městských slavností jsme si vybrali výlet na Špičák s mimořádně zpřístupněnou Rozhlednou korunní princezny Štěpánky. Do batůžku jsme sobě i vnoučatům nabalili svačinu, nezbytnou pláštěnku a také fotoaparát.
Spitzberg (tedy špičatá hora) lidově zvaná Špičák je symbolem České Lípy a naši předkové na něj byli náležitě hrdí. Z veduty z počátku 18. století zjišťujeme, že na vrcholu stála drobná stavba, zřejmě kaple. V 1. polovině 18. století je Špičák hojně navštěvován romantickými výletníky, klikatá cesta k vrcholu byla upravena a osazena lavičkami. Toto důstojné místo, ze kterého je krásný výhled (a které rád navštěvoval i císař Ferdinand V. Dobrotivý) si zasloužilo něco víc. Toho se ujal vlastivědný spolek Excursions-club, který si v roce 1880 dal za cíl vybudovat zde výletní místo s rozhlednou. Nákladná stavba byla financována z veřejné sbírky, věcné loterie, dobročinných koncertů a také z prodeje do kůže vázané knihy místních básníků zvané Spitzberg-Album. Rozhledna, která byla slavnostně vysvěcena 10. května 1885, byla pojmenovaná po princezně Štěpánce, manželce korunního prince Rudolfa.
Výletní místo má pestrou historii. Po dva roky bylo hojně navštěvováno a říkalo si o vybudování výletní restaurace. Krásná rozhledna v roce 1887 kvůli žháři vyhořela (za svůj čin byl odsouzen k 10. letům těžkého žaláře). Výletní restaurace zde nakonec postavena byla a až do začátku 1. světové války dobře prosperovala. Českolipané na vrchol rádi chodili a rádi se kochali krásným výhledem. Po válce byla v neutěšeném stavu, ale toto magické místo bylo opět díky finančním darům místních opraveno a zpřístupněno. Po dvacet let měli místní i přespolní možnost vydat se s celou rodinou na výlet na Špičák a nutno dodat, že této možnosti hojně využívali. Na začátku 40. let volala stavba po opravě, proto tehdejší starosta Josef Thurner vyzval návštěvníky, aby při výstupu na vrchol odnesli aspoň jednu cihlu. Tato akce probíhající na začátku 2. světové války byla pro mnohé vlasteneckým počinem. Výšlapy s cihlami byly časté, školáci se nechtěli nechat zahanbit a soutěžili mezi sebou, kdo vynese více cihel. Další plány na rozvoj tohoto výletního místa zhatila probíhající válka a poté politická situace a nezájem úřadů něco řešit.
Rozhledna i přístupová cesta k ní chátrala až do 90. let, kdy byly obnovené snahy o opravu a zpřístupnění veřejnosti. Oprava rozhledny se uskutečnila, zpřístupnění nikoliv. Rozhledna, jejíž původním záměrem bylo poskytnout zájemcům pohled na osady, vesnice, zámky, zříceniny a další zajímavosti, dnes slouží podnikatelským účelům. 130 let stará stavba, nesoucí název po princezně habsburského rodu, je dnes ověnčena satelitními přijímači a doplněna dlouhou anténou. V pohnuté historii tohoto místa se v současné době nacházíme v dosud nejhorším období její historie – tedy v tom, že místním není umožněno navštěvovat krásnou stavbu a kochat se pohledy po okolí.
Po výšlapu na vrchol jsme měli dost času si odpočinout. Ve frontě čekali rodiče s dětmi, prarodiče s vnoučaty i celé třígenerační rodiny, někteří i se svými čtyřnohými miláčky. Na řadu jsme se dostali až za hodinu. Pak už jsme vyšlapali 47 schodů a poznávali vrcholy hor, vesnice a další zajímavosti. Rodinný výlet na symbol České Lípy se vydařil, počasí nám přálo – tak snad zase za rok?
Pro ty, kteří Špičák nenavštívili, nabízíme pár fotografií.